Wild Heart [Dokončeno]

31. Kapitola

,,Takžee..co?" zeptá se Daniel nechápavě. Povzdechnu si. A to zvenku vypadá tak inteligentně. Skoro celá naše parta stojíme před školou - Damien se opírá o zábradlí a propaluje mě pohledem - a čekáme na Kylea. ( Právě je v ředitelně a vysvětluje , proč má jeho spolužák zlomený nos a velký monokl na oku. Co dodat, je to naše zlatíčko. ) A tak mezitím vysvětluju plány na zítřek. Někteří jedinci to ovšem pořád nechápou. ,,Panebožee. Danieli." zakňučím, protože to vysvětluju asi po třetí. Prosebně se podívám na Zoey, která je přitulená k němu. Přikývne. ,,Prostě zítra půjdeme na útes a Claire vezmeme s sebou. A vy všichni se budete chovat slušně! Takže žádný vlčí srandičky nebudou. Ať se za nás Damien nemusí stydět. Je to jasný?" Uleví se mi, když všichni přikývnou. Konečně.

Po pár minutách se ve dveřích objeví Kyle a jde k nám. Ve tváři otrávený, a trochu naštvaný výraz. ,,Můžeš mi říct, co tě to popadlo?!" vyjede na něj Liam. Do teď byl dost napružený, a teď měl konečně možnost ho seřvat. ,,Zasloužil si to! Kretén.." brání se Kyle a statečně vzdoruje Liamově spalujícímu pohledu. Starší bratr otevře pusu, aby ještě něco přihodil, ale zastavím ho. ,,Hej. Klid. Nech to být." řeknu a položím mu ruce na hruď. ,,Nemůže přece jen tak mlátit ostatní lidi!" procedí vztekle mezi zuby. ,,Neudělal jsem to jen tak!" ozve se mi za zády. ,,Tak co se stalo?!" ,,To ti neřeknu, když jseš na mě takovej!" ,,Fajn!" odsekne Liam až moc hlasitě, otočí se a pochoduje k autu. Překvapeně mu zůstanu zírat na záda. Zbytek smečky se tváří dost podobně. ,,Bežte za ním." řeknu jim a přemýšlím, co Liamovi přelítlo přes nos. Přikývnou a odeberou se pryč. Otočím se na Kylea, který doteď stál za mnou. ,,A mě to řekneš?" zeptám se tiše a podívám se mu do očí. ,,..Jo." odpoví a sklopí hlavu. Vylezu na zábradlí vedle nás a usadím se. Poklepu na místo vedle sebe a Kyle si sedne ke mně. ,,Tak.." začnu ,,Co se stalo?" Letmo se podívám na parkoviště. Liam stojí u auta a zamračeně nás pozoruje. ,,Brett. Měl blbý kecy..Tak jsem mu prostě trefil." vzdychne nejmladší člen naší smečky. Nekouká na mě, ale do země. ,,Jaký kecy?" zajímám se. ,,Začal se navážet do Bena.." zavrtí hlavou. ,,Ben, to je tvůj..?" zeptám se nejistě a on přikývne. Položím svoji ruku na jeho. Zvedne hlavu a podívá se na mě. ,,Poslouchej..není nic špatného na tom, bránit svoje blízké. Liam na tebe vyjel, ale udělal by to stejné..Myslím, že to máte v rodině." usměju se, protože vím, že je to pravda. ,,Vážně? Takže..nevadí, že jsem ho zmlátil?" ,,Zasloužil si to. Ale nesmíš to přehnat. Máš sílu Kyle. Mohl bys někomu vážně ublížit...Měl bys to jít vysvětlit bráchovi." řeknu a on se na mě usměje. ,,Děkuju." šeptne a obejme mě. Pak sleze ze zábradlí a rozběhne se na parkoviště.

Oddechnu si. Seskočím na zem a chci jít za nimi, ale něčí ruka mě zadrží. Rychle se otočím. Přede mnou stojí Samuel. Trochu ucouvnu a podezřívavě si ho přeměřím. ,,Ahoj Mio." pozdraví. ,,Co potřebuješ?" zeptám se rovnou. Sice jsem si celkem jistá, že by mi neublížil, když mi už tolikrát pomohl, ale stejně si radši dávám pozor. ,,Já nic. Jen jsem ti chtěl říct,... že je tady další smečka."

Vzpomenu si na Aarona. Ten tady někde musí mít smečku. ,,Jo, o tom asi vím. Je to už nějakou dobu, a stejně nic nedělají ne?" Zavrtí hlavou. Vypadá to, že si není jistý, jestli mi to má říct.,,Ne, doteď se zdržovali kus od města. Ale o to nejde..Mio..myslíme si, že jeden z nich..je ten, který zabil tvoje rodiče."

Hrkne ve mně. Je tady. Ve městě. Stačí ho jen najít..a ukončit to. ,,Díky,že jsi mi to řekl." vydechnu a pomalu se otočím k odchodu. ,,Počkej ještě!" zastaví mě Sam. Zůstanu stát, a trochu obrátím hlavu, abych si ho vyslechla. ,,Hlavně nic nezkoušej sama..Nerad bych, aby sis ublížila.." řekne a já chvíli váhám. Nakonec přikývnu a odejdu s hlavou plnou myšlenek.

Zastavím se několik metrů před autem a pozoruju ty dva. Kyle právě dokončil vysvětlování a napjatě čeká na Liamovu reakci. Ten dlouhou chvíli nic neříká. Pak se ale usměje a přikývne. Kyle se na něj nadšeně vrhne a obejme ho. Liam mu objetí opětuje. I přes to, co jsem právě slyšela se musím usmát.

....

Úterý :

Crrrr! Rozlehne se školou poslední zvonění. ,,Tak jo, seberem ostatní a vyrazíme." kývnu na Liama, když si sbíráme věci. ,,Je to vůbec dobrej nápad? Však víš, šest vlkodlaků a jeden člověk.." Shýbne se a podá mi tužku, co mi právě spadla na zem. ,,Myslíš, že nedokážete dvě hodiny nedělat blbosti? Bude to v pohodě." ujistím ho a zamíříme na chodbu.

..

,,Tady jste vy dva. Můžeme jít!" prohlásí Zoey, když se k nám Claire s Damienem připojí před školou.

Celou cestu jsme si povídali. Teda hlavně jsme Clairy zahrnovali otázkami. Je to milá holka a s Damem se k sobě neuvěřitelně hodí. Myslím, že budeme kamarádky.

,,Už tam budeme?" zeptá se Claire,když jsme asi v půlce cesty. ,,Za chvilku." odpoví Dam a přivine si ji k sobě. Podívám se na Liama, a ten mi pohled opětuje. Poznám, že myslí na to samé jako já. Je rád, že je Damien šťastný. Chytí mě za ruku, a já se k němu natáhnu pro pusu. Ihned ji taky dostanu.
Když se zase odtáhnu, zaslechnu někde za námi prasknutí větviček. Okamžitě se otočím a pohledem skenuji okolní stromy. Nic. ,,Co je?" vyzvídá Liam a zvědavě na mě koukne. ,,Nic..jenom se mi zdálo, že něco slyším.." řeknu, otočím se zpátky a následujeme ostatní. Asi už jsem paranoidní. Zatřepu nad tím hlavou, a dál to neřeším.

Konečně dorazíme do cíle. Staneme na samém vrcholu velkého útesu. Clairy nic neříká, jen se s otevřenou pusou dívá na tu krásu. Moře se rozprostírá do velké dálky a slunce se nachází nedaleko nad ním. Je to nádhera. Mohla bych sem jít tisíckrát, ale nikdy by mě to neomrzelo. ,,Páni..nevěděla jsem, že ve městě něco takového je." vydechne Claire, nespouštějíc oči z výhledu. ,,Není moc lidí, kteří ví o tomhle místě." ozve se Daniel a sedne si na trávu. My ostatní se k němu připojíme. Nastávají asi dvě, tři hodiny klábosení. Opravdu jsem si to užila.
Už se začalo trochu stmívat a značně se ochladilo, když se Clairy rozhodla jít domů.

,,Doprovodím tě." řekne Damien a usměje se. Všichni se s naší novou kamarádkou rozloučíme a taky se vydáme se domů.

Cestou s Liamem děláme.. kraviny. ,,Pojď sem!" zasměje se a žene se zamnou. Já se snažím utéct, ale marně. Za chvíli je u mě. Chytí mě kolem pasu a přitáhne si mě k sobě. ,,Nee." zakňučím a uhnu hlavou, aby mě nemohl políbit. ,,Mě neutečeš.." zavrní a jemně mě kousne do krku. ,,No tak dobře. Vzdávám se." řeknu a nechám ho dělat si s mými rty, co chce. ,,A nebo taky ne." zamumlám a vysmeknu se mu. Proběhnu kolem ostatních a zachytím jejich pobavený pohled.Než stihne Liam zareagovat, už jsem daleko od něj. Zmizím mu z dohledu a schovám se za křoví. Dám si ruku před pusu, a snažím se nechichotat. ,,Miooo! Neschovávej see! Já si tě stejně najduu!" ozve se odněkud jeho hlas.
Po pěti minutách sezení na zemi mě to přestane bavit a zvednu se s úmyslem jít za ním. Neudělám ani pár kroků, když to zase uslyším. Křupání větviček pod něčí podrážkou. Ztuhnu, když si uvědomím, že Liam to být nemůže, protože jeho hlas se ozývá z úplně jiné strany. Rozhlížím se kolem a hledám ve tmě cokoliv neobvyklého. Ostražitě couvnu, ale narazím na strom, což mě trochu vyleká. Uklidním se, když se ujistím, že je to opravdu jenom strom. Dlouze vydechnu. A v ten moment mi něčí ruka zakrývá pusu a velké tělo mě tlačí na dřevo. Snažím se vykřiknout, ale ta dlaň mi v tom zabraňuje. Dotyčný mi jednou rukou chytí obě moje ruce. Je hrozně silný. Snažím se vyprostit ze sevření a přitom se vyděšeně dívám na útočníka. Je to statný muž s dlouými vlasy. Kdyby nedělal to, co dělá, řekla bych , že je celkem pohledný. Má tmavé oči...a ty jsou mi neuvěřitelně povědomé. ,,Nekřič. Nechci ti ublížit." šeptne ten muž a pomalu oddělá ruku z mé pusy. Jsem z ticha a tisknu se co nejvíc ke stromu. ,,Kdo jsi?" hlesnu. Usměje se. Otevře pusu, aby odpověděl, ale něco ho přeruší.

Liam stojí na pravo od nás. Ruce má zaťaté v pěst a oči mu žlutě žhnou. ,,Nech..ji ..být." řekne pomalu a začne se přibližovat. Muž mě pustí a odstoupí, nevypadá však vůbec vyděšeně. Naopak, rty se mu roztáhnou do zářivého úsměvu. ,,Ale notak Liame, nemusíš být hned tak agresivní." zasměje se a podívá se zase na mě. Z toho pohledu mi přejede mráz po zádech....

Dadadada, je tu další kapitola ^-^
Doufám, že se líbila :)

Kdo si myslíte, že je ten neznámý týpek? :D
Komentyyy :D