Jdeme s Marcem na záchody (společný dámy a páni) se trochu umýt. Opláchneme si obličej a trochu si dáme vodu i na oblečení. Pak se změní házení zmrzliny na cákání vodou. Po chvíli jsme byli oba úplně mokří a podlaha taky. Strašně jsme se smáli. Museli to slyšet všichni v hotelu.
,,Co to tu vyvádíte?'' křičí na nás nějaká uklízečka, když vtrhne do dveří. Oba se stále smějeme. ,,Tak za to tu máte dva dny dobrovolné pomoci!'' dodá. Pak odejde a my jdeme za ní. Dá nám hadr a my jdeme vytírat.
,,Tak to bude fakt super tu uklízet záchody." rozesměje se Marc.
,,Jo to jo. A nejen záchody i pokoje." řeknu.
,,Nevadí. Stává se." směje se dál. Najednou mi zazvoní mobil.
,,Kdo volá?" ptá se Marc.
,,To je brácha. Hned jsem zpátky." řeknu.
,,Počkej ty máš bráchu?" ptá se, ale to už ho nevnímám a jdu na chodbu.
Já- ,,Honzo? Co se děje?"
H- ,,Ahoj. Taky tě rád slyšim, jak se máš?" zasměju se.
Já- ,,Tak co je nemám moc času."
H- ,,Jo. Ehm máma by tĕ chtěla poznat. Kdy budeš mít čas?"
Já- ,,Aha. No já ještě nevim pak zavolám jo. Musim pa. típnu to. Jdu zpátky na záchody, kde už to vypadá mnohem líp.
,,Neřekla si mi, že máš bratra." řekne Marc, když se vrátím.
,,Já to nevěděla!" řeknu.
,,Cože?" diví se. Tak mu vyprávím o tom, jak jsem Honzu potkala a jak hledal svojí sestru. Jak za mnou přijel atd. Mezitím uklízíme.
,,Wow." dodá, když mu to dovyprávím. Pak už jdeme za ostatníma a povídáme o našem uklízení a dobrovolné brigádě. Hodně se u toho nasmáli a mezitím já pokukuju po Alexovi. Párkrát se střetneme pohledem. Je divné, jak se věci mají. Nevím co cítím. Je jasné, že jsem ho milovat nepřestala, ale nejsem si jistá, jestli ho miluju tolik, jako dřív. Teď si nejsem jistá vůbec ničím.
ČTEŠ
Navždy s tebou
RomanceKdysi dávno za sedmero horami, bylo velké a krásné království, kterému vládli král s královnou. Jednoho dne se královně narodila dcera, které dala jméno Alexandra. Alexandra rostla do krásy a našla si skvělé kamarády, kteří jí dali přezdívku Lex. Je...
