Ráno jsem se probudila asi v půl pátý. Koukla na mobil. Měla jsem asi sedm zmeškaných hovorů. Od Alexe. Znovu volal. Vypla jsem si mobil. Nechtěla jsem ho poslouchat. Možná by mě přesvědčil a já bych zase naletěla na tu jeho hru. Ale už to znovu neudělám. Už ne.
Znovu už jsem neusnula. Koukla jsem se kolem. Ostatní ještě pořád spali. Vstala jsem a šla do parku. Sedla jsem si na lavičku a zamyslela se nad tim, co mám dělat. Nevím. Jsem mimo. Od té doby, co začali prázdniny, jsem mimo pořád. Neužívám si, jak bych měla.
,,Lex?" zeptá se mě někdo. Otočím se. Marc.
,,Jo. Co?" zeptám se.
,,Jsi vpohodě? Ne vidím, že ne. Co se stalo?" zeptá se starostlivě.
,,No já nevim. Jsem vpohodě, nebo aspoň budu."
,,Jo to už jsi říkala a od té doby jsi mimo."
,,Jo já vím. Promiň. Kazím vám to tu."
,,Ježiš to vubec ne. Na to vubec nemysli!" řekne. Obejmu ho.
,,Díky... Víš, že se staráš..."
,,Nemáš zač. Mám tě rád."
,,Já tebe taky." dodám.
Marc jde zpátky na hotel, až když se ujistí, že jsem vpohodě. Opřu se o opěradlo lavičky a z hluboka se nadechnu. Proč je život tak krutý? Proč bylo zrovna mně souzeno potkat Alexe? Odpověď je jistá. Osud to tak chtěl.
Zazvonil mi mobil.
Neznámé číslo.
Zvednu to.
,,Haló?" zeptám se...
ČTEŠ
Navždy s tebou
Любовные романыKdysi dávno za sedmero horami, bylo velké a krásné království, kterému vládli král s královnou. Jednoho dne se královně narodila dcera, které dala jméno Alexandra. Alexandra rostla do krásy a našla si skvělé kamarády, kteří jí dali přezdívku Lex. Je...
