Ona je....

"Dokonalý nápad"

Jedu domů!

Konečně jdu pryč z této díry, která si říká nemocnice. Po pár, no dobře po hodně testech usoudili, že mi nic není a můžu domů. Už mi tady z toho hrabe. Ten smrad desinfekce a kdoví čeho ještě je šílený. Nepustili mě ani ven na vzduch, prý je to nebezpečné. Jediná světlá stránka jsou obědy. Ne, dělám si srandu ty byli nejhorší. To bylo bramborová kaše, co vypadala jak polívka a maso, které mi utíkalo z talíře. A nejlepší byla polívka. Byla to voda obarvená na zeleno a říkali jí dobrá brokolicová polívka. Takže jsem pěkně zhubla.

,,Tak pojď, vypadneme odsud." kývnu na Kim a pádím ven. Zack zamnou nepřišel ani jednou. Ani nenapsal. Kim říkala, že u nás jednou byl s kyticí růží, ale když mu nikdo neotvíral, tak odešel. Nečekaně. Musím ho vidět, musím mu to vysvětlit. Asi si mysli, že jsem na něj naštvaná. Ale opak je pravda. Chci cítit jeho rty na těch mích. Moc chci.

,,Kim? My jdeme pěšky?"

,,Můžeme si vzít taxy."

,,Ne! Jdeme pěšky a cestou se stavíme na hamburger."

,,Ok" Mám takový hlad, že bych snědla celý prase. A to nekecám.

***

,,Hmm, to je dobrota. Konečně normální jídlo."Mlaskám.

,,Copak? Oni ti nevařili dobře?"

,,Prosím tě. Jen jsem čekala, že se to zvedne a uteče i s talířem."

,,To by bylo zajímavé." Na tohle nemám slov. Zvedám se a jdu domů. Kim je hned zamnou a kření se na mě.

,,Co máš za problém!" Vyjedu po ní.

,,Nic. Jen jsi celá od majonézy."

,,Co? A to mi říkáš teď. Já si to tady nakračuji a říkám si jak jsem sexy a přitom jsem od majonézy?"

,,No tak se nečerti. Berto z té lepší stránky. Nejsi sexy, ale roztomilá."

,,Hmm, tak dík." Utírám si tu majonézu do rukávu. Kim mě už radši nepozoruje a hledí si cesty.

Zanedlouho dojdeme k našemu paláci. A co nevidím. Zack stojí před vchodem a mlátí do dveří.

,,Kim! Nejsem ještě od té majonézy?"

,,Ne. A já vás nechám osamotě, hrdličky." řekne a odejde. Protočím očima a jdu za ním.

,,Ahoj!" Křiknu na něj.

,,Ahoj. Kde jsi byla?"

,,Ehm, byla jsem nemocná."

,,Dobře. Na, to je pro tebe." Podá mi kytici růží.

,,Děkuji. Čím jsem si to zasloužila?"

,,No. Ehm. Pamatuješ, jak jsem po tobě vyjel? Ber to jako..." Políbila jsem ho.

,,Ale mě to vůbec nevadilo." Šeptla jsem.

,,Takže všechno dobré."

,,Všechno je perfektní." A políbil mě znovu. Ale tentokrát to nabyl lehký polibek. Teď to byl vášnivý a plný chtíče.

,,No toto? Nesmíš jí nosit růže. Pak dělá hlouposti." Z krásné chvíle nás vyrušila Kim. Teď jsem ji nesnášela. Tak krásný moment a ona dojde a celý to pokazí.

,,Tak já radši pudu." řekl Zack a odešel. Počkala jsem až zajde za roh.

,,Tos udělala schválně?"

,,Co myslíš?"

,,To jak si nás vyrušila. Byl to dokonalý polibek a ty. Tys ho prostě pokazila."

,,Neboj takových ještě bude." řekne a táhne mě do bazénu. A co myslíte, že udělala? Bez slitování mě tam hodila. Cákala jsem, nadávala jsem a smála se. Jsem retard, ano vím to.

,,Počkej nech mě vydechnout. Já už nemůžu a musím na záchod." Rychle vylézám z vody a běžím na záchod. Musím to ještě vydržet. Uf, to je úleva. Splachuji.

