Druhá šance (Lily+James)✔️

ČÁST 12. Slib

ANOTACE:Tentokrát jsem to měla napsané už včera, ale byla jsem potvora a nedala to sem. Dokonce už pracuju na další kapitole. Ta bude ještě normální a v další budou VÁNOCE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Pro ty, co stejně jako já nevěděli, kde bydlela Lily- v Cokeworthu, tedy aspoň to tvrdí HP Wiki.

Tato kapitola zaznamenává události několika dnů, protože jsem nevěděla co tam mám psát, tak jsem to rychle shrnula. Snad se bude líbit a nebojte se hlasovat, komentovat, cokoli, vše potěší :) (na obrázku je Mya Abottová, o které se dozvíte v této kapitole)

„Slečno Evansová, po snídani přijďte prosím do mého kabinetu," oznámila jí profesorka McGonagallová.

„Jistě," pousmála se na ni a otočila se na Severuse.

„Napsat tu esej stihneš zítra," pousmál se na ni.

„Podceňuješ mě, já bych to stihla ještě při hodině-ledaže bys tam byl ty, to by to nešlo," James po ní opět vrhl zmateným pohledem. Co se to s ní sakra děje? Pak vrhl ještě jeden na Srabuse, ale tentokrát co nejnaštvanější. Kdo ví, co tím myslel.

„Nesmíš zanedbávat své povinnosti," políbil jí do vlasů. Stačil jediný den na ošetřovně a Lily už zase byla s ním. Po Jamesovi nevrhla jediným pohledem. Měla pořád oči jen pro Snapea.

„Tak dobře," protočila oči a zvedla se od stolu. Sevova ruka šla automaticky s ní, stejně jako její majitel. Cestou z Velké síně se mu choulila do náruče a šeptala mu něco do ucha.

Konečně došli ke kabinetu. Rudovláska nesměle zaťukala na dveře.

„Pojďte dál," ozvalo se pevným hlasem. Lily vstoupila a hleděla do tváře své profesorky.

„Posaďte se," pobídla ji. „Myslím, že to tak budete mít," hledala správné slovo. „Jednodušší."

„Co bych měla mít jednodušší?"

„Blízko Cokeworthu proběhlo tornádo."

„Ale tornáda přece v Anglii nejsou běžná?"

„Vyšetřuje se to, vypadá to na smrtijedy."

„Ehm-aha. A proč to říkáte mně?" stále nechápala

„Vaši," odkašlala si. „Vaši rodiče byli v samém centru, nepřežili. Těla se našla, ale..." sklopila pohled. Dívku však zaujala jediná myšlenka: Ještěže mám Seva.

„Je to všechno?" zeptala se normálním hlasem. Učitelka na ni vrhla udivený pohled. Jak to, že nebyla smutná?

„Ano," přikývla po chvíli a pohledem vyprovodila dívku až ke dveřím.

„Co se stalo?" vyjekla Marlene, jakmile Lily vystoupila ze dveří.

„Umřeli mi rodiče," pokrčila rameny rudovláska.

„Tobě...tobě..." nedokázala to říct. Jen představa, že někomu umřeli rodiče, ji děsila a to je ani neznala. Evansovi znala moc dobře. Co by asi dělala, kdyby jí umřeli? Určitě by byla smutná. Ale třeba to na Lily dolehne, pomyslela si, asi je to ještě šok. „To je mi líto."

„Mám Severuse," zasnila se.

„Musíme na hodinu, Lil," vyrušila ji a popadla za ruku.

„A jakou?" nechápala rudovláska a dala si ruce do kapes.

„Formule...tak pojď."

„Vždyť jo, ale mnohem radši bych šla na bylinkářství?"

„Proč?"