Roadtrippers ✔

Já nechci opilou vášeň

Daniel

„Topím se," zašeptala ze spánku. Právě jsem vjížděl do kempu, ke kterému se mi podařilo zajet hned na první pokud. Znepokojeně jsem se na ní podíval. Vypadala tak mírumilovně, když spala. Její hnedě vlasy se jí rozlévaly po ramenech. Její víčka byla k sobě pevně semknutá. Nikdy jsem nazažil nikoho takového, kdo by reagoval tak špatně. Věděl jsem, že jí musim vzbudit, ale to mohlo počkat. Potichu jsem vystoupil z auta a zavřel za sebou dveře.

„Jak dlouho tu zůstanete?" zeptal se mě mladík, který měl pravděpodobně na starosti recepci.

„Jednu noc. Rád bych zaplatil za auto a dvě osoby." Odpověděl jsem mu.

„A stan nemáte?" zeptal se mě udiveně.

„Máme, ale spíme na pick-upu." Vysvětlil jsem mu.

„Není vám zima?" zajímal se. Moje odpověď ho musela překvapit.

„Ani moc ne. A ikdyby byla, kamarádka dává přednost kouzlu před pohodlím." Odpověděl jsem mu.

Zaplatil jsem a mladík pak na mě spiklenecky mrkl. „Přijďte večer sem k baru, bude tu zábava." Nabídl mi. Nezbývalo mi nic, než mu poděkovat a vydat se k autu abych zkontroloval Alisu. Otevřel jsem dveře na místě spolujezdce a jemně do ní strčil. „Ali probuď se," zašeptal jsem. Otevřela oči a zamrkala. „Žízeň," řekla, jakmile se vzpamatovala. Dal jsem jí napít. „Už jsi v pořádku?" zeptal jsem se jí. Nevypadala tak, ale přikývla. Zívla.

„Kolik je hodin?" zeptala se mě, když jsme seděli na korbě pick-upu a hráli jsme karty.

„Asi pravděpodobně šest," řekl jsem. „A zavírám!" zahalekal jsem.

„Takže to máme. Za každýho žolíka v ruce je panák a za každý zavření je pivo. To znamená... já mám u tebe jedno pivo a jednoho panáka. A ty máš u mě tři piva a dva panáky." Oznámil jsem jí.

„Proč mám pocit, že mě chceš opít?" zeptala se podezřívavě.

„Tak to není, „ bránil jsem se, „stejně by ses opila, tak v tom není žádný rozdíl."

Zasmála se a ukázala zuby. Byla roztomilá, když se smála. Natáhl jsem se a pozoroval nebe. Přemýšlel jsem, proč jsem se včera tak moc opil, že jsem po ní vyjel. Chtěl jsem, ale ne takhle. Asi to brala v pohodě, protože o tom semnou nemluvila. Věci se změnili. Za tu dobu, co jsme se neviděli. Nyní jsme oba dokončili maturitní ročník a každý se chystal na vysokou. Já jsem si dal rok volno. A ona? Ani jsem se jí nezeptal, kam se chystá. Ale co jsem absolutně nechápal, bylo, proč si pro svoji cestu vybrala zrovna mě.

Seděli jsme v kempové hospůdce a dávali si večeři. Zahnali jsme největší hlad a pak jsme si objednali navzájem to, co jsme si dlužili.

Alkohol na mě dnes nějak nepůsobil, což bylo divné. Nebyl jsem vyspanej a hlavně jsem byl maximálně unavenej. Ten alkohol, který se mě rozproudil, mě spíš probudil.

Když jsem se podíval na Alisu, vypadalo to, že na ní alkohol absolutně nefungoval. To jsem si ovšem myslel do té doby, než promluvila: „Poď tancoat." Rozesmál jsem se.

„Promiň, co jsi říkala?" zeptal jsem se.

„Deeeeem." Zahuhňala a už mě táhla na parket. Podvolil jsem se, protože co jsem měl dělat.

Dali jsme ještě pár panáků a já viděl, že se jí pletou nohy. Rozhlédl jsem se kolem a všiml si, že si jí hodně podivných existencí prohlíží od hlavy až k patě a mlsně se olizují.

„Pojď." Řekl jsem jí, ale nenaléhal.

„Já nik.. nikam nehdu." Řekla. Pletl se jí jazyk.

A tak, když se skoro propadala do podlahy. Vzal jsem jí a hodil si ji na záda. Doufal jsem, že se jí nepřeleje žaludek a ona mi nepobleje kalhoty. Nestalo se tak. Položil jsem ji na korbu pick-upu a šel pro deku. Když jsem se vrátila, klečela pár metrů od auta a vypadalo to, že bude zvracet. Nakonec se jí žaludek přece jenom uklidnil a ona se vrátila. Vztáhla ke mně ruce. A tak jsem ji vzal a vysadil na korbu. Už tam byla natažená tlustá deka. A naše dva nové spacáky. Jeden jsem rozepnul a snažil se jí do spacáku pomoci.

Dostala se tam sama. A tak jsme leželi vedle sebe a pozorovali hvězdy. Nevšimnul jsem si toho, když se mlčky zvedla a lehla si na mě.

Odvalil jsem ji ze sebe. „Nech toho, Al."

„Proč ne? Včera jsi chtěl."

„A dneska nechci, protože jsi opilá."

„Nejsem. Jen trošku." Bránila se. Rozhodně byla vytrvalejší než já včera.

„Spi. Zítra je taky den." Poradil jsem ji.

Asi si to uvědomila, protože než jsem zamhouřil oči, slyšel jsem, jak v poklidu oddechuje.

A doufal jsem, že se jí něco krásného zdá.