Druhá šance (Lily+James)✔️

PROLOG-Jamesova smrt

UPOZORNĚNÍ: O tento příběh máte právo zažádat autorku ve formě pdf nebo wordu do vašeho e-mailu.

ANOTACE: Zjistila jsem, že je lepší psát více příběhů najednou. Dostala jsem nápad a tak píšu. Snad se vám to bude líbit. Je to jen nápad a já ani nevím, jestli ho dokončím, stejně jako tu dramionku. Každopádně se těším na vaše hlasy nebo komentáře. Díky za přečtení. :) (na obrázku je Lily podle mých představ-samozřejmě, že vy si ji můžete představovat úplně jinak)

„Jamesi?"

„Ano?"

„Co když nás najde?" tázala se se strachem žena a hleděla přitom do očí svému synovi, který si hrál s několika plyšáky v postýlce.

„Neboj se, Lily. Nemá nás jak najít." Lily jen přikývla a stále pozorovala malého chlapce. Pak se náhle odvrátila a podívala se do tváře svému manželovi.

„Mám strach," řekla a James ji něžně objal.

„Se mnou se nemáš čeho bát," prohlásil a stále ji držel a cítil, jak se nepatrně chvěje. „Bude to v pořádku, všechno bude v pořádku," utěšoval ji a cítil, jak se Lily začíná zklidňovat. „Pamatuješ, jak jsem tě pořád zval na rande?"

„Kdo by si na to nepamatoval, ptal ses na to pořád," ušklíbla se do Jamesova ramene.

„Už tehdy jsem věděl, že jednou budeme spolu," zašeptal jí.

„Nenáviděla jsem tě. Teda, aspoň jsem si to myslela, ale měla jsem tě ráda. Nedokázala jsem si představit tvůj život bez tebe, Jamesi."

„Miluju tě, Lily. Vždycky jsem tě miloval a vždycky budu." Ona nazvedla hlavu, aby mu viděla do očí.

„Taky tě miluju." On se usmál a poposadil si brýle na nose.

„Chceš už jít spát?" zeptal se poté.

„Asi jo, jsem z Harryho unavená. Já nevím, co se mu na tom létání tak líbí."

„O tom bych ti mohl vyprávět donekonečna," zašklebil se James.

V tu chvíli však uslyšeli, jak se vrátka k jejich domu otevřela. Lily vyděšeně pohlédla na svého muže. Ten jen polkl a vytáhl hůlku z hábitu.

„Lily, vezmi Harryho a utečte odtud!" vykřikl na ni a už běžel po schodech vstříc své smrti. Ještě zaslechl její vzlyknutí, které znělo trochu jako Jamesi a pak už stál přímo naproti lordu Voldemortovi.

„Můžeš žít, jen mě nech tam jít!" vyštěkl na něj černokněžník.

„Nikdy Lily ani Harrymu nic neuděláš," James se snažil ovládat. Jeho vztek zvítězil nad strachem a on se rozhodl bojovat. Bojovat do posledního dechu, dokud ho bude mít.

„Měl jsi možnost, ale vybral sis špatně, Pottere," mluvil Voldemort chladně. „AVADA KE DAVRA!" James zahlédl jen zelený paprsek a pak se mu zatmělo před očima. Jeho myšlenky směřovaly k jeho rodině. Přežijí to? Doufal. Jediné co věděl, bylo, že on to nepřežije. Když oči znovu otevřel, viděl jen bílo.

„Páni, jsem v nebi," zamumlal si.

„Ne tak docela," promluvil dívčí hlas. James se otočil po zvuku a spatřil mladou dívku s modrýma očima a hnědými vlasy po ramena, která na sobě měla světle modré šaty na ramínkách.

„Cože?" nechápal.

„Chci s tebou mluvit," prohlásila sebejistě dívka.

„Kdo jste?"

„Anela."

„A to je kdo?"

„Já." James protočil oči.

„Proč jsem tady?"

„Už jsem ti to říkala, chci s tebou mluvit," bylo vidět, že se Anela snaží nesmát. Místo toho mu to říkala s naprostou vážností.

„Tak mluvte."

„Dobře," přikývla dívka. „Já..." najednou nevěděla, co říct.

„Anelo! Co to zase vyvádíš!" ozval se najednou další dívčí hlas. Tentokrát sem přikráčela dívka s hnědýma očima a tmavě hnědými vlasy.

„To je moje věc," odpověděla Anela trochu povýšeně. V tu chvíli ta neznámá spatřila Jamese.

„To nemyslíš vážně, vždyť víš, že to nejde."

„Udělám si svůj svět, Azeret." James je jen zmateně pozoroval. Azeret si pohledem měřila Anelu.

„Dobře," přikývla nakonec a znovu odešla.

„O co teda jde?" zeptal se ještě více zmatený James.

„Můžu dokázat, abyste žili. Všichni tři," na chvilku se odmlčela. „Ale něco to bude stát."

„A co přesně?" otázal se James, kterého myšlenka na to, že by mohl žít, zaujala.

„Pokud se to nepovede, tvůj syn, tvá manželka i ty zemřete."

„To za to nestojí, zvládnou to beze mě," řekl James plně vědom si toho, že si právě podepsal svůj ortel smrti.

„Lily je mrtvá."

„Cože?" vyděsil se James. „Ne, ona nemůže, nemůže být..."

„Chci vám pomoct," skousla si ret Anela. „Ale nemůžu bez tvého souhlasu." James s mokrýma očima zakroutil hlavou. „Prosím, je tu šance. Ty to můžeš dokázat. Já..."

„Takže, když se to zvrtne, Harry umře."

„Jo. Ale když ne, bude mít rodiče. Víš, jak je špatné žít bez rodičů?"

„To nejde..." vzlyknul James. „Lily by mi to neodpustila. Co kdyby se to zvrtlo!" zaječel na Anelu.

„Viděla jsem, co se stane, jestliže umřete. Prosím. Můžeš zachránit tolik životů."

„Ale obětovat svého syna."

„Ne, Jamesi," došla k němu Anela. „Zachránit svého syna a všechny ty lidi.

„Ale když se něco pokazí!" křičel a po tváři mu stékaly slzy.

„Věřím ti."

„Jak...jak je můžu zachránit?" zeptal se opatrně James.

„Stačí, když se s Lily znovu vezmeš a ona tě bude opravdu milovat."

„Ale vždyť to už jsem jednou udělal," zamračil se.

„Vrátím tě do minulosti. Budeš chodit do sedmého ročníku v Bradavicích."

„Tak to přece zvládnu, Lily mě bude mít ráda!" rozjasnil se James.

„Jenže to má jeden háček."

„Jaký?" podíval se na Anelu ustaraně.

„Tentokrát tu bude ještě někdo. Někdo, kdo nikdy neřekl Lily v pátém ročníku mudlovská šmejdko."Anela pozorovala jeho reakci.

„Snape," zabručel.

„Ano."

„Přijímám," odpověděl James rozhodně.

„Budu se ti snažit pomáhat, jak jen to půjde." James přikývl. „Hlavně nezapomeň, že když to vzdáš, zemře hodně lidí." Bylo vidět, že se trochu otřásl, ale přesto znovu přikývl. „A že když to vzdáš, Lily už nebude..."

„Anelo, proč to děláš?" zeptal se po chvilce James.

„Chci vám pomoct. Mám vás ráda, oba dva. Tebe i Lily. A chci, aby Harry tolik netrpěl. Představ si, že když mu byl rok, viděl, jak mu zabíjí mámu. Odmalička vyrůstal u své tety a strýčka, kteří na něj nebyli moc hodní. Musel bydlet v přístěnku pod schody a dělat jim sluhu. Chci vám pomoct." Dokončila svůj prostor a zahleděla se na Jamese.

„Díky," přikývl James. „Díky, za druhou šanci. Díky za život."