26.kapitola- Ty?

601 19 0
                                    

Pohled Veroniky

,,Danieli?" zeptala jsem se překvapeně.

,,Beru to jako souhlas." dodal s úšklebkem. Zrovna hrál ploužák a já si přála aby to byl omyl. Nechtěla jsem jeho. Chtěla jsem.. ale ono je to asi fuk.

Chytil mě za zády a odvedl na parket. Přitiskl se ke mě, moje ruce mu dal za krk a začal mi šeptat do ucha.

,,Tak jak se ti tu líbí?" řekl s úchylným přízvukem až jsem se zatřásla. Bylo to nepříjemné.

,,To ty? Ty šaty?" Musela jsem se zeptat. Bylo to od něj pěkné, ale nechci to. Né od něj. Naštěstí už začínala rychlá hudba, tak jsem se odtáhla.

,,Jaké šaty? Sluší ti, to ano. Ale co bych s nimi měl mít společného? Jen jsme si chtěl zatancovat." řekl a šťípl mě do pozadí. Bylo mi to strašně nepříjemné, že jsem se od něj začala ještě více oddalovat.

,,Dej si odchod Danieli." řekl někdo za ním. Měl černou škrabošku a bílou kravatu, ale za toho hluku hudby, jsem nepoznala komu ten hlas patří.

,,Ale,ale,ale. Princ na bílém koni přišel osvobodit princeznu. No nic. Seru na to. Víš kde mě najdeš Veru." odešel s mrknutím až jsem se znovu otřásla, fuj.

,,Jsi v pořádku? Doufám že ti nezničil ty úžasné šaty, nebyly nejlevnější." zeptal se mě neznámý. Docela mě to k němu přitahovalo. Jestli je koupil on a zná mě, byl to pěkný dárek.

,,Ano, děkuju. Vlastně i za ty šaty a lístek. A za vzkaz, byl dokonalý. Ale musím se zeptat. Známe se? Někoho mi připomínáte, ale nemůžu si vzpomenout když vám nevidím obličej." zeptala jsem se s úsměvem nesměle.

,,Známe, až dobře. Zlomila jste mi srdce, právoplatně. Jenže já se tak lehce nenechám zastrašit." zahodil masku a já byla šťastná.

,,Potřebuju tě. Čím víc se odtahuješ, tím víc mě to ničí. Zamiloval jsem se do tebe. Jsi moje droga, kterou potřebuju víc než cokoliv jiného.." řekl mi Luke a přiblížil se ke mě.

,,Klidně mě nenáviď, ale já to musím zkusit, musím to říct, dusí mě to. Miluju tě a nevím co si mám počít. Už na tom letišti jsem věděl, že jsi jedinečná." dořekl a políbil mě.

Okolní svět se zastavil. Byli jsme jenom my dva. Šťastní. Zamilovaní. Věděla jsem, v hlouby duše jsem věděla, že ho miluji. Ano, miluji. Není to brzo. Byla jsem bez něj dva měsíce a lámalo mi srdce, když jsem věděla, že je v pokoji vedle. Už vím co znamená milovat. Protože ten pocit bez něj nejde vyjádřit.
Prázdnota. Osamělost. Ztracení sebe samu.

Líbal mě něžně a s láskou. Jako by se bál že mi ublíží.

,,Miluju tě, Luku"

Kiss Me [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat