Wild Heart [Dokončeno]

32. Kapitola

,,Mio, pojď ke mně." řekne Liam a nespouští oči z toho muže. Neváhám ani chvíli a rozběhnu se k němu, do bezpečí.Stoupnu si za něj. Jsem zmatená. ,,Ty ho znáš?" zeptám se tiše a ošiju se. Ten týpek na mě totiž pořád čumí jak na maso. A je to značně nepříjemné. ,,Bohužel." procedí Liam skrz zuby. ,,Dovol, abych se představil.." muž se začne přibližovat ,,mé jméno je Lewis." Už stojí asi dva metry před námi. Můj ochránce se zamračí. ,,Ale určitě znáš mého syna.." usměje se ,,Dereka."

Zůstanu na něj zírat s otevřenou pusou. Tak to je to, proč mi někoho připomínal. Derek má úplně identické  oči. Pak mi něco dojde. To je ten arogantní kretén, který měl být na druhý straně zeměkoule. A pak mi dojde ještě jedna věc. ,,Odpoledne..sledoval jsi nás.." vydechnu. Není to otázka, spíš konstatování. ,,Chytrá holka. Jako jediná sis něčeho všimla." pak se podívá na Liama. ,,Vypadá to, že od té doby, co jsem odešel, jste vy ostatní zlenivěli. No, Derek nikdy neměl vlohy pro to, vést smečku." pronese provokativně. ,,Dereka z toho vynech! Radši nám řekni, co tu chceš." vyštěkne tvrdě Daniel, který se vynořil odněkud zamnou, a stoupne si vedle Liama. Otočím se. Stojí tam i Kyle, Zo a Laura. Vůbec jsem si nevšimla, že přišli. Zacouvám za holkama do zadu. Hodí po mně krátký ustaraný pohled. 

,,Ach, Danieli. Tak rád tě vidím." ještě o krok se přiblíží. Čím víc Lewis mluví, tím víc se mi jeho hlas hnusí. Nevěřím mu.                                                                                                                                                                  Promnu si zápěstí. Mám na nich ještě stopy po jeho rukou. Zvednu hlavu a zjistím, že Liam je otočený a dívá se na moje ruce. V očích nekonečný vztek. Stáhnu si rukávy a vyhýbám se jeho pohledu, dokud se neotočí zase zpátky. 

,,Tak co tu chceš?!" nedá se odbýt Dan. ,,Vrátil jsem se. Copak to nestačí? Co kdyby jste mě vzali za mým drahým synem?" zašklebí se a čeká na odpověď. ,,Tohle se mi nelíbí." šeptne Laura vedle mě. Kluci vepředu se na sebe podívají. ,,Dobře. Derek se pak sám rozhodne, co dál." přikývne Daniel a popojde až úplně k němu. ,,Ale pamatuj si, že ty už tady nevelíš..."

Liam jde ke mně, chytí mě za ruku a rychlým krokem mě vede pryč. Pravděpodobně mě chce mít co nejdál od Lewise. Po chvíli mě pustí, promění se a rozběhne se lesem. A já ho hned následuju.

Ostatní se drží kus za námi. Letmo se ohlédnu do zadu, ale ihned se zase otočím, protože černé oči Derekova otce jsou zase upřené na mě. Cítím jeho pohled na zádech, a tak ještě zrychlím. ,,Jestli se tě ještě jednou dotkne, tak toho hajzla zabiju." ozve se v mé hlavě rozzuřený hlas. Podívám se na Liama. ,,Prosím, nech to být.." odpovím mu sklesle. Uslyším, jak zavrčí, ale dál už nic neříká.

..
Liam rozrazí dveře a vtrhneme dovnitř. Derek zrovna schází dolů po schodech. ,,Co se děje?" zeptá se nevzrušeně. ,,Tvůj otec..je tady." vyhrkne Liam a hned na to se dveře otevřou znova. Vstoupí všichni ostatní a Lewis jako poslední. ,,Synu. Už je to dlouhá doba.." ušklíbne se a rozpřáhne náruč. ,,Mohla by být ještě delší." zabručí Daniel.

,,Děcka, běžte nahoru." řekne Derek klidně, s pohledem upřeným na svého tatíka. Podíváme se po sobě a pak se všichni vydáme po schodech do patra. Zalezeme do Lauřina pokoje, který je nejblíž. Já s Liamem se usadíme na její světle růžovou sedačku a ostatní se taky někam rozvalí.                           ..,,Proč myslíte,že se vrátil?" ozve se po chvíli ticha Zoey. ,,To nevím, ale jsem si jistá, že Derek už nedovolí, aby se něco stalo." řekne Laura tiše a Dan přikývne. ,,Přesně tak. Možná mu dovolí tu zůstat, ale nikdy by nezopakoval stejnou chybu. A pokud Lewis bude něco zkoušet, zabijeme ho." a povzbudivě stiskne Zoey ruku.

Měla bych jim říct, co jsem se dozvěděla od Samuela, ale už tak mají starostí dost.  Nechci je zatěžovat mými problémy. Řeknu jim to, až se to tady uklidní. Vzdychnu a položím hlavu na Liamovu hruď. On mě obejme a dá mi polibek do vlasů. Mám pocit, že se nám to všechno komplikuje. Všichni si ještě povídají, ale já zavřu oči a přestávám vnímat okolí.

Když se probudím, jsem pořád ve stejné pozici. Venku už je tma a pokoj se ponořil do šera. Vypadá to, že nikomu se nechtělo jít pryč, takže taky spí. Opatrně se vymaním z Liamova objetí tak, abych ho nevzbudila. Potom málem zakopnu o Kylea, který sedí na měkkém koberci opřený o sedačku. Podaří se mi bez jakéhokoliv hluku dojít ke dveřím a pak už neslyšně proklouznu na chodbu. Vydám se po schodech dolů a do kuchyně. Otevřu ledničku a oslepí mě náhlé světlo. Přivřu oči a odtáhnu se, než si na něj zvyknu. Pak spíše po paměti nahmatám krabici mléka. Skoro polovinu do sebe naliju a vrátím ji zpět. Zase ledničku zavřu, a v té chvíli leknutím nadskočím. No to by nebylo ono, aby tam někdo nestál. ,,Ale..co tak pozdě?" řekne se svým obvyklým úšklebkem. Po zádech mi zase přejede mráz a já mám chuť utéct někam hodně daleko. Seber se! ,,Ty jsi ještě tady?" zeptám se a snažím se působit uvolněně. Založí si ruce na prsou a opře se o linku. ,,Říkal jsem si, že se na nějakou dobu zdržím."            Zamračím se. ,,A Derekovi to jako nevadí?" No to snad ne. Doufala jsem , že ho vyhodí hned, jak se objeví ve dveřích. Podle toho, co jsem slyšela mezi sebou nemají zrovna ideální vztah, tak proč? Sakra proč tu ještě stojí a hledí na mě těma svýma hladovýma očima jako na kus žrádla?! ,,Proč by mělo, jsem jeho otec. A mimochodem, chtěl bych se omluvit. Zřejmě jsem nezačal zrovna dobře." Zřejmě. Jasně. Odfrknu si a zavrtím hlavou. ,,To je jedno."                                                                                                             ,,Víš..neměla by ses toulat sama po lese.." zavrní a trochu se ke mně nahne. Cože? Co tím chce naznačit?! Vyděšeně na něj kouknu. ,,Jasně.Už..bych měla jít."vyhrknu a rychle proklouznu kolem něj. ,,Mohlo by se ti to vymstít!" uslyším ho ještě, ale to už spěchám nahoru. Pryč od něj..

Táák. Jsem tu s další kapitolou a vy už víte, kdo to je :D Co si o nové postavě myslíte?

Doufám, že se vám část líbila :))

(A omlouvám se za pravopisné chyby, psala jsem to nadvakrát, protože úžasný Wattpad mi to vymazal, a chtěla jsem to dopsat ještě dneska, takže to tak podle toho asi vypadá.) :D 

Jo a na obrázku je Lewis..přibližně :D