Nemysli a tanči

Románek?

Emily

Seděla jsem o volné hodině na schodech a projížděla si na youtube taneční videa ze svých oblíbených filmů. Měla jsem na uších sluchátka a nevnímala okolní svět. Pro teď pro mě neexistoval. Zrovna jsem si najela na sérii videí z filmu Step up 4. Celou tu sérii jsem milovala a někdy po jsem tajně zkoušela jejich taneční kreace a rozšiřovala si obzory. Ne každý styl jsem zvládla, ale něco mi šlo. Horší bylo, když jsem potřebovala někoho do páru, naštěstí tu vždy byl Daniel, aby mi pomohl, jenže teď už je tomu asi pět dní co se nikomu neozval a já se o něj už opravdu začínala obávat. Včera mi sice Kim slíbila, že rozhodí sítě u závodníků, zda o něm někdo něco neví, ale neuklidnilo mě to. Chtěla jsem vědět, že zas nelítá v nějakém průšvihu, do kterého ho jeho rodina dostala. Každý den jