Kiss Me [Dokončeno]

4.kapitola- Sbohem!

U Aubrey

Z restaurace jsme zamířili k Aubrey domů. Dali jsme si popcorn a zkoukli jsme Titanic. Brečeli jsme jako malé holky, ale nám to nevadí. Poté jsme se rozloučili a Aubrey slíbila že přijde na letiště včas. V tu chvíly se mi chtělo brečet ještě víc. Došlo mi že vážně odjíždím.

Cestou domů jsem se zaposlouchala do The Feelings od Justina Biebera a Halsey.

Am I in love with you?
Am I in love with you or am i in love with the feeling?
...
Can't get you out of my head
I need you to save me.

Říkejte si co chcete, ale mě se jeho písničky líbí. Hlavně texty, jelikož trochu umím anglicky.

Když jsem dorazila domů, všechen nábytek už byl pryč. Zbyl tu jenom gauč, na kterém spal Mike. Já se převlékla do pyžama a přitulila se k němu.

Den odletu

Probudil nás budík. Mike se šel osprchovat a já vytáhla balené vafle z lidlu k snídani. Když se Mike osprchoval, šla jsem já. Poté jsem si dala make-up, kouřové stíny, černé linky s ocásky a červenou rtěnku. K oblečení jsem měla připravené šaty. Byli do půlky stehen, sukně byla jemně nařasená a rukávy byly dlouhé a barvou bylo všechno bílé jako čerstvý sníh. Abych vzhled oživila, dala jsem si do rozpuštěných vlasů čelenku s malými kytičkami.

Když sem vyšla s kufry na chodbu, brácha zahvízdal. "To jsi se takhle vyfykla pro mě? To jsi nemusela." "Hahaha. Chci udělat hezký první dojem." odpověděla jsem mu.

Po pár minutách zazvonil taxík. "Mikey hejbni kostrou!" zakřičela jsem a šla dát svoje kufry do auta.

Když jsme přijeli na letiště, bylo tu víc lidí než kdy jindy. "To snad přiletí Brad Pitt nebo co?!" začal Mikey přemýšlet nahlas. Oba jsme se začali smát a vzali si svoje kufry.

Když jsme došli k terminálům, byla fronta dlouhá až tak, jakoby vážně Brad přiletěl.

Po hodině čekání jsme nastoupili do letadla. Bohužel jsme seděli od sebe. Brácha seděl vedle nějaké staré paní a ke mně si zatím nikdo nesedl. Těsně před odletem si ke mně přisedl nějaký chlapík. Vypadal kolem dvacítky, o hlavu vyšší než já, hnědé vlasy měl udělané jako rozcuch a to břicho.. Když si sundaval kabát, triko se mu vyhrnulo a já nemohla přestat slintat. Silné a vypracované. Prostě užasné.

"Ahoj. Asi už sis myslela že budeš sedět sama co?" zeptal se a ještě dodal "Já jsem Daniel" a natáhnul ke mně ruku.
Já mu jí stiskla a odpověděla "Tak trochu. Já jsem Veronika, ale říkej mi Veru." a mrkla jsem na něj.

Nevím jestli to bylo kvůli tomu břichu, ale v jeho přítomnosti jsem chtěla hrozně moc flirtovat a cítila jsem se v nějak jinak.