Zrzavé štěstí ✔

#26 - C

„Monic! Stůj!" volal jsem za ní a zatočil do další chodby.
„Páni ta je rychlá," zamumlal jsem si pro sebe mezi nádechy.
Konečně jsem ji doběhl, za pomocí slepé uličky naší školy. Děkuji tomu, kdo tuto školu plnou spletitých chodeb stavěl. Určitě věděl na co budou dobré.
„Můžeš. Se. Příště. Zastavit.Když na tebe volám," mezi slovy jsem popadal dech a opřel se rukama o kolena.
„Proč? Proč? Vysvětli mi to? Je to nějaká charita nebo co? Mám snad čekat, žena na mě při plesu vylijete nějaký sajrajt a já pak s brekem odběhnu nebo co?" vyštěkla na mě a v očích se jí blýsknul hněv.
„Co to říkáš? Jak tě taková blbost mohla napadnout?" nechápal jsem.
„Viděla jsem Glee a taky všechny mladistvé filmy o plese. To se vždy stane dívce, která jde s oblíbeným klukem na ples, jenom to na ni hrají," založila si ruce na hrudi a zaujala tak obranný postoj. Vím, že se to v této chvíli nehodí, ale mě samotnému to přišlo strašně vtipné. Odkašlal jsem si, abych zakryl smích a nasadil vážnou tvář.

„Ale vždy se za zvuků Beatles jako velká dáma vrátí do místnosti," pronesl jsem a tentokrát mi opravdu úsměšek zakrýt nešel, když jsem viděl její že její obraný postoj povolil.
„Cože?"
„Mám mladší sestru, opravdu si myslíš že mě nenutila dívat se na Glee," protočil jsem oči a někde v koutku mé mysli jsme si vzpomenul, jak jsme seděli u televize a hádali se, který kanál pustíme, já chtěl ABC Comedy a Jess chtěla Fox, protože začínalo Glee a samozřejmě, že vždy vyhrála.

„Proč bych ti měla věřit?" zeptala se mě a já věděl, že se neptá na to, jestli jsem se na ten seriál opravdu díval.
„Protože jsem hodný hoch?" nabídnul jsem jí možnost, kterou ale svým pohledem zavrhla „Nebo víš, že bych tě nepozval ,kdybych nechtěl."
„To je asi fakt," připustila a ruce spustila podél těla.
„To je jasná pravda," vykřikl jsme a oba se začali smát.

„Ještě jedno kolo vy lemry líté," volal trenér na bažanty.
„Trenére nemyslíte, že těch deset předtím stačilo?" zeptal jsem se.
„Nebo těch deset ještě předtím?" přidal se Petr.
„Jsou pomalý jako šváby a i tak rozlezlí. Bože oni nemají žádnou formaci," zvolal a vyhodil ruce do vzduchu.
„Co jsem ti provedl, že mě trestáš takovýma bažantama," zvolal do nebe. My s Petrem jsme se na sebe jenom podívali a pokrčili rameny.
„A co vy tady vlastně tak sedíte. Ihned na hřiště!" zpozoroval, že se celý zbytek týmu válí na tribuně a čeká až mladší část doběhá jejich kola.
„Ale trenére," zaskučel jeden obránce.
„Ihned!" zařval, až všichni poskočili a rozběhli se kvapem na hřiště.

„Ten má dneska náladu," brblal Petr.
„A co jsi čekal, že budeme dělat na fotbalu? Bruslit?" vyštěkne na něj stejný obránce, který si před chvílí stěžoval.
„Neměníš nějak rychle strany?" zeptám se ho a pohledem mu naznačuji, aby byl potichu.
Jenom otočil hlavu a běžel dál.
„Nesnáším tyto názor měnící blbečky," zavrčel Petr poměrně nahlas. Nejspíše chtěl, aby ho slyšel a podle zatínajících pěstí, ho slyšel.
„Nech to plavat," mávnul jsem rukou a přidal na tempu.

„Tak jo, kluci. Dost!" zavelel trenér.
„Ke mně," svolával nás. Postavili jsme se do půlkruhu a zhluboka oddechovali.
„Příští týden nás čeká důležitý zápas," a v té chvíli jsem vypnul. Stejné věci za poslední čtyři roky. Rozhlédnul jsem se a podle toho, jak bažanti hltali každé jeho slovo, vypovídalo o tom, že jsou jediní, kteří ho poslouchají.
„Chápete to?" zeptal se po chvíli.
„Ano," ozvalo se sborově.
„Uhm trenére?" ozval jsem se, když nás začal rozdělovat do dvou družstev.
„Co chceš Camerone?" povzdechnul si otráveně.
„Říkal jsem vám, že dneska musím odejít dřív a už. Měl bych jít," nervózně jsem si projel rukou vlasy.
„Jo, jo, jasně," zamrmlal a dál už mi nevěnoval pozornost.
„Kam jdeš?" zeptal se mě Petr.
„Mám doučování," pokrčil jsem rameny. Možná jsem se teď cítil trochu provinile, že lžu i Petrovi, ale kam jdu mu říct nemůžu.
„Okey," pokrčil rameny a odběhnul k přiřazenému týmu.

Se silou jsem zaklepal na dveře a čekal, kdo mi otevře.
„Camerone, to je ale překvapení?" opřela se o futra a založila si ruce na hrudi.
„My dva si musíme promluvit," řekl jsem bez emocí a ruce v kapsách sevřel v pěst.
„Pojď dál," odstoupila ode dveří, aby mi vytvořila prostor. Vešel jsem do domu hrůzy a zavřel za sebou dveře. Vešel jsem do domu Grace White.