,,Kim! Pojď sem! Ten záchod je jaký si divný."

,,Ty jsi divná! Cos tom zas udělala? To si neumíš ani sednout na záchod?"

,,Umím, ale on se plní vodou.Je to jak vír na řece. Nevím jak to popsat."

,,Ukaž. Ha, že tys byla na velkou a ucpala trubky!"

,,Co! No to né. Co si o mně myslíš? "

,,Pozor! Sápe se to na tebe!"

,,Co? Né! Nech mě! Kam to saháš! Sprostá voda! Nech mě být!." Voda omotala svoje chapadla kolem mě. Úplně mě pohltila a vtáhla do záchodu. Ano, správně voda mě vtáhla do záchodu. Asi jsem v té nemocnici měla zůstat. Vidím obrovské světlo a dopadám na tvrdou zem.

,,Vítám tě zpět, Lucy. Po dlouhém spánku jsi opět tady."

,,No to si děláte srandu. Vtáhnout mě do záchoda? Kdy vás to napadlo?" snažím se vykuckat vodu a něco tvrdého na mě dopadá.

,,Au!" Vyjeklo to. Jop, byla to Kim. Očividně ji to vcuclo taky.

,,To tě nic jiného nenapadlo? Musel jsi nás vcucnout do záchodu? Jak úžasný." remcala Kim.

,,Kim, pojď jsem." řekl a objal ji. A to mi spadla brada. Odkdy se oni dva znají?

,,Jak se vede staříku?" Zasměje se Kim.

,,Jde to. Dá se to přežít a co ty?"

,,Paráda! Našla jsem nej kámošku." Co? Jakou? Vyměnila mě?

,,Jo? A kdo to je?" Celý život si myslím, že já a Kim jsme nej kámošky a ona teď říká.. Co vlastně říká?

,,Lucy, nejanči! Jsi to ty. Nikdy jsem si s nikým takhle nerozuměla."

,,Tohle si vyřešíte potom." vmísí se do toho ten chlap. Zapomněla jsem, jak se jmenuje. ,,Obě jsem vás odhlásil ze školy. Budete bydlet normálně ve svém domě, jen budete chodit na tréninky. Buď vás vcucne záchod nebo se setkáme v lese."

,,V lese!" Křikli jsme zároveň. Už nikdy nechci plavat v záchodě. Nikdy.

,,A budeme mít i osobní volno?" Ano, ptám se na volno. Nelíbí se mi představa, že budu někde trénovat. Ani nevím co a jak.

,,Můžeme se domluvit, že každou neděli bude volno. A v případě nemoci budete doma, ale žádné simulováni."

,,Já musím taky trénovat?" zeptá se Kim.

,,Jasně, určitě jsi to všechno zapomněla."

,,Fakt?" Luskne prsty a chlápek visí hlavou dolů. Začnu se smát a zároveň zírat na Kim.

,,Dobře. Pusť mě dolů a opatrně."

,,Páni" vydechnu ,,A co budu umět já?"

,,Ty Lucy, budeš umět všechno s ohněm a mečem."

,,Páni a budu moct létat?"

,,Ano, už jsem ti to říkal minule."

,,Dobře, sorry!" Ustupuji. Ten chlap je jakýsi nerudný.

,,Omluvte mě." řekne Kim. Drží se za hlavu a vypadá, jakoby měla vypustit duši. Je bílá a oči má rudé. Víc jsem toho neviděla.

,,Jdu za ní." řeknu mu a jdu dozadu. Vede tam dlouhá bíla chodba. Slyším hlas a jdu za ním.

,,Drž se od ní dál." Šeptá Kim nebezpečně. Poslouchám za dveřmi. Já vím, že se to nedělá, ale chci to vědět. Chci vědět o co jde.

,,Dobře a už to udělej." řekne nějaký kluk? Nebo muž? Nevím, nevidím tam.

,,Jak chceš." Ozval se řev a zvuk, jak když někdo trhá maso. Nevydržela jsem to a otevřela dveře.

,Kim! Nech ho!"