Ona je....

,Křidýlka'

***Oni***

,,Uspěla?"

,,Ne. Byla to chyba. Už ví, že o ní víme."

,,Hmm, kde je teď?"

,,Mrtvá."

,,To se dalo čekat a kdo ji zabil?"

,,Ona.."

***Lucy***

Au, bolí mě hlava a to šíleně. Nevybavuji si, co se stalo. Posadím se na posteli a rozhlídnu se.

,,Jak se cítíš?" Kdo to sakra řek? Něco se blíží.. Je to velké. Má to kachní nohy, krk koně a na hlavě to má roh.

,,Jdi pryč! Co jsi zač? Mutant? Nepřibližuj se!" Tisknu se na stěnu stěnu. Ta příšera něco zařvala ze dveří a pak se otočila na mě. Očí jí fialově svítili a natahovala ke mně ruku. Ucukla jsem a začala řvát. Někdo v trhl do dveří. Byl to býk s lidskýma rukama. Něco si mezi sebou řekli a ten býk šel ke mně. Držel bílou věc a zabodl mi ji do ramene. Vstříkl do mě bezbarvou věc a mě se zatočila hlava. Nakonec jsem nic neviděla a usnula.

**

,,Lucy? Otevři oči." Dělám to co mi řekne a otvírám oči. Jsem na bílé židli a mám svázané ruky. Párkrát zamrkám, abych si zvykla na světlo. Když se mi to povedlo rozhlédla jsem se po místnosti. Přede mnou stál muž a luskal mi před očima.

,,Necháte toho?"

,,No konečně. Nereagovala si. Řekni mi co vidíš."

,,Kde?"

,,No v místnosti a jak vypadám."

,,Ok, je to bíla místnost a tam vzadu je stůl s věcmi. Vy jste v bílém plášti a máte hnědé vlasy i oči. A proč jsem svázaná?"

,,Měla jsi halucinace a báli jsme se, že by jsi utekla."

,,Já už byla vzhůru?"

,,Jo a Lilith si řekla, že je mutant. Trochu špatně si to přebrala, když jsi na ní začala řvát. Nestihli jsme jí to vysvětlit.. Utekla."

,,Co jsem jí řekla?"

,,Že je mutant a pak ještě něco. Měla jsi z ní strach a ona to už neunesla."

,,Rozvažte mě!"

,,Ale musíme udělat testy.."

,,Hned!" Lilith je pryč. Někam utekla a jen k vůli mým blbým halucinacím. Jakmile mě rozvázal vyběhla jsem pryč z místnosti. Musím najít Gordona. Běžím přes velkou místnost a do prvních dveří co uvidím. Vrážím do nich a spatřím Gordona, jak se válí na židli a a na sedačce sedí Lilith.

,,Co to? Říkali, že jsi utekla." Už to sice není Kim, ale něco ve mě pořád věří, že se vrátí.

,,Taky, že jo."

,,Promiň, já měla halucinace. Nechtěla jsem tak po tobě vyjet."

,,To nic." Řekne, ale nepodívá se na mě.

,,Je to pravda. Ten meč vysál všechnu energii z Lucy. A něco jí předat. Pokaždé se to tak stane. A stane se to ještě jednou až se bude učit kouzlit. Stačí malý plamínek a meč udělá to samé. Poté se naučí létat a bude připravená. "

,,Připravená? Na co?" Zeptá se Lilith.

,,Na souboj s čaroději. Šak oni už o ní ví. Už ji chtěli zabít."

,,Hmm, tady se to rychle šíří. Horší jak ve škole." Podotknu.

,,Tady nejsou žádné tajemství. A pojď, jdeme tě učit kouzlit." Řekne a jde pryč. Protočím oči, ale jdu za ním. Zastavíme se v obřím sále. Nečekaně. Otočí se na mě a začne vyprávět.

,,Oheň vznikne, když pochytáš dvě odlišné vlákna a spojíš je. Ty vlákna máš v sobě. Jen je stačí pustit ven. Je to to samé, jak když měníš meč." Přikývnu. ,,Můžeš to zkusit." Zavřu oči a soustředím. Vlákna poletují všude kolem. Jedny jsou žluté, další modré a spousta dalších barev. Jaké mám propojit? Vezmu modré a fialové. Spojím je a mnou proletí obrovská vlna. Otevřu oči a všechno sklo, co bylo v místnosti je rozbité.

,,Zkus červené a žluté. Musíš si představit jakou má oheň barvu. Můžeš dělat cokoliv, ale s červenou nebo žlutou to bude nejsilnější. Až ti vzplane meč, tak bude stačit jen myšlenka, ale teď musíš spojit vlákna." Kývne na mě a já to zkouším znovu. Snažím se najít žluté vlákno, ale nikde není. A když ho najdu, tak nemám červené. Něco se mi vysmívá. Tak zkusím červené a oranžové. Další vlna. Jenže tahle je taková jiskřivá. Otevřu oči a kouknu na Gordona. Všechny vlasy na hlavě mu stojí. Lilith co stojí opodál se směje a já se musím taky usmát.

,,To určitě nebyla žlutá a červená. Znovu."

,,Ono to nejde. Když mám červenou, tak nemám žlutou."

,,Jde, ale musíš na to přijít." Povzdechnu si a hledám žlutou. Červená je všude okolo, ale žlutá chybí. Měla bych tu žlutou namnožit. To je ono z jakých barev vznikne žlutá? Z žádných. Žlutá je základní. Tak najdeme žlutou a namnožíme červenou. A nebo udělám dlouhý červený provaz a dotáhnu ho až ke žluté. Varianta B je lepší. Červené vlákna dávám k sobě a pomalinku se blížím ke žlutým. Konečně jsem u nich a spojuji je. Vlna. Tahle byla horká. Otevřu oči a zjistím, že mi hoří ruka. Nepálí to, ale je to divný pocit.

,,Výborně. Teď už jen zapal svůj meč." Kývne na Lilith a ta mi ho podá. Chytnu meč hořící rukou a čekám, kdy vzplane. Nic. Ani jiskřička.

,,Musíš spojit vlákna." Zase ty vlákna. Proč se dělá vše přesně. Je to tak složité a namáhavé. Vlákna ohně táhnu za sebou, jak provázek. Hledám zlaté vlákna meče. Mám je! Bingo! To trvalo. Snažím se je spojit. Jde to sice těžko, ale šlo. Jen co je spojím začnou všechna ostatní vlákna hořet. Cítím žár a otvírám oči. Hořím. Jsem v obrovském ohnivém tornádu. Vynáší mě to vzhůru a vstřebává se to do mě. Uvnitř to pálí a myslím, že moje šaty ten oheň nevydrželi. Obrovská vlna ohně se do mě vcucne. Jenže ono mě to nezranilo. Spíš mě to posílilo.

Klesám na zem. Už cítím pevnou půdu pod nohama. Dopadám a dívám se na sebe. Mám vysoké černé kozačky na mírném podpatku. Černé kožené kalhoty a černý nátělník na kterém je černý kožený korzet. Na rukách mám kožené rukavice bez prstů. A to nejlepší na konec. Mám obrovská černá křídla a v ruce meč. Musela jsem vypadat dobře. Tak nebezpečně.

,,Páni Lucy. Vypadáš úžasně." Vydechne Lilith.

,,Díky, ale na tvoje nehtíky to nemá." Zasměji se.

,,Haha, moc vtipný. Víš jakou práci mi dalo, aby byli tak tvrdý." Se smíchem se na mě zamračila.

,,Asi velkou. Musíš mi říct, co jsi na ně dávala." Zasměji se. 

,,Víš Lucy, hodně mě ubíjí, že se spolu už nebavíme. Já vím, že se bojíš, abych ti neublížila, protože to co jsi viděla,by skolilo i největšího drsňáka. Byli to hormony nebo tak něco. Promiň." Tečou mi slzy. Je pravda, že to dělat nemusela, ale každý dělá chyby a každému by se mělo odpouštět.