"Co se děje, Louisi?," zeptala jsem se ho třesoucím se hlasem.
Od doby, co jsem mu řekla, o čem se mi vlastně zdálo, byl divný. Už to bylo asi deset minut a on stále jenom stal, koukal někam bůh ví kam za mě a nic neříkal. Přišlo mi to, jakoby věděl přesně, o co se jedná.
" Nic, já jen... To je jedno, jen mi to přijde líto, že se ti o něčem takovém zdálo, to je všechno," pousmál se na mě, přičemž mě jemně pohladil po tváři.
Jenom jsem mu na to přikývla. Ale abych byla upřímná, nezněl ani trošku přesvědčivě.
"Tak dobrou noc, kdyby něco, budu vedle," oznámil mi a já šla jen s lehkým přikývnutím zpátky do postele.
Znovu jsem usnula, ale, bohužel, ne na dlouho. V pět hodin jsem byla už vzhůru.
Oblékla jsem si černé legíny, tílko na spaní jsem si nechala a vzala si na něj delší a volnější svetřík.
Vydala jsem se na zahradu, přesněji k bazénu, kde jsem se postavila a sledovala ho.
Něco mi říkali, že to tu znám a že jsem tu už vážně byla a něco zažila. Něco s Louisem. Ale i přesto, že jsem si těmi věcmi byla stoprocentně jistá, nemohla jsem si pořád na nic vzpomenout.
"Tady v tom bazénu jsme zažili dost blbostí a kravinek," ozval se za mnou Louisův hlas. Pousmála jsem se nad tím.
"Nemůžeš spát?," položil mi otázku. Pokroutila jsem hlavou v nesouhlasném gestu.
"Je tu příjemné, líbí se mi to tu," otočila jsem se na něj s úsměvem.
"Ano, vždycky se ti to moc líbilo," přikývl. Začal se rozpačitě drbat na zátylku. Zdál se mi nesvůj a nervózní. Jakoby to, co říkal, nemyslel vážně.
Šli jsme společně dovnitř, kde jsme si dali snídani, Louis kávu a já čaj. Snídani jsem připravovala já, Louis toho pro mě udělal až přespříliš. Udělala jsem omeleta, ke které jsem osmažila ještě slaninu a nakrájela zeleninu.
Šla jsem se převléct, protože jsme se rozhodli, že dnešní den strávíme trochu jinak.
Pojedeme do města, kde se dáme oběd, půjdeme do kina na údajně můj oblíbený film, potom procházka po Londýně a zakončíme to večeří.
Oblékla jsem si na sebe své oblíbené černé pouzdrové šaty po kolena a balerínky stejné barvy.
Zamířila jsem na příjezdovou cestu u domu, kde už byl Louis, který na mě čekal. Jakmile mě spatřil, odstoupil of auta, o které se doteď opíral, a vykročil směrem ke mně.
"Páni, moc ti to sluší," usmál se na mě mile a já mu úsměv s radostí oplatila. Přešel ke mně blíž a políbil mě na obě dvě moje tváře..
"Díky, ani ty dneska nejsi vůbec k zahození," zasmáli jsme se oba dva. Už jsem se s ním začala cítit mnohem uvolněněji.
Otevřel mi dveře u spolujezdce a když jsem si sedla, zavřel je a obešel auto. Rázem byl vedle mě na místě řidiče.
Cesta proběhla celkem v klidu a ani jsme nejeli nějak dlouho. Řekla bych, že pouze tak patnáct minut.
Louis zaparkoval u nějakého parku. Poté jsme právě přes ten park šli pěšky k luxusní restauraci, kam jsme měli namířeno.
S Louisem jsme si objednali úplně stejná jídla. Když to přinesli, hned jsme se do toho pustili. Snídaně nám očividně nestačila.
"Bylo to výborné, děkuju," usnula jsem se po dojedení své porce. On s úsměvem přikývl.
"Tak, budeme muset jít do toho kina, jinak to nestihneme," promluvil ke mně, načež jsem se pousmála a on přizval k našemu stolu servírku, která po něm očividně slintala.
"Promiňte, ale můj přítel vás sem pozval z toho důvodu, že by rád zaplatil. Rozhodně nechtěl vidět váš výstřih až ke kolenům," probodávala jsem ji pohledem.
Když jsem se podívala na Louise, tak ten idiot se tam lámal smíchy. Já na to, abych se začala smát, byla až příliš naštvaná. Vlastně jsem ani nevěděla proč.
Vyšli jsme z restaurace a v tichosti šli až ke kinu. Bylo to jen kousek.
"To s tou servírkou se ti vážně povedlo," smál se.
Pokroutila jsem nad ním se smíchem hlavou. Když jsem se nad tím zamyslela, už mi to přišlo docela divné.
Film nesl název Milý Johne. Byl nádherný. Plakala jsem u toho. Avšak, neplakala jsem kvůli sledování toho děje, ale vzpomněla jsem si na něco.
Mělo to spojitost s tom filmem, televizí, gaučem, který byl úplně totožný, jako ten, který má Louis doma, a právě i s Louisem.
Že bychom se na to někdy dívali spolu?
Z kina jsem vyšla tak trochu vyvedená z míry.
"Beth, stalo se něco?," ptal se mě starostlivě asi potřetí. Moje odpověď byla pokaždé stejná. Pokroucení hlavou v nesouhlasu.
Procházeli jsme se po Londýně, přičemž mi Louis neustále něco vyprávěl.
Dostali jsme se na London Eye, za což jsem byla vážně šťastná. Byla to nádhera. Být v té výšce a mít tak perfektní výhled přímo na Big Ben a celkově celý Londýn.
Užívala jsem si. Byla jsem ráda a vděčná za to, že tohle všechno jsem zažívala s Louisem.
Zamířili jsme k další luxusní restauraci, kde jsme měli v plánu si dát večeři.
Objednala jsem si to stejné jídlo, jako k obědu. Já osobně nemám ráda změny, proto jsem zvolila takto.
"Takže, jak se ti to líbilo?," usmál se na mě, když jsme jedli. Spolkla jsem své sousto a zadívala se na něj.
"Bylo to nádherné, od oběda až po tuhle večeři. London Eye, páni, to bylo snad na tom to nejlepší. A ten film? Nedívali jsme se na něj spolu u tebe doma v obývacím pokoji? Každopádně ti chci za všechno moc poděkovat," usmála jsem se mile, vypadal zaskočeně.
"Ano, dívali jsme se na to. Jsem rád, že sis na něco vzpomněla," usmál se na mě. Neříkal to vůbec upřímně a já byla strašně zmatená. Pořád chtěl, abych si vzpomněla a najednou není rád?
Někdo vcházel do restaurace. Ani nevím proč, ale ten dotyčný upoutal moji pozornost. Už od pohledu vypadal jako hajzl.
"Rick? Co tu ten zmrd dělá?!," zavrčel si sám pro sebe Louis.
"Rick?," zopakovala jsem po něm. Najednou všechno jakoby bylo jasné.
Jeho párty, sex, zbraň, složky s lidmi, věznění u něj doma, znásilnění, zachránce Harry, zamilování do Louise, výzva v televizi, Cessidy, která i přes můj zákaz ho udala, on v Paříži, má práce v hotelu, jeho návrat, příprava na akci s ním a s Harrym, jeho zloba a následný důkaz jeho syndromu rozdvojené osobnosti. A nakonec Rick, který mě u sebe uvěznil na několik hodin, natáčel mě, bil mě a následně mě uhodil tak, že si z toho nic nepamatuji.
"Pamatuju si to," řekla jsem tiše.
"Cože?," zeptal se mě nechápavě.
"Pamatuju si všechno! Už mi rozumíš?!," vyjela jsem po něm a vyběhla ven.
Už bez problému jsem si pamatovala cestu domů, takže jsem běžela až k mému domu.
_______________________
Nový díl, doufám, že se bude líbit!
Votes & comments, please.
DevonneTom, xx. ❤
