3. Kapitola

6.4K 208 3
                                    

Dnešní večer bude zajímavý. Má přijít Tayler, který se domluvil s mým otcem, že přijde a ještě probereme vše okolo domluvené transakce. Netuším, jak tátu dokázal přesvědčit, abych se s ním setkala já a to úplně o samotě. Ovšem táta je pečlivý a starostlivý, tudíž si myslím, že někde okolo bude osoba, která by při nejhorším zasáhla, kdyby se něco stalo. Na druhou stranu chápu, že si chce vše důkladně zkontrolovat a proklepnout.

Naposled jsem si své vlnité vlasy zkontrolovala v obrovském zdobeném zrcadle, když se domem ozval zvonek. S doprovodem klapání mých podpatků, jsem přešla ke dveřím, které jsem sebejistě otevřela a nasadila sebevědomý pohled.

Stál pár kroků ode dveří a v ruce držel kytku, která okamžitě upoutala mojí pozornost. Nechápavě jsem svraštila čelo. „Ahoj, tak jsem tu," pronesl jako první. Pozdrav jsem mu opětovala a dál si netečně prohlížela krvavou růži a se vší snahou se za tím snažila najít skrytý význam... Už taková jsem.

„Přinesl jsem ti růži, abys viděla, že i chlapi od mafie umí být gentlemani," vysvětlil a pobízivě se na mě podíval abych si kytku převzala. „Tak děkuju," s těmito slovy jsem si jí vzala a odstoupila ze dveří, aby mohl vejít.

Poslala jsem ho do obývacího pokoje, zatímco já šla pro víno a květinu dala do vázy. „Doufám, že víno piješ, pokud ne, tak by se tu našlo i něco tvrdšího." Tay přikývl a svolil, abych mu nalila. Když jsem nám rozlila víno, usadila jsem se vedle něj a dala si nohu přes nohu. „Tak povídej."


Měli jsme v sobě už několikátou skleničku a taky pár panáku Jacka Danielse. Tay se ke mně posadil blíž. Podívala jsem se mu do očí, se snahou z nich vyčíst jeho myšlenky. Ovšem nic se za nimi neskrývalo. Připadalo mi, jako bych se dívala do těch svých... Stejně prázdné a stejně tajemné. Až po chvíli mě pohladil palcem po tváři a něžně mě políbil.

Najednou se ode mě odtáhl. „Měli bychom se vrátit k tomu, kvůli čemu tu jsem."

Ten alkohol mi už začínal lézt na mozek. Ani nevím jak, ale po nějaké chvíli jsem usnula.

***

„Dobré ráno," nevím proč, ale myslela jsem si, že vedle mě bude ležet Tay. Koukla jsem se vedle mě, kde neležel on, ale dopis.

Ahoj, Emily. Včera to bylo úžasné. Chtěl bych tě co nejdříve zase vidět. Odnesl jsem tě do postele.Taky mi volal brácha, abych se co nejdřív dostavil, takže jsem nemohl zůstat, dokud se neprobudíš. S dovolením jsem u tebe přespal, nechtělo se mi domů. A mimochodem, krásně se ve tvé posteli spí.

Na shledanou, Tayler!

S otráveným pohledem jsem položila dopis na polštář a šla se osprchovat. Hlavou se mi stále přehrával včerejší večer a mé myšlenky se stále vracely k tomu polibku.

„Bože! Co to dělám? Nemysli na něj ty blbko! Nic k němu necítíš a ani nemůžeš! Nemáš srdce, nemáš city!" Páni, řvu sama na sebe, to fakt?

Tohle je jediný způsob jak zvládám mafii. Do mafie prostě city nepatří... To mě učí od malička táta. Nepustíš si nikoho k tělu ani do hlavy a jsi v pohodě. V tomhle řemeslu nemůže být člověk ovlivňován city.


TAYLER ADAMS

Bylo ráno a mě vzbudil telefonát od... Šéfa. Řekl mi, abych se ihned dostavil a podal informace. Ano, přesně, nejsem šéf mafie, ale podřízený, který má zjistit všechno o Smithových. Konkrétně o Emily. Když jsem se podíval, jak je nádherná, když spí, zhnusil se mi pohled na mě samotného. Ale ona by udělala být v mé kůži to samé a nelitovala by toho.

Rozhodl jsem se jí napsat dopis.

Ahoj Emily. Včera to bylo úžasné. Chtěl bych tě co nejdříve zase vidět. Odnesl jsem tě do postele. Taky mi volal... Nemůžu napsat šéf, celý bych to zkazil, tak tam napíšu bráchu ...brácha, abych se co nejdřív dostavil, takže jsem nemohl zůstat, dokud se neprobudíš. S dovolením jsem u tebe přespal, nechtělo se mi domů. A mimochodem, krásně se ve tvé posteli spí.

Na shledanou, Tayler!

Kdybych se nějak prokecl, začala by válka mezi mým šéfem Williamem Davisonem a Johnem Smithem. A k tomu by mi šéf provrtal kulku hlavou.

***

Seděl jsem u něj v kanceláři 'na koberečku' a sypal ze sebe všechny informace ohledně Emily. Když je opilá, je celkem ukecaná...

Jsem proradný hajzl, který si neváží ničeho. Mně jedinému v tomhle šéf věří, proto všechnu tu špínu dělám já. A taky všichni ostatní tady jsou neschopný, ale to je jedno.

„Dobrá práce, Taylere, ale teď už jdi, mám něco na práci," řekl bez náznaku jakékoli vděčnosti.

„S radostí jsem to pro vás udělal, ale nezapomeňte, že je to dcera Johna, pokud na to přijde, bez mrknutí oka nás najde a všechny zabije," odpověděl jsem mu.

Šéf mě propaloval pohledem, tak jsem uznal, že bude lepší, když odejdu.


Doufám, že se další kapitola líbí.

P.S. v médiích Tayler s Emily.

Mafiánka bez srdceKde žijí příběhy. Začni objevovat