Byl čas oběda a já se stále válela v posteli. Neměla jsem na nic náladu. Přemýšlela jsem nad Cessidy.
To je vážně tak pitomá?! Co si o sobě vůbec myslela? Vyhrožovala mi a já blbá ji uvěřila každé slovo. A proč? Protože to byla kamarádka a i když jsem si to nechtěla připustit, věděla jsem, že to se mnou myslela dobře. Nevěděla, že jsem do Louise zamilovaná. Jak by mohla? Držel mě u něj a nedávalo by to ani logiku.
S těžkým srdcem jsem se po několika hodinách přemluvila a šla si dát sprchu. Pořád jsem přemýšlela nad tím plesem.
Pokud bych tam šla, myslím, že bych mu naznačila, že mám o něj zájem. Já ho mám, jenže dál už snášet tohle všechno drama nemůžu. Už jsem z toho psychicky vyčerpaná. Pokud bych tam nešla, naznačila bych mu, že to vážně podělal a on už by mě neotravoval. Takhle by to bylo nejlepší.
Nepůjdu. Udělám si pěkný den hezky u filmů a k tomu popcorn. Senzace.
Vylezla jsem z vany a jen v ročníku se šla převléct fo ložnice. Vzala jsem si na sebe volnější tepláky a tílko. Domácí klasika.
Po udělání popcornu jsem se pohodlně usadila na gauč a pustila si Hvězdy nám nepřály.
Tento film můžu vidět klidně stokrát, stejně se vždy rozpláču a pláču do úplného konce. Tohle udělá něco s každým, kdo má srdce na pravém, respektive na levém, místě.
Na řadu přišly Hunger games. Miluji to a v podstatě i u toho pláču. Hlavně, když zemře malá Ruth.
Byly asi čtyři hodiny odpoledne a oba dva filmy už skončily.
Šla jsem nahoru do ložnice a zamířila jsem k šatům, které byly pečlivě složené ve skříni. Prohlížela jsem si je. Vážně jako z pohádky.
V tu chvíli jsem se rozhodla. Půjdu.
Začala jsem se připravovat. Udělala jsem si trošku silnější makeup, než nosím normálně a vlasy si natočila kulmou a nechala je na jedné straně. Se svým vzhledem jsem byla docela spokojená, teď už mi ke štěstí chyběly jen ty šaty.
Vzala jsem je do ruky a opatrně si je oblékala. Bála jsem se, abych s nimi něco neprovedla, jelikož krásnější šaty pravděpodobně mít v šatníku nikdy nebudu. Jsem sice bohatá a ne málo, ale tyhle šaty... Nemám slov.
Podívala jsem se na sebe v zrcadle. Šaty mi perfektně sedly a já se cítili doslova jako princezna. Po dlouhé době jsem se zase cítila sebevědomá a krásná. To u mě nebylo moc obvyklé.
Zavolala jsem si taxi a čekala. Když se rozeznělo troubení před mým domem, vyšla jsem ven a nasedla. Řidiči jsem oznámila adresu, která byla na pozvánce a vyjeli jsme. Cesta trvala asi dvacet minut. Zaplatila jsem a vešla vstříc tomu obrovskému domu. Nějakému chlapovi jsem ukázala pozvánku a vešla.
Bylo to nádherné. Všichni ti lidé ve večerních šatech.
Zamířila jsem k obrovskému schodišti, kde jsem se chytla za zábradlí a nejistě se začala rozhlížet všude okolo, dokud jsem ho nespatřila. Stál tam a naše pohledy se střetly.
Nasadila jsem naštvaný a vážný výraz, ale ne tak, aby si o mně lidé mysleli, že jsem nějaká fuchtle.
Pomaličku jsem scházela schod po schodu. Bála jsem se na vysokých podpatcích.
Najednou se každý otáčel mým směrem a Louis na mě čekal pod schody.
Protože na nás každý koukal, přijala jsem jeho ruku a pousmála se.
"Co to má znamenat?," zeptala jsem se ho nervózně.
"Každý mě tu zná a tenhle ples jsem uspořádal já... Pro tebe," zastavila jsem se a koukala na něj jako na zjevení.
"Cože?! A každý to ví, že na mě tak koukají?"
"Ano. Každý ví, pro koho ten ples je. A není tu snad ani jeden člověk, kterého bych neznal, takže nemůže nikdo zavolat policii," usmál se na mě. V tu chvíli jsem se přestala cítit tak sebevědomě a jistě. Cessidy ho přeci neudala a on o tom ještě neví.
"Neměl jsi tohle dělat. A já sem neměla chodit, byla to blbost," pokroutila jsem hlavou a otočila se, vážně jsem chtěla odejít, ale on mě chytil.
"Prosím, alespoň jeden tanec. Smím prosit, krásná slečno?," podal mi ruku, kterou jsem přijala. Vedl mě do prostřed parketu a tančili jsme do rytmu hudby. On s rukou v mé a s jednou mi svíral pevně bok, ale ne tak, aby mě to bolelo, asi abych mu neutekla. Já ho držela za krkem.
I když to přiznávám nerada, užívala jsem si to. Bylo to příjemné. Natiskla jsem se blíž na něj a hlavu si položila na jeho rameno. Nasávala jsem jeho typickou vůni.
I on si mě k sobě pevně tiskl. Jak mi tenhle chlap mohl tolikrát ublížit? Nechápala jsem to. Vždycky něco udělal a potom se to snažil nějak spravit. Pokaždé. Proč teda nadělal tolik chyb v našem "vztahu"?
Hudba už skončila a kapela měla asi pauzu, protože už nic nehrálo. Nám to bylo ale jedno. Pořád jsme se kolíbali i bez hudby bez ohledu na to, že na parketu jsme byli sami.
Já se od něj po chvíli odtrhla. Potřebovala jsem se trošku vzdálit od něj. Šla jsem tedy na bar, kde jsem si objednala vodu a napila se. Strávila jsem tam ještě asi deset minut, než jsem to vypila, a pak jsem se vrátila. Jenže jsem zahlédla Louise s nějakou ženskou, jak se objímají. Šla jsem blíž, protože jsem si říkala, že je to třeba jen jeho kamarádka nebo tak něco.
Zastavila jsem se v okamžiku, kdy ho vzala za zátylek, čímž si ho přiblížila k sobě a začali se líbat. V očích jsem ucítila slzy a těžko v hrudníku. On se od ní odtrhl a jeho pohled směřoval ke mně.
Rozutekla jsem se pryč. Běžela jsem nahoru do patra a otevřela velké prosklené dveře, směřující na balkon. Šla jsem tam a opírala se o zábradlí. Byla jsem si jistá, že tu budu sama, takže jsem už nebránila slzám, aby se dostaly ven. Vzlykala jsem a přitom se dívala na krásy nočního Londýna.
Uslyšela jsem, že někdo otevřel balkonové dveře. A najednou také něčí ruce okolo mých boků. Okamžitě jsem se otočila.
"Nesahej na mě!," vykřikla jsem na Louise.
"To, co jsi viděla.. Nebylo to tak, jak to vypadalo, to vůbec ne. Víš, Jess je moje dobrá kamarádka a hodně toho vypila a-"
"Už buď zticha! Byla jsem tak blbá, když jsem si myslela, že všechny ty sladký řečičky v dopisech by mohly být pravda! Že bys mě dokázal vážně milovat! Jsi slaboch a nevím, co si tomhle kompenzuješ, ale na mě už v životě nesáhneš! A je tu jedna věc, kterou bys možná měl vědět. Cessidy tě neudala, v Paříži jsi byl zbytečně a a tou svojí Jess se můžete jít sežrat na nějaký debilní romantický veřejný místo!," vykřikla jsem a než stačil cokoliv říct, utíkala jsem ven z domu.
Ještě jsem za sebou slyšela, jak volal mé jméno, ale vážně mi to bylo jedno.
________________________
Nezabíjejte mě! :D
Votes & comments, please!
DevonneTom, xx. ❤
