Fénixovo proroctví✔

25. Kapitola

Stála jsem pořád za stromem, slyšela a pozorovala rozhovor, který vedl Ryan s Jamesem.

„Já ti věřil, Ryane! Jak si nás mohl takhle zradit!" řve James a rozhazuje přitom rukama.

„To taky byla součást plánu, Jamesi. Dostat se do tvé smečky, získat tvoji důvěru a poslední krok? Přebrat ti celou smečku a tebe zničit!" odpoví klidně Ryan a zkříží si ruce na hrudi. Pohlédla jsem na Jamese. Už měl namále, aby se na něj nevrhnul. Avšak bylo předem jasné, že jestli se pustí proti němu a ostatním, prohrají převahou.

Zpozorovala jsem, jak se Catherine snaží nenápadně dostat k druhé skupině. Něco mi na tom nehrálo. Vyběhla jsem ze svého úkrytu. Nikdo mě ještě evidentně nezpozoroval. Čím blíž se dostala, tím zjišťovala, že se blondýna blíží k Liamovi, který zlostně zíral na Ryana. Upírka zpoza zad, vytáhla dřevěný kůl.

Všechno se potom odehrálo moc rychle. Catherine se najednou objevila u Liama a ten jí až teď zpozoroval. Upírka se napřáhla rukou s kůlem.

„NE!" zařvala jsem a skočila před Liama. Catherine zrovna švihla rukou. Kůl se zabodl v mé hrudi. Všechno najednou utichlo. Když jsem dopadla na zem, všimla jsem si, že Lexi se vrhla na Catherine. Kolem mě se vytvořil shluk lidí. Poznala jsem, že to je Jamesova smečka. Někdo mě vzal do náruče. Vzhlédla jsem k tomu, kdo mě držel.

Byl to Liam a stékaly mu slzy po tváři. „Vicky! Vicky ne! Měl jsem to být já a ne ty!" brečel. Všimla jsem si, že Rachel se podlomila kolena spolu s Natashou a začaly také brečet. James tam stál a měl také na krajíčku.

,,N-ne to neříkej Liame." snažila jsem se něco říct, ale přes tu strašnou bolest, to šlo velmi těžce. Najednou se James posune a Rachel s Natashou na chvíli utichnou. Přímo přede mnou se objevil Thomas. Přejde ke mně. Nikdo ani nepípne. Thomasovi se podlomí kolena vedle mého těla.

,,Cos tu vůbec dělala." zašeptal a spustily se mu slzy.

„To je j-jedno, hlavně s-se nesmíte vzdát. Už jen kvůli m-mně." vykoktám přes tu nesmírnou bolest. Thomas si utře slzy. Zvedne se a prohlásí.

„Má pravdu, nesmíme to vzdát! Už kvůli ní. Nesmíme prohrát!" Všichni se vzpamatují a přikývnou.

„Nevzdáme se!" souhlasí s ním Rachel.

„Nevzdáme se!" ozve po ní hned Natasha.

„Nevzdáme se!" přikývnou sborově James s Lexi a Liamem. Otočí se a čelí pobaveným pohledům, svých protivníků.

Z protějšího davu vykročil Ryan a ironicky tleskal. „Krásné divadýlko, to se musí uznat!" uchechtne se. Thomas zatíná pěsti, až mu nepřirozeně bělají klouby.

„Ty! Ty za to všechno můžeš! Kvůli tobě Vicky-"

,,Co kvůli mně? Stejně by za chvíli zemřela Thomasi! Obětovala se z posledních sil, kvůli...chudákům." všichni Ryanovi společníci se zasmějí. To už prasknou nervy celé smečce a následně zaútočí. Běží vpřed proti nepřátelům. Jediný Liam zůstává se mnou.

Ztěžka se zvednu a něco pošeptá Liamovi do ucha. Ten se na mně překvapeně podívá a nejistě přikývne. Opatrně se zvedne a položí mne na zem. Ustoupí. Ještě chvíli tam nehybně ležím, než začnu zářit. Jako by mi někdo pomohl vstát, se zvednu, ale mám nohy nad zemí. Liam zbystří a všimne si, že mám pořád oči zavřené. Všechny boje kolem utichnou. Všichni na mne koukají, jako na zázrak. Jako bych levitovala. Letím asi o dva metry výš. Začínám zářit, čím dál tím víc.

„Proroctví se vyplňuje!" ozve se z mých úst hluboký hlas. Já vím, komu patří, ale ostatní ne.

„Cože? Jaké proroctví?!" vykřikne Liam. Z lesa se objeví dívka malé postavy s dlouhými vlnitými vlasy. Byla to Naomi. Pomalu se přibližuje k překvapeným tvářím a při tom vyslovuje proroctví.