Neighbours again

6/Co tady vlastně ještě dělám?

*Ho ho ho, už máme po Vánocích, ale já si zahraju na Ježíška :D Je tu nová kapitola našich už brzo sousedů :3 :D A navíc je to druhá ze dvou slíbených kapitol, která bude celá celičká jen z jednoho jediného pohledu :D Nicole už je ze hry, takže o pohled míň a mnohem menší bordel ve všech těch pohledech :D → Tudíž z jejího pohledu to asi těžko bude :D Pohled Lily to taky nebude, z jejího pohledu byla ta první :D A kdybych měla psát celou jednu kapitolu ze Sethova pohledu, zblázním se, protože on je taky blázen :D Takže to bude z (bubnyyyy) Jamieho pohledu. Yaaas! :D 

*Určitě jste si všimli, že v posledních pár dnech se tak nějak měnil obal :D To z prostého důvodu → nemohla jsem si vybrat, který je nejlepší :D Ale ten, který tam je teď → ten barevný :D ← už tam snad zůstane, protože se mi celkem líbí :) Jednoduchej, ale prostě k sežrání :D Teď už pěkné počteníčko přeju :)

*Hudba → Alessia Cara - Here
 Na obrázku → Tentokrát chatička, kterou si náš Jamie koupí :D (a můžu prozradit, že v úplně stejné chatce bydlí i Lily a Seth, jsou tam totiž dvě :3) Původně ta chata je v Illinois, ale my budeme dělat, že je tam, kde ji chceme mít → v Missouri :D

__________________________________________________________________________

-JAMIE-

 Hodiny tikají a z oken se line rušno ulic. Dřevo v krbu praská a plápolavé plamínky lákají můj pohled. Tančí spolu v těsném propletení a jasně září. Vydávají i příjemné teplo, které se šíří po celém obýváku, až ke mně. Sedím na křesle se sklenkou vína v ruce a pozoruji ten oheň. Kde sakra Nicole vězí?

 Od naší hádky včera večer se neozvala a nepřišla domů. Obracím svůj pohled k těm tikajícím hodinám a zjišťuji, že jsou 2 hodiny odpoledne. Už je pryč tak dlouho.

 Nalévám si další sklenku a pokládám si hlavu na opěradlo. Zírám do stropu, to je to jediné, co mi teď jde. Zírat a přemýšlet nad vším, co jsem mohl a měl udělat jinak. Měl jsem držet hubu. Měl jsem ji milovat. Měl jsem si ji vzít. Měl jsem jít za ní. Neměl jsem ji nechat odejít. Jak ji mám teď najít? 

 Mé oči jsou unavené od probdělé noci, víčka mi těžknou a alkohol jim pomáhá se úplně zavřít a odreagovat od všech těch obrazů, které během dne pozorují, ač jsou na ně přivyknuté. Najednou, když mám před očima jen černočernou tmu, mám mnohem jasnější mysl. Uvnitř mě se střádá jakýsi klid, začínám pravidelněji oddychovat a najednou už to není jen černo před očima. 

 Vidím Nicole. Je zalitá jasně bílou září. Její blond kučeravé vlasy se jí v tom světle nádherně lesknou a na tváři jí hraje úsměv. V jejích očích lze vyčíst láska, oddanost a odpuštění. Zvedá ruku a jemně s ní zatřese. Mává mi. Pak se otáčí a odchází. Mizí ve všem tom světle.

 Z toho divného snu mě vytrhne hlasité zvonění telefonu. Nejdřív nevím, co se děje a rozhlížím s kolem. Kde jsem? Doma. Co se děje? Zvoní telefon. Unaveně pro něj natáhnu ruku a koukám se na displej. Neznámé číslo. Mačkám tlačítko -PŘIJMOUT- . 

 "Dobré odpoledne, u telefonu strážník Smith. Dovolal jsem se panu Jamie Woodovi?", ozve se z telefonu a mně hlavou okamžitě probleskne obrázek Nicole z mého snu. "Ano, to jsem já. Jde o mou snoubenku, je to tak?", s obavami v hlase se ho ptám a vstávám z křesla. Rovnou jdu do předsíně a oblékám si kabát. "Pokud je Nicole Davis vaše snoubenka, tak ano, jde o ni", přitaká, zatímco já už popadám klíče od auta a odcházím z bytu. Sebíhám schody. "A co je s ní?", nevěřícně si pro sebe zakroutím hlavou. Já jsem takový idiot. Jak sem to mohl dopustit. "Je mi to líto, pane Woode, ale vaše snoubenka zahynula při tragické autonehodě. Upřímnou soustrast." Tahle slova se mi propalují až do hlavy. Musím se uprostřed schodů zastavit a chytit se zábradlí, abych udržel stabilitu. "Pane Woode, jste tam?", jeho hlas zní naléhavě. "Co jste to řekl?", naštvaně a ublíženě zavrčím do telefonu. "Ptal jsem se, jestli tam ještě jste, pane", omluvně zamumlá. "Ještě předtím, co jste to kurva řekl ještě předtím?", sedám si na schody a cítím horké slzy, jak se mi kutálí po tvářích. "Je mi to opravdu líto pane. Když jsme na místo dorazili, byla už mrtvá. Nedalo se nic dělat", hlesne strážník Smith do telefonu.