Ona je....

Vločky

Probudím se do krásně bílého dne. Sněží. Všechno je krásně bílé a zamrzlé. Co je vlastně za měsíc? Ano! Je prosinec ale nevím kolikátého. 

,,Lucy? To tvé zvíře má asi hlad." 

,,To bude tím, že já mám taky hlad." Lezu z postele a hned letím do koupelny. Vydrhnu si zuby, umyji obličej a hodím na sebe rifle a žluté tričko. Vlasy si spletu do copu a jdu za Lilith. Běhá po chodbě a nahání dráčka. Měli bychom ho pojmenovat. Říkat mu dráček je ohraný.

,,Do kuchyně! Zamnou!" Křiknu a běžím do kuchyně. Slyším tlapky jak dopadají na zem, ale Lilith slyšet nejde. Ta je jak myška. Na rozdíl ode mě. Já jsem slon. Vpálím do dveří, div že nevypadli z pantu. Stoupnu si před lednici a čekám na šíleného dráčka. Doběhne zamnou a otře se mi o nohu. Za chvíli doběhne Lilith a směje se.

,Co si dáme." Hledím do lednice a vybírám si. Dračkovi hodím celý salám a sobě..ještě nevím. Nakonec zavřu lednici a jdu si udělat ovocný salát. Nakrájím jablka, hrušky, pomeranče, banán a kiwi. Smíchám to dohromady a sedám ke stolu. Lilith si nalévá do pohárku rudou tekutinu. Hádám, že krev. Odvrátím zrak a věnuji se svému salátu. Dráček si hraje ze salámem a Lilith se věnuje hrnku. Je tu ticho. Velký ticho.

,,Jak mu budeme říkat?" Zažnu rozhovor. To ticho bylo hrozný.

,,Komu?" Zvedne zrak od hrnku a koukne na mně.

,,Dráčkovi."

,,Dráček se ti nelíbí?"

,,To je jako by jsem ti říkala upírka." 

,Hmm" 

,,Co třeba Fiaria?"

,,No je divný. Safira. To se mi líbí."

,,Ok, to zní dobře. Slyšíš malá? Jsi Safira." Zvedne k nám hlavu a kývne. A dál se věnuje salámu.  ,,Co je vůbec za den?"

,,Myslím, že 15.Prosince." Až by mi zaskočilo. Budou Vánoce. A já nemám dárky.

,,Jdeme nakupovat!"

,,Dnes?"

,,Jop! A hned!" Ani nedojím salát a už jdu do pokoje. Vezmu si zimní kabát, který je v červené barvě. Ale nemám zimní boty. Musíme ještě skočit k nám pro prachy. 

,,Můžeme!" Kde jsou? 

,,Baf!" Fuj! Málem jsem se podělala. Takhle mě děsit. To se nedělá. 

,,To mi už nedělej! Málem jsem měla infarkt. A nemám prachy musíme jít dom a nějaké vzít." Vyrážím ke dveřím, které vedou pryč.

***

,,Tak kam jdeme jako první?" Konečně jsme došli na místo krásy. Je to tady jako ve Vídni na Vánočních trzích. Bohužel cesta sem trvala trochu déle. Museli jsme jít k Lilitiném taťkovy si půjčit prachy. My jsme žádné neměli. Jak nečekané.

,,Potřebuji kozačky." Vezmu Lilith za ruku a táhnu ji k obchodu. Všude jsou nádherné boty, ale ty ceny. Černé, červené a dokonce i růžové kozačky. Všechny je zkouším a nakonec si vezmu bílé s bambulkami. Ani nechtějte vědět tu cenu, ale když jsou ty Vánoce...

,,Dobře a já chci náramek nebo tak něco." Teď mě Lilith táhne do zlatnictví. Jo jen si nemyslete, že tady chodí s tesáky a rudýma očima. Dala si čočky a tesáky nechala doma. Víte jak to myslím, že.  Šli jsme na náramek a koupili jsme si velké kruhy. Obě dvě a zlatý řetízek kolek krku. Pak prstýnek a mě padl do oka stříbrný  pánský náramek. Ten jsem vzala Zackovi a ještě k tomu náhrdelník s přívěškem Love. Bude se mu líbit. A to jsme šli jen na náramek..

,,Teď si dáme punč a nějaký dort. Jak je to dlouho co jsme si nedali naše oblíbené dortíky?"

,,Dlouho. Ale já udělám změnu. Dám si Sachr." Měla jsem chuť na něco čokoládového. A ono snad nevadí, když udělám změnu.

Sedneme si do cukrárny a Lilith šla objednat dorty. Překvapilo mě, když donesli dvakrát Sachr. Lilith jen pokrčila rameny a dala se do jídla. K tomu nám přinesli Vídeňskou kávu a jako bonus nám dali jahody v čokoládě. Všechno bylo úžasné dokud...Dokud nevešel do cukrárny Zack s blondýnou. Byla zmalovaná až hrůza. A culila se na celý kolo. A jak se k němu tiskla. 

,,S kým to tady je?" Šeptnu k Lilith a nepouštím z nich oči.

,,Může to být jeho ségra." Odpoví Lilith a upije kávy. To je pravda. Mohla to být sestra, ale nemusela. Sedli si ke stolu a ani si nás nevšimli. Kdo by si nás taky všiml. Jsme v rohu schovaný a před námi stojí kvítko. 

Bloncka  šla něco objednat a Zack seděl a hleděl z okna. Za chvíli se vrátila se dvěma kávami. Asi neví že Zack kávu nepije. Taky ji odmítl a šel si pro vodu. Ha, blbá blondýna. Ani ho nezná. Když se vrátil už měli na stole dorty. Začali si povídat a jíst. Nemohla jsem se na to dívat. Buď jí jen využívá nebo využil mě. Uvidí se, ale to co jsem viděla mě ranilo. Velmi, velmi ranilo. On ji políbil! To hovado! Jak jen mohl! První slza padla na stůl. Zvedla jsem se a dárek co jsem měla na Vánoce jsem měla s sebou. 

,,Ty! Jak jsi mohl!" Dojdu k jejich stolu a ukazuji na něj prstem. Druhou ruku jsem měla za zády s krabičkou.

,,Lucy. Já, to není tak, jak si myslíš."

,,Ne? Tohle je typická odpověď chlapů. A to co jsem viděla mi vysvětlíš jak? Jen úlet? Já jsem myslela, že mě máš aspoň trochu rád." Nechala jsem slzy téct proudem.

,,Tak o co tady jde!" V plete se do toho blondýna.

 ,,Nech to být Aliss. Je to jen stará známá."

,,Stará známá. Takže jsem nebyla nic víc než hadr? Jen pana na hraní? Pro tvoje pobavení? Nic? Jen další z tvých obětí." Šeptala jsem. Mluvila jsem tak, aby mě slyšel, ale i tak to bylo potichu. Hodila jsem po něm krabičku s přívěškem. ,,Hezké Vánoce, Zacku." Otočím se a odejdu. Ještě slyším, jak bloncka něco řve na Zacka, ale ten ji ignoruje. Pošle ji pryč a ta zařve. ,,Je konec!" Musela to slyšet celá cukrárna. Nakonec jen její zběsilé kroky a projde kolem mně. Vyletí ven a zvedne na mě prostředníček. Jdu ven hned za ní. Jenže ona jde nalevo a já napravo. Musím domů. A vybrečet to. Sebrat se z toho...  

Ahoj! Tak co si myslíte o Zackovi? A kdo se těší na Vánoce? Já strašně moc :-)