8.kapitola- To jako vážně?!

857 19 0
                                    

"To vážně?!" neměla jsem slov. "Jo, ale neboj. Nebudu otravovat." a mrknul. Takže Luke Mortgen s námi bude bydlet, kvůli tomu, že chce žít svůj vlastní život. Jo, aha, super. Není to tak, že by byl nesnesitelný, je s ním sranda a je v pohodě, ale je až moc sexy. To je ten problém. 

"Luku, můžu prosím řídit? Cestu znám." zeptal se Mike, jako kdyby chtěl novou hračku. "Jasně. Pod podmínkou že my budeme sedět vzadu." řekl Luke a já nechápavě koukala. "Proč?" zeptal se Mikey. "Je větší možnost že přežijeme." odpověděl Luke a začali jsme se smát až na Mikeyho. "Haha, fakt vtipný. Ale radši jo." Když to dořekl stuhli jsme. Mikey se po chvilce začal smát, ale my ne. 

Ještě předtím než jsme si sedli Luke mi otevřel dveře jako gentleman.  "Neboj na pokoji s tebou nebudu." řekl a usmál se. Pak potichu, abych to slyšela jenom já řekl "Bohužel." a zase se kousl do rtu. Měla jsem co dělat abych mu neřekla, že je kdykoliv vítán. Nemůžu přece být taková šlapka.

Když jsme jeli kolem mrakodrapů, Luke mi ukazoval z okna různé památky a všichni jsme si povídali. Dozvěděla jsem se že Luke má malého bráchu a sestřičku, dvojčata. V očích mu šel vidět smutek, když o nich mluvil. Vysvětlil mi že je to proto, že jsou daleko od něj a kvůli tomu že je jeho rodiče vychovávají tak, aby si vůbec neužívali života, ani ničeho jiného. Nesmí chodit na hřiště, bavit se s jinými dětmi, zažít dětskou lásku a nebo dokonce pít Coca-Colu. "Promiň, neměla jsem se ptát." řekla jsem upřímně a chytla jsem mu ruku. Úplně mě zamrazilo. Cítila jsem to samé co u Daniela, ale mnohem silnější, mnohem. Nebyla to niť, ale provaz. Ani flirt, ale vášeň. Nejen ochrana, ale klidně se vzdát i svého života, aby mu nikdo neublížil.       Zřejmě se potřebuju se vyspat.

Když jsme dorazili před byt, nemohla jsem tomu uvěřit. Bydleli jsme v Brooklynu a náš byt, byl celá jedna část z bloku. Myslela jsem že budeme mít s někým dům napůl, každý jedno patro. Jenže my ho máme celý pro sebe. Ale je tu háček. Luke má to druhé patro. Takže jako bychom ho měli my, ale vlastně ne. 

Vešli jsme dovnitř do haly. Byly zde schody na druhé patro. Vpravo byla moderně zařízená kuchyň, laděná do bílo červené, jako celý byt. Miluju tyhle barvy. Když jsme v hale šli doleva, byl zde též moderní obývací pokoj. Uprostřed byl gauč, který měl vedle sebe dvě křesla a o kousek dál rozkládací křeslo, že jste si mohli položit nohy, hlavu a třeba i spát. Naproti gauči byl krásný krb na dřevo. Vypadal staře, ale úžasně se sem hodil. Nad krbem byla plazmová telka, docela velká. Vzadu z obýváku vedly dveře do jedné ze tří ložnic. Tahle byla velká, prostorná, měla vlastní koupelnu, ale mě se nelíbila. Bylo zde jenom jedno okno. Já chtěla pokoj, který už mám vyhlídnutý v druhém patře, takže si tento zabral Mikey. Lukovi naštěstí bylo jedno kde bude. Jak skromné.

Já a Luke jsme teda šli nahoru, zatím co Mikey už vybaloval. Byli zde dva pokoje a společná koupelna mezi nimi. Já si vybrala ten napravo. Bylo tam jedno velké okno, kterým jsem mohla koukat do ulice. Šla jsem se podívat k Lukovi. Měl pokoj úplně stejný, ale měl balkón. Sakra. Luke seděl na posteli a koukal na mobil. Nevypadal dobře. Měl slzy na krajíčku. Když si mě všiml, otřel si oči rukou a šel na balkón. 

"Luku? Co se děje?" zeptala jsem se ho starostlivě.  "Nic, nech to plavat. Nechci se o tom bavit." řekl a koukal do dáli. Poznala jsem že se něco děje.

-Ahoj!:) Jak jste si asi už všimli, udělala jsem v příběhu větší změny. Místo toho, abych hledala pokaždé nějakou fotku, jsem rovnou dala obsazení s herci, které mám ráda. Snad se vám to líbí♥









Kiss Me [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat