Navždy s tebou

16.kapitola

Ráno jsou všichni trochu unavení, tak nikam nespěcháme. Nejdřív zavolám mámě, protože je šílená strachy o mě. Pak jdeme všichni na snídani a tak si jen povídáme. Asi v jedenáct jsme připraveni něco dělat. Rozhodneme se, že se pojedeme podívat na SCHWARZ. Teda ostatní se rozhodnou. Já tam nechci. Pořád je tam možnost, že je tam Alex a i kdyby ne, tam jsem ho poznala. Nechci tam. Už nikdy, ale přizpůsobím se většině. Tak tedy jedeme. Začne hrát titanik.
,,Panebože kdo sem dal tuhle písničku?!" ptá se Jake.
,,Já ne." řekne Marc. Všichni se zasmějou.
,,No tyvole. That is how I know you, go on..." začne zpívat Jake a směje se u toho. Jak jinak, než že u týhle písničky myslím na Alexe. V očích se mi opět shromažďují slzy. Nedám to na sobě znát a tak se falešně směju. Myslím na to, jak se změnil. Ani to nevím jistě. Možná už mám halucinace.jsem mimo.
,,Jsme tuuuu!" zvolá Jake, když zastaví na parkovišti hotelu SCHWARZ. Všichni se smějou. Jen mě trochu zatuhne úsměv, když uvidím, jak před vchodem do hotelu stojí dva líbající se lidé. Alex. A ta blondýna. Vystoupíme z auta a jdeme fo hotelové restaurace, která je i pro veřejnost. Když mě Alex uvidí, na chvíli ztuhne. Kouká na mě, jako bych byla jeho matka, co ho nachytala v posteli s cikánkou. Je to divný výraz. Má na sobě to samé, jako v tom parku. Jenom ty oči jsou jiné. Už v nich neexistuje ten lesk a odhodlání. Už to není ten Alex, se kterým jsem se srazila na chodbě. Už je to někdo úplně jiný.
Přidám se k ostatním a jdeme si sednout do restaurace. Objednáme si oběd a rozpovídáme se. Pořád se však musím otáčet na Alexe. Skrz okno ho dobře vidím. Taky na mě kouká. Zhluboka se nadechnu a otočím se ke stolu.
Přinesou ná jídlo a tak se do něj pustíme. Objednala jsem si salát a pomerančový džus. Marc mi z ničeho nic začne cuchat vlasy, když si všimne, že jsem smutná. Hodím po něm ubrousek, který mu zpadne do jídla. Začneme se smát.
,,Tak to schytáš!" řekne Marc.
,,Ale..." odpovím. Po jídle si jdeme dát kopečkovou zmrzlinu. Vyberu si jahodovou. Potom jdeme ven, sednout si na terasu. O kousek dál tu sedí Alex se svojí holkou.
Z ničeho nic mi přistane zmrzlina v obličeji. Marc. Vezmu svůj kopeček a hodím ho po něm. Alex se v tu chvíli zasměje. Zdá se, že tý holce se to moc nelíbí. To se vrátil pravý Alex. Marc přijde s novou zmrzlinou, ale já mu jí vezmu a dám mu svůj prázdný kornout. Znova mi zmrzlinu připlácne na obličej, takže mám teď celý obličej od zmrzliny. Setřu si to ubrouskem.
,,Prosím vás tohle je restsurace!" křičí na nás nějaká číšnice. S Marcem se zvedneme a jdeme se smíchem pryč.