Wild Heart [Dokončeno]

A takhle by to bylo, kdyby..

Ahoj lidi! Jen chci říct, že tohle není pokračování a prozatím ani žádné nechystám. Tohle je jen takový..doplněk pro ty, které by zajímal ten pád ze skály. Víte co, kdyby to Liam nestihnul :D Nic moc v tom nehledejte, trvalo mi to asi patnáct minut :DD

Skočím vpřed ve snaze chytit ji za ruku. Na malý moment si oddychnu, když se dotknu její dlaně. Mia se ale lekne a překvapením sebou cukne. Její ruka mi vyklouzne a já už ji nestačím zachytit...

Mia:
Ucítím, jak mě někdo chytí za ruku. Trhnu sebou a chci se na dotyčného podívat, jenže už se mě nedotýká. A v ten moment se čas jako kdyby zastaví. Zdá se mi, že každý pohyb trvá věčnost. Když se do mého těla opře vítr..když už se nedotýkám země..když mi srdce poskočí..a já se zřítím z útesu. Padám.. Ve vzduchu se otočím a vlasy mi vlétnou do tváře. ,,Mio!!!" uslyším zoufalý hlas Liama. Liam? Nemá být mrtvý? Snad už jsem mrtvá já? A volá mě k sobě?.. Ne.. Nebezpečnou rychlostí se přibližuji k vodní hladině, ale ten hlas..A pak zahlédnu jeho tvář na vrcholu. A uvědomím si. A moje duše se roztříští. Její kousky způsobí tlakovou vlnu. Moře ztichne. Nekonečné..trýznivé ticho. O další dlouhou setinu sekundy cítím ostrou bolest v zádech, když se moje tělo dotkne vody. Ta se rozestoupí a přijme mě do své náruče. Vzápětí mě strhne proud a hlavou narazím do tvrdé skály. Zamrkám. To je jediný pohyb, který můžu udělat. Zbytek těla už necítím. Jen tlak na hrudi..nadechnu se. Voda se mi dostane do nosu a já se začnou dusit. Přesto nemůžu nic dělat. Jen vnímat tu nesnesitelnou bolest..A to, jak se potápím pořád níž..Zahledím se na sluneční světlo, které se leskne na hladině. To je to poslední, co v mém životě spatřím. Pak se mi zavřou oči..a já spadnu do nekonečné temnoty.