Ona je....

Válka

,,Lucy!" Zvednu se od mrtvol. Z lesu běží Zack. ,,Musím vám něco říct." Doběhne k nám.

,,Co tu chceš?!" Vyjedu po něm.

,,Jdou sem. Dnes jak vyjde měsíc budou tady. Přijdou vás zabít. Už mají armádu a jsou nedaleko odtud."

,,A jak to můžeš vědět tak jisto. A jak o tom vlastně víš?"

,,Celou dobu jsem na jejich straně. Oni by mě zabili, kdybych nedělal to co chtějí." Mluví velmi tiše.

,,A jak se dozví, že jsme na živu, že jsme neuhořeli?"

,,Já jim to řeknu."

,,A to si nám to jako přišel říct? Nebo co tu chceš."

,,Přišel jsem vás varovat." Koukne na mě.

,,Tak díky." Jsem na něj naštvaná. A to hodně. Ale je mu to je očividně jedno. Dojde ke mně a nakloní se nade mě. ,,Promiň." Šeptne a políbí mě. Nebráním se, ale ani nespolupracuji. Jen tak stojím jak solný sloup.

 ,,Miluji tě." Šeptne a odtáhne se. Kopne mě do hrudníku...letím vzduchem a nevnímám realitu. Jsem mimo. Dopadnu na tvrdou zem. Vyrazím si dech dopadem na záda. Sípu, ale zvednu se do sedu. Není tady...Až teď si uvědomím tu bolest na zádech a hrudníku, ale víc mě bolí to, že je proti nám.

,,Jsi v pořádku?" Přiběhne Lilith a prohlíží se mé zranění. Nejsou žádné jen pár odřenin.

,,Jo je mi fajn." Zakašlu.

,,Díky Zackovi víme, že dojdou dnes. A i s armádou. Musíme jít pro tu naši." Aspoň něco dobrého udělal.

,,Ale oni neví, že máme spojence. A ani neví, že já mám draka." Řeknu.  

,,Jo to je výhoda pro nás." Podá mi ruku a já ji přijmu. Zvedne mě na nohy a koukne se na mě. Jsem špinavá, ale to je teď jedno.

,,Jdeme za lycanami."

***

,,Proč bychom vám měli věřit?" Stojíme na pódiu  a pod námi je snad tisíc lycanů a vlkodlaků. Je jich hodně a jsou tu všichni, teď stačí je jen přemluvit, aby šli s námi.

,,My vám říkáme pravdu." Lilith se ujala slova. Už je proměněná do své pravé bojové podoby. Ale já ne.

,,A to jako ta holčička je ta dračí princezna? Je to dítě!" Zařve žena. ,,Nemá ani draka!" Zařve někdo druhý.

,,Ona-"

,,Lilith, nech to na mně." Šeptnu a jdu do dopředu. ,,Safiro? Je čas." Řeknu v mysli a čekám. Stoupnu si na kraj pódia a dívám se na všechny okolo. Zavřu oči a soustředím se. Musím se proměnit, jinak mi nebudou věřit. Otevřu oči a prohlédnu se. Mám na sobě černé kožené kalhoty a černý nátělník na kterém je černý kožený korzet. Na rukách mám kožené rukavice bez prstů. Meč se mi objevil na zádech. Moje oči v tom šeru co tu panuje svítí. Moje dračí křídla byli v to nejhezčí na celé téhle proměně.

Pode mnou projel šum nadšení. Všichni co byli pod pódiem na mě hleděli s pusy dokořán. A jejich úžas se ještě zvětšil, když spatřili černého draka, co přistál zamnou. Pohladila jsem Safiru po krku a otočila se k publiku.

,,Už mi věříte?" Můj hlas byl jiný. Takový hlubší a trochu chraplavější. Tak nějak z půlky lidský a z půlky dračí. ,,Půjdete se mnou do války proti čarodějům!? Pojďme, vyhrajme a buďme svobodní!" Ozve se jásot. ,,Jdeme!" Zařvu a jdu na naše místo boje.

***

Je tma. Měsíc už září, ale oni nikde. Stojím tu jen já a Lilith. Za námi je shořelí dům a spousta mrtvol. Obě jsme v bojovém postoji a vyčkáváme. Všude po lesích sou vlkodlaci a lycani. Nesmí vědět, že máme armádu. Uděláme past. Paprsky měsíce dopadnu na louku.

,,Už jsou." Šeptne Lilith. ,,Slyším je." Hned jak to dořekne se objeví Gordon a vedle něj je Zack. Za nima je spousta rudých očí. Jdou k nám. Neútočí jen se přibližují.

,,Rád tě vidím Lilith." Z její strany se neozve nic jen zavrčení.

,,Zacku." Řeknu hrozivě a moje oči vzplanou ještě víc.

,,Vypadáš skvěle mám pro tebe návrh. Vzdej se a bude všechno v pořádku. Oni všichni budou žít. A my víme o těch lycanech v lese." Tím mi vzal vítr z plachet. Jak o tom ví? Kdo mu to řekl?

,,A co by bylo se mnou? Zabijete mě a bude vše ok? Všichni si půjdou po svých?"

,,Když nebudou dělat problémy a budou poslouchat rozkazy nic se jim nestane."

,,Takže otroci. Je to sice pěkná nabídka, ale JÁ-JI-ODMÍTÁM!" Zařvu na celé kolo a ustoupím. Vytáhnu meč, který okamžitě vzplane.

,,Vybrala sis." Otočí se a jde ke své armádě. ,,Safiro! Pojď za námi!" Z nebe se přiřítí obrovský drak. Přistane zamnou a zařve. Gordon se otočí a něco řekne, ale nebylo ho slyšet. Přišel k upírům a něco na ně zařval. Rudé oči jim zazářili a rozběhli se proti nám.

,,Teď." Řeknu k Safiře. Ta zakloní hlavu a začne chrlit oheň. To je znamení pro naše spojence. Z lesů se vyřítí proměnění lycani a vlkodlaci. Začnou se rvát mezi sebou a první výkřiky se linou nocí. Lilith vedle mě se rozběhne do boje. Neváhám a utíkám za ní. Safiru nechám na volné noze a sama běžím do boje. Cestou míjím mrtvé vlkodlaky, ale i upíry.

Probojovala jsem si cestu k Lilith. Opřeli jsme se zády k sobě a bojovali. Já se svým ohnivým mečem a ona s nehtíky. Zabila jsem hodně upírů, ale pořád jich tu bylo moc. Pot ze mě tekl a krvácelo mi rameno. Jeden ten šmejd mě do něj zabodl dráp. Ale nesmím polevit. S Lilith zabíjíme upíry a chudinku Lilith to oslabuje. Čím víc upírů je mrtvých tím víc jí to oslabí. A proto musím zabít Gordona. Snažím se ho v tom chumlu najít.

Mám ho. Je opřený o strom a pozoruje mě. On jim nepomáhá. Je mu úplně jedno, že tu umírají k vůli němu. Rozběhnu se k němu. Lilith něco zavolala, ale to se ztratilo v davu.

,,Ty hajzle!" Rozběhnu se proti němu a máchnu doprava. Vykryl to.

,,Čekal jsem jen na tebe." Hnusně se usměje a zaútočí. Sekáme do všech stran. Je to nevyrovnané, protože už jsem unavená. On se u toho směje a já sotva dýchám.

,,Pozor. Je nalevo." Otočím se nalevo a tam je Zack. Zaútočí na mě dvěma meči. Snažím se odrážet jeho i Gordona. Volám Safiru, ale ta mě nevnímá. Tohle je asi můj konec. Ale nevzdám se jen tak. Moc dlouho jsem volala Safiru a nevšimla si Gordona. Pozdě jsem uhnula a jeho meč se mi zabodl do zdravého ramene. Můj výkřik se nese celým bojištěm. Nevnímám nic jiného než to, že tím mečem točí do kola a způsobuje mi tak větší bolest. Nesmím ani slzu uronit. Takovou radost mu neudělám. Klečím předním s mečem v rameni. Obličej stažený bolestí ale s mečem v ruce.

,,Tak už mě zabí." Syknu a podívám se mu do očí.

,,Nějaká nedočkavá. Ale první zabiji tvoji kamarádku. Už sem jde." Slyším křik a pak jen rudé šmouhy. Míjí se nehty s mečem. Ale nemá šanci. Gordon není na pokraji svých sil. Zavřu oči a snažím se na něco přijít. Z přemýšlení mě vytrhne řev a smrad. Otevřu oči a na zemi je hromádka popela.

,,Ne." Teď už brečím. On ji zabil. Zabil mi Lilith. On je bezcitný a hnusný.

Přes všechnu bolest si stoupnu a smečem v ruce začnu bojovat. Pohání mě vztek a smutek. Trefím ho do ramene, ale je to jen škrábnutí. Jsem naprosto zabraná do boje s Godonem, až jsem zapomněla na Zacka.

,,Chcípni!" Zařve a trefí Gordona zezadu do srdce. Tohle jsem nečekala. On ho zradil. Ale to už mě nezajímalo, protože na mě dolehla bolest a únava. Skácela jsem se na zem a čekala na smrt.

,,Do toho." Pobídla jsem ho.

,,Ale já tě nechci zabít." Klekne ke mně a vezme mě do náruče. Otočí se směrem k lesu a jde pryč. Tiskne mě k sobě až mě to bolí, ale nic neříkám.

,,Ztrácíš moc krve. Musím tě..."

Tma....

Jsme u konce! Minimálně bude ještě jedna kapitola a pak bude asi konec. Tak doufám, že se vám to líbí. A děkuji, že jste to vydrželi až sem :D