Další den ráno někam Louis musel. Nechal mi dokonce odemčeno a já mohla jít vykonat svojí, teď pár dní zanedbanou, každodenní ranní hygienu.
Vešla jsem do koupelny, všude tady to bylo moc krásně a moderně zařízené, znám to tu od té párty a společné noci s ním, při té vzpomínce se trochu ošiju na místě.
Vstoupila jsem do sprchového koutu a nechala na sebe stékat horkou vodu. Bylo to tak příjemné a uklidňující. Jakoby všechno teď bylo pryč a já ze sebe smývala všechny jeho doteky a polibky. V tuhle chvíli to pro mě byla neuvěřitelná svoboda.
Osušila jsem se a vyndala ze skříně vedle umyvadla čistý zubní kartáček, většinou ho lidé doma takhle mají, tak jsem doufala, že u Louise to nebude jinak.
Vyčistila jsem si zuby a opláchla si obličej. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a zděsila se nad svým vzhledem. Vypadala jsem strašně nezdravě, unaveně a teprve v tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem tu za celý svůj pobyt nic nesnědla. Měla jsem až moc vystouplé lícní kosti, hodně jsem ubrala na váze, určitě.
Vyšla jsem z koupelny a namířila směrem do kuchyně. Doufala jsem, že se Louis nebude zlobit, když nám něco připravím k jídlu, protože umírám hlady. Dala jsem se do vaření.
Trvalo to asi tak hodinu a něco a bylo hotovo. Uvařila jsem omáčku ze všeho různého, co jsem našla, k tomu kousky kuřete a těstoviny.
Připravovala jsem to na stůl a přesně v tu chvíli se ozval zvuk klíčů v zámku. Znervózněla jsem. Mačkala jsem svoje dlouhé rukávy od svetru a zahlížela ke dveřím. Čekala jsem a to čekání mě pomalu zabíjelo. Po chvilce se ve dveřích vynořil Louis a za ním hned Harry. Byla jsem překvapená.
"Co to tu děláš?," zeptal se Louis nechápavě s pohledem upřeným na stůl s jídlem. "Já... omlouvám se, jestli ti to vadí, ale.. udělala jsem nám jídlo, umírala jsem hlady, tak jsem si myslela, že budeš mít taky třeba hl-," přerušil mě. "Ne, to je v pořádku, děkuji, je ještě pro Harryho?," zeptal se úplně v klidu. Přikývla jsem a šla jsem nandat další talíř, oni dva už seděli, ten talíř jsem položila před Harryho a sedla si k tomu svému.
Nesnědla jsem ani půlku, není divu, když jsem teď několik dní nic nepozřela, můj žaludek je zcvrklý a já na to musím pomalu. Louis se na mě podíval káravým pohledem, mně se v tu chvíli udělalo strašně špatně, takže jsem musela vstát a běžet k záchodové míse.
Celý obsah mého žaludku byl v míse a mně bylo pořád mizerně.
Najednou jsem cítila něčí ruce na mých zádech a následně mi ten někdo chytl vlasy, abych si je nepozvracela.
"Ať jsi kdo jsi, teď chci být sama, jdi, prosím, pryč," řekla jsem potichu, hlas jsem měla slabý, protože jsem plakala. "Ne, nikam nepůjdu, chci ti pomoct, být tu s tebou, když to potřebuješ. To já jsem ti tohle všechno udělal," otočila jsem se a za sebou viděla Louise. Vypadalo to, že to myslí vážně.
"Běž, prosím, pryč. Nechci tě tu právě proto, že mi tohle všechno děláš. Kdyby tě to mrzelo, necháš mě jít," řekla jsem a snažila se mít pevný a rozhodný hlas, ale moc se mi nedařilo. "Pustit tě? Prosím tě... Všechno bys hned vykecala a nejlépe té své nejlepší kamarádce Cassidy, nemám pravdu? Prostě se smiř, že odsud se nedostaneš. Beth, je mi líto, že vypadáš tak, jak vypadáš, měl jsem ti dát najíst a tak dále, ale tohle mě vážně moc mrzí ať už tomu věříš, nebo ne. Ale nemůžu tě jen tak nechat jít," řekl starostlivě a položil mi ruku na tvář a palcem mi ji začal hladit.
"Tak se mě nedotýkej, nevšímej si mě a budeme spokojení oba dva. Ty mě tu budeš držet a já budu moct být sama," opatrně jsem mu sundala jeho ruku z mé tváře, zatvářil se trochu zmateně, ale nenechal na sobě nic znát, ovšem já si toho všimla.
"Loui-," Harry vešel do koupelny a já mu momentálně za to byla moc vděčná. "Co potřebuješ, Harolde?," zeptal se s nezájmem Louis a nevěnoval mu ani pohled, celou dobu měl oči zabodnuté na mých. "Potřebuju ti ukázat jen pár nákresů terénu toho místa, však víš, co myslím," oznámil mu Harry. Louis mi věnoval poslední a já můžu říct, že i upřímný a nevím, k čemu to ještě porovnat, ale jakoby to nebyl on. Byl jiný, hodnější, pozornější a to všechno a já byla strašně zmatená.
Vyčistila jsem si zuby a udělala si culík. Šla jsem uklidit to jídlo, co zbylo a umýt talíře, abych neměla žádný problém.
Odebrala jsem se do svého pokoje a lehla si do postele. Bylo teprve odpoledne po obědě, ale já byla strašně unavená. Usínala jsem asi dvě hodiny, ale nakonec se to podařilo.
_____________________________
Po strašně dlouhé době nový díl! Votes & comments vždy potěší :).
DevonneTom, xx. ❤
