Ta Nejvyšší - The Highest // Kniha #3 (CZ)

24. Kapitola

~~~ Avril Lavigne - When you're gone ~~~

*části napsané kurzívou v této kapitole, jsou jen flashbacky*

Stella

Yellowstonský Národní Park

Znovu ucítila pevnou půdu nohama, stejně tak i její garda Božských bojovníků. Na krajinu už se snášela tma a chvíli jí trvalo, než si navykla na nedostatek světla všude okolo. Po chvíli rozeznávala obrysy tisíců stromů kolem nich.

Zhluboka se nadechla čerstvého vzduchu. Mimoděk jí ruka sjela k opasku jejího brnění, kde se nacházel, pěvně zavěšený meč. Její meč. Ten, který byl rozbitý na kousky. Vypadal úplně stejně, jako před tím a byla moc ráda, že ho dnes večer bude moci mít u sebe. Protože na něj přijde řada. Ani o tom nepochybovala. Kupodivu byla dost v klidu, na to že se tu schylovalo k něčemu velkému.

Podívala se vpravo od sebe. Setkala se se zeleným pohledem jejího bratra. Který byl obklopen asi desítkou jejích vojáků, kteří měli v obličejích tvrdé výrazy a očima pročesávali okolí, aby našli jakékoliv náznaky o tom, že tu jejich nepřítel už je.

„A jak přesně nám je hodláš zachránit?" Neron se naklonil o kousek blíž, tak že byl asi milimetr od zlatých mříží, očima propaloval Eryho, se kterým to ani nehnulo.

„Jsem jeden ze svědků," řekl jen. Stella na něj vteřinu jen zírala v naprostém nepochopení.

„Co tím... to je nám k ničemu ty ňoumo!" zahučela zklamaně, ale Ery se nepřestával usmívat, jak měsíček na hnoji.

„Ty jsi tam byl celou dobu," vydechnul Neron najednou. Evidentně, aspoň jeden z nás to chápal. Sedím si snad na vedení?

„Jsem svědkem, celého tvého setkání s Ewanem," přitakal Ery a Stella konečně pochopila.

Celé její tělo se uvolnilo.

Odvrátila od něj pohled, jelikož hrozilo, že se na něj povzbudivě usměje. Což teď nemohla dovolit. Byla tu, aby zahrála svoji část v šarádě.

„Rozestavte skupiny. Za chvíli tu budou," rozkázala Boží gardě, která ji okamžitě uposlechla. Jediný kdo ji zůstal po boku, byl Ery. Meldon se přesunul ke své jednotce bouřkových Bohů. Všude byl krásný klid.

Klid před bouřkou.

„Mám lepší nápad na záchranu těch zadků," ozval se Neron najednou. Stella i Ery k němu zvedli pohledy.

„Nerone, ty si dej radši oddech a nech dospělé to vyřešit," pronesla sladce, za což si vysloužila pořádné zamračení od svého bratra.

„Vyslechni mě ty, dospělá," umlčel ji svou naléhavostí v hlas.

„Tak to vyklop,"

„Nech to vše, jak to teď je. Vyžádej si výměnu Ravena u Nornotura. Vyměň ho za mě. Tomu neodolá. A tvůj lid to uspokojí," vysvětlil velmi jednoduše, co měl na srdci. Zoufale zasténala.

„Ty jsi snad úplně zešílel!" vykřikla pobouřeně.

„Něco na jeho plánu je. Můžeme toho využít a..." přidal se Ery na Neronovu stranu, ale nenechala ho domluvit.

„Nepřipadá v úvahu!" rozhodila rukama a oba propalovala naštvaným pohledem.

„Zabijeme tím dvě mouchy jednou ranou,"