Stay alive Doctor

Prolog

Doctor kráčel po setměné ulici nějaké planety. Tuhle měl celkem rád. V noci tu nebylo moc lidí. TARDIS nechal někde na tržišti a jen se tak procházel. Najednou uslyšel výkřik. Vystartoval směrem odkud přišel. Běžel chvíli ulicí a pak zahnul do jedné menší uličky.

Někdo ho chytl a přirazil k zemi. Neměl pražádnou šanci. Byli dva nebo tři. Najedou mu někdo něco vbodl do krku. A on upadl do nekonečné temnoty.

~~~

Hodiny právě odbíjejí půlnoc. Po mostě se pohybuje menší postava. Za ní vlajou cípy jejího tmavě fialového pláště a šatů. V ruce drží deštník i přes fakt, že v tuhle noc pršet nemá.

Žena si z toho hlavu nedělá a nadále se houpavými kroky pohybuje po mostě.
Že stínů se za ní vynoří maličká postava. Začne vzlykat a upozorní na sebe ženu s deštníkem. Ona se rázně otočí a podívá se na choulící se postavu.

„Co se děje maličký?" zeptá se vlídným hlasem a klekne si k postavě, aby na ni lépe viděla. Postava se přisunula blíž k ženě. V ní se objevil dávno ztracený mateřský pud a přitáhla si osobu k sobě. Postava náhle vytáhla injekční stříkačku a vrazila ji ženě do krku.

„Já jsem Missy, poslední z Pánů času," odříkala jako nazpaměť a pak se sesunula na zem. Za oběma postavama se materializovala třetí. Mlčky přešla k menší postavě a Missy. Sklonil se a skenoval Missy nějakým přístrojem.

„Je to opravdu ona," řekla postava chraptivým hlasem a přehodila si Missy přes rameno. Pak se všichni tři transportovali na loď na orbitě.

~~~

Do očí mu svítilo okrové světlo. Někdo ho někam vedl. Všude slyšel hluk a křik.

„Poslední..........Doctor.....světů.........vyvolávací cena......100000........560000...1900000.....měsíc ...planeta........soustava ........šaty ...Antoinetty .......Lisa ....... Libonkarý ptačík..... prodáno.

~~~

Něco nebo někdo ho šimral peříčkem u nosu. Kýchl. Jeho oči si pomalu přivykaly na šero, jež bylo v místnosti. Ale stále ještě trochu spal. 

Čím mě to nadopovali? Kde to sem? Honilo se Doctorovi hlavou. Najednou ho někdo polil ledovou vodou. Přesněji mu ji téměř všechnu chrstl do tváře. Chtěl si vodu setřít z tváře, ale nemohl. Jakmile pohl rukama zjistil, že jsou v okovech. 

„Nesnaž se Doctůrku. Sice vypadají staře, ale jsou z jedné z nejtvrdších rud v celém vesmíru. Vyspal ses dobře?" řekl ženský hlas. Byla v něm slyšet pobavenost. Doctor zaostřil na ženu před sebou. Upíraly se na něj černé oči s rudou duhovkou, bledá kůže s výraznými lícními kostmi, černá rtěnka a krvavě rudé vlasy stáhlé do culíku s malinkými copánky po stranách.

„Copak Doctůrku nemůžeš mluvit?" zeptala se. Doctor si pomalu začal uvědomovat co se stalo. Ze svých hlasivek vydal jediné slovo.

„Kolik?" Žena se usmála. V tu chvíli by každýmu přeběhl mráz po zádech.

„Sbírka obrazů z doby přem 100 000 lety. Pravda většina byla dokonalá kopie a stále je mám u sebe. V mé sbírce. A teď se v ní nachází i poslední Pán času." Doctor se zděsil. Pokud je to pravda, tak už nikdy neokusí svobodu, nikdy neuvidí jiné světy, nikdy již nespatří TARDIS. 

Žena se pousmála a vstala. Naposledy na Doctora pohlédla a pak se otočila na podpatku a zmizela.

„Drahá" vydal ze sebe Doctor.

Nový FFko na Doctora :) Je teda trochu depresivní a nedoporučuji číst milovníkům Capaldiho. Houby všichni ►SEM◄ Možná, že tu bude bez košile :D Jinak co myslíte, že se stalo s Missy? A jak se to vyvine? ☺