Prolog

12.6K 495 22
                                    

Nikdo si nemohl přát, aby to lépe skončilo. Mámina operace dopadla úspěšně a jediná nevýhoda byla, že se musela odstěhovat na venkov, takže teď žiju s Kim a Lukem vjednom domě. Ale ani tak není na co si stěžovat. Žít s nimi v jednom domě je skvělý, pokud večer nevydávají zvuky, které opravdu slyšet nepotřebuji. Ale za necelé ty dva roky jsem si už zvykla. Nejzvláštnější na tom je, že se ještě ani nevzali či se rozhodli pro něco jiného. Stále se chovají jako malé děti, když do sebe rejou a vytáčí, tak až to skončí zběsilým líbáním. Jak říkám, jako malé děti.

Naštěstí jsem toho nemusela být často svědkem, protože trávím čas buď ve škole nebo na tanečních hodinách. Taneční škola, kterou navštěvuji je jako splněný sen se super kamarády, s kterými trávím většinu času včetně většiny nocí strávených v klubech. Jak říkám super život. A může být ještě lepší, protože taneční soutěž pro dospělé navrhla naší škole, že devět žáků z maturitních ročníků bude tančit s dětmi slavných lidí žijících v našem městě, a že jich tu máme hodně. Nejlepší je, že tanečník, který se stane vítězem soutěže dostane smlouvu, že bude v taneční soutěži tančit jako pomocník. Tohle je to nejlepší, jen tu soutěž vyhrát, to už bude větší problém. Konkurz už mám za sebou a teď jen dozvědět se, jak jsem dopadla.

Takže vám sem přináším slibované pokračování Jednou závodnice, navždy závodnice a doufám, že se bude líbit. :)

Nemysli a tančiKde žijí příběhy. Začni objevovat