???

33 0 0
                                    

Nakýblovala jsem se k Tomovi s tím, že mrknem na nějakou komedii. Jen jsme vedle sebe seděli, jedli popcorn a nikdo nepřipomínal nic, co se stalo. Ozvalo se zaťukání a ve dveřích se objevil Daniel. "Aliso můžeš na chvilku?" zeptal se. Zvedla jsem se z gauče.

"Danieli?" zeptala jsem se když mlčel už nějakou dobu. Zvedla ke mne zrak. "Měla bys vědět, že jsem ji řekl, že už někoho mám. Nenechala by sis to vysvětlit. Pojedeme spolu dál, přece jenom je to tvoje cesta. Ty si musíš vybrat jestli chceš jet nebo ne. A já jet chci. Já to možná beru stejně, ty to možná bereš, ale mym to stejně nebereme. A já s tím žít budu." zírala jsem na něj s otevřenou pusou a jediný, co jsem dokázala udělat bylo, vyskočit a obejmout ho.
"Díky díky díky!"
"Ale pojedeme hned," usmál se a zadíval se mi do očí. Souhlasila jsem.

•••

Mávali jsme Tomovi. Myslím, že byl řád, že se nás konečně zbaví. "Čeká na něj překvapení," uchechtl se Daniel. Tázavě jsem se na něj podívala. "Jak je po rozchodu, je horší než já. Poslal jsem za ní Kláru."
"Počkej, svoji ségru?" zeptala jsem se.
Přikývl.
"Oni se znají?"
"No jasně. Možná mu pomůže," odpověděl.
Poté hned mezi námi zavládlo ticho. "Kam pojedeme teď?" zeptala jsem se, abych přerušila trapné ticho. "Ani nevím. Napadlo mě, že bychom se někde stavili. Někde bůh ví kde. Koupíme si spoustu jídla a budeme jíst, ležet a povídat si," navrhl.
Zasmála jsem se. "Jsi sentimentální... Takže si dáme Čínu?" a už jsem hledala nejbližší bistro. Rozesmáli jsme se.

Našli jsme osamocenou louku, obehnanou lesem. Spokojeně jsme seděli na korbě a jedli rýžové nudle s kuřecím masem.
"Opijem se tu?" zeptala jsem se. Podíval se na mě a zvedl obočí. "K čemu myslíš, že jsme kupovali ty flašky?" zeptala jsem se se smíchem. "Máš pravdu, máme jich moc. Byly v akcí." zasmál se a vytáhl odněkud kapitána. "OH bože!" vykřikla jsem. "Dáme si Never have I ever?" zeptala jsem se. Zvedl jedno obočí. "Jsi si jistá? Rozsekám tě na plný čáře."
"Tak jistá bych si nebyla," ušklíbla jsem se.

•••

"Tohle vypadá na remízu," zamumlala jsem a převážila jsem se na Daniela, který se smál, jak pominutý. Nevypadal opile. "Jsi opilá?" zeptal se mě. "Nejsem. Jen nemám rovnováhu a proto..." nic jsem neřekla. Daniel využil mé ztráty rovnováhy a stáhnul mě na sebe. "Co to děláš?" zašeptala jsem mu do ohbí krku. "A co děláš ty?" zeptal se se smíchem. Přiblížila jsem se k jeho rtům. "Tohle," řekla jsem a políbila ho. Zavrčel a přetočil mě, takže jsem ležela pod ním. "Dane," zasténala jsem. Jeho ruce putovaly pod trikem. Nezůstávala jsem pozadu. Obtáhla jsem mu svaly na rukou a když se svým rozkrokem otřel o ten můj, zaryla jsem mu nehty do zad.

Sorrac. Nějak se omlouvam, že jsem to utnula. Nezabijte mě hlavně a radši mi mrknete na Andělskou Aféru :P díky dík. Já si jedu uzivat Rakousko.

Roadtrippers ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat