Fénixovo proroctví✔

21. Kapitola

„Nemám čas Thomasi, jdu ke kamarádce." odbiju ho. Už opravdu nemám čas!

„K jaké?" nenechal se. Nebyla to ani tak otázka, spíš jako příkaz k zodpovězení.

„To tě nemusí zajímat." odbiju ho opět, koukám do skříně, co si vezmu na sebe, i když už to mám dávno vybrané.

„Jsem tvůj starší bratr, mám právo to vědět!" rozčiloval se.

„Jé, tady si někdo hraje na starostlivého brášku, který chce chránit svojí malou sestřičku?" zkonstatuju ironicky a poprvé co je tady, se na něj podívám, zkřížím si ruce na prsou, při tom ho samozřejmě nezapomenu propalovat pohledem.

„Sakra Vicky, vůbec nevíš, co jsme s Jamesem probírali! A ani se to nechceš dozvědět, věř mi." vypěnil, avšak poslední větu si řekl spíše pro sebe, ale já ji slyšela.

„Thomasi víš, že mě je to už i jedno?" odpovím mu v klidu. On se na mě koukne s udiveným výrazem.

„Když si myslíš, že mi nemůžeš věřit, tak si to mysli. A teď jdi. Musím se obléct, nebo to k Mie nestihnu!" vyhazuju ho. On, ale stejně neodejde.

„Počkej! K jaké Mie? K Mie Walker?! Řekni, že se pletu!" vyvalí na mně překvapeně Thomas, své smaragdově zelené oči.

,,Jo k téhle Mie. Poznaly jsme se dneska a jdu se k ní učit. Problém?!"Určitým způsobem jsem mu řekla pravdu. Jdu se k ní učit, jenže ne nějaké školní blbosti, ale co a jak s mým fénixem.

,,Jo a velký problém! Drž se od ní dál. Je divná, nikdo se s ní ve škole nebaví, když nepočítám ty další tři divné holky, se kterými se vždycky zašije někam do rohu, aby na ně nebylo vidět. Něco se mi na nich nezdá. Buď opatrná Vick, prosím." koukám na něj, ale nevím, co mu na to mám říct.

"Stilesi neboj, jsem jako ony, jsem fénix, jenže který se ještě neumí ovládat, a když se přeměním, nikdo by mě nemusel zastavit?" to mi podvědomí fakt pomohlo!

,,Thomasi jdi prosím. Potřebuju být chvilku sama."

,,Vick-"

,,JDI!" zařvu na něj. On trochu nadskočí, ale už se konečně sebere a vypadne z mého pokoje. Kouknu se, kolik je. Za minutu osm?! Sakra, sakra, sakra! Thomasi, jestli to nestihnu, seš na místě mrtvý!

*****

Stihla jsem to! No, Viktorie, ty ses překonala. I když jsi musela běžet vlkodlačím tempem.

„Jsi tu včas, dobře" ozve se za mnou. Je listopad, takže je touhle dobou už tma. Svítí tu jediná lampa a ta poblikává. Kdybych nevěděla, že tu na mě bude čekat Mia, asi bych sem nikdy v životě nevkročila.

Ze stínu se vynoří Mia a za ní další tři dívky. Nevím proč, ale najednou jsem měla z pohledu na všechny čtyři husí kůži, až na zádech a možná i tam, kde jsem myslela, že být nemůže!

Mia mě obejde a zastaví se za mnou. Ty tři dívky se rozestaví okolo mě. Udělaly kolem mě jakýsi čtverec. „Tohle jsou zbylé tři strážkyně, o kterých jsem ti dnes již říkala." začne Mia.

„Pravé jméno Firela, jsem Ohnivý fénix. Mé krycí jméno je Darcy Buttler. " představí se mi dívka po mé pravici. Je střední postavy. Dlouhé rovné černé vlasy až do půlky zad. Vypadá to, že má ráda červenou a černou. Je celá buď v červeném, nebo černém oblečení.

,,Pravým jménem Naturela fénix přírody. Krycím jménem Naomi Green." představí se mi dívka, tentokrát po mé levici. Dlouhé hnědé vlnité vlasy pod zadek. Malá postava. Přišla mi z nějakého důvodu ze všech nejsympatičtější.

„Pravým jménem Airea jsem fénix vzduchu. Krycím jménem Kira Bennett." poslední se mi představí, vysoká blondýna s vlasy po ramena, která stojí přede mnou napravo od Mii. Měla na sobě bílou bundu s modrými legínami a bílé kozačky.

„Dneska již započneme tvůj trénink." obeznámí mi Mia.

„Tvůj první úkol je.."