3.kapitola- Zkažené přátelství

1.1K 24 0
                                    

1 den před odletem

Tak je to tady. Poslední den v rodné zemi. Je mi líto, že tu nechávám Aubrey, ale snad si tam nějakou kamarádku najdu. Trochu se bojím, ale z větší části se teším. Možná je to kvůli tomu že se těším na Luka.. Ale co kecám těším se na všechno!

První co udělám, že se obléknu a nalíčím, nepotřebuji aby Mikey viděl moje bradavky. Rozhodla jsem se že si vezmu džínové kraťasy vysoké po boky s roztrhanými konci, bílý croptop, a šedivý svetřík s dírama. Nakonec jako třešničku si vezmu Vansky s Mickey Mousem. Ty miluju.

Je 9:02 a v 11:00 mám sraz s Aubrey v restauraci. Takže mám čas. Začnu hned všechno balit, protože stěhováci přijedou chvilku předtím než odejdu za Aubrey. Málem bych zapomněla, kouknu se radši jestli už Mikey vstal. Nevstal. Chrápe, lump jeden. Tak jsem vzala rádio a šla ho probudit. Samozřejmě 'jemně'.

"Co kurva blbneš!" zařval přes celý panelák. "Nic, zítra ráno odlétáme a ty nemáš nic zbaleno, tak tě budím! Plus za dvě a půl hodiny přijedou stěhováci. Jo a nemáš zač!" odpověděla jsem a radši odešla balit.

Když jsem sbalila všechny věci v kuchyni, obýváku, většinu věcí u mě v pokoji a koupelně bylo už 10:42. Zachvilku mám být před restaurací! Rychle sem bráchovi vrazila pusu na tvář, řekla co má říct stěhovákům a už sem na longboardu jela za Aubrey.

V restauraci

Aubrey měla chvilku zpoždění, ale mě to nevadilo. Většinou chodila pozdě všude. Mezitím sem si sedla na naší rezervaci a objednala nám decinku bílého vína. Až budu v Americe, nebudu moct pít alkohol, takže si to musím užít.

Když Aubrey přišla vypadala krásně. Měla růžové šaty s krajkou, které se na její postavě krásně vyjímaly. Její blonďaté vlasy měla v drdolu. Všichni se za ní otáčeli.

"Ahoj. Veru já se strašne omlouvám já-" než stačila cokoliv říct sem jí skočila do řeči "V pohodě. Kdyby jsi přišla dřív říkala bych si že ti mozek vymyli mimozemšťani." Pak jsme se začli smát. Během smíchu mi zavybroval mobil, ale já to ignorovala. Po chvíli přišel číšník a my si objednali naše oblíbené jídlo. Lasagne [lazaně]. Když číšník odešel, Aubrey si nemohla ušetřit poznámku: "Ten je ale sexy, a ta prdelka,mmm" a já dostala záchvat smíchu. Ty obličeje co přitom udělala byli k nezaplacení.

Zase mi zavybroval mobil. Už jsem se musela kouknout. Jedna byla od Luka a druhá od Alexis.

Alexis byla moje nejlepší kamarádka, ale já si to neuvědomovala a ztratila jsem jí. Nic horšího se člověku nemůže stát. Občas jsem jí psala, ale to bylo samé Chloe tohle Chloe tamto. Chloe byla ta šťastná. Její nejlepší kamarádka. Dobře možná přeháním že o ní mluvila pořád. Spíš hodně málo, jenže když jí zmínila, vždycky mě to bolelo. To co jsem mohla mít, ale nemám. S Alexis jsme byli jako pravá dvojčata. Stejný typ na hudbu, módu, kluky a prostě na všechno. Ale nejduležitější věc, Alexis uměla naslouchat a pomoct jak nejlíp mohla, i když jí to třeba ztrapnilo, nebo dokonce ublížilo. Byla ta nejlepší. Ale Chloe si toho všimla dřív a už jí nepustila. Ani se jí nedivím. Každopádně sem neměla srdce Alexis říct to jednoduché slovo. Odjíždím. Bála jsem se co mi píše, ale musela jsem odepsat, potom všem co pro mě udělala, za těch několik let, prostě musím.

Alexis Stone: Kdy jsi mi chtěla říct že odjíždíš?..

Sakra! Ne, jak se to dozvěděla?! A co jí mám odepsat?! No, něco musím.

Veronica Austin: Neměla jsem to srdce říct ti to. Promiň..

Hned přišla odpověď. Krutá, ale pravdivá.

Alexis Stone: Bravo, kvůli tomu 'srdci' teď je to ještě horší. Užij si Ameriku, Veroniko.

Veroniko mi řekla jednou v životě. Když jsem její tajemství omylem řekla největší drbně na střední. Proto jsme se přestali tak hodně bavit. Každopádně mi došlo že tohle je poslední věc, co mi kdy Alexis řekla. Hned mi bylo hrozně. Ale byla tu druhá zpráva od Luka. Snad nepíše nic stupidního. Vlastně když nad tím přemýšlím, já mám jeho od bráchy, ale odkud má on moje číslo?

Luke Mortgen: Slunce je sice pěkné, ale ty jsi hezčí. Nemůžu se dočkat zítřka:3

Jestli si myslel, že se nezačnu červenat, tak se pletl. Všimla si toho i Aubrey, která se hned zeptala co mi je. Prý si myslela že mám astmatický záchvat. Aha. No, něco podobného.

Veronika Austin: Myslím si že slunce je hezčí ale děkuju.*červenám se* Tak si hezky počkej až se zabydlíme. Doufám že nám dáš chvilku prostor!:D

Tak a teď doufám že mě nechá sníst moje lasagne.

Kiss Me [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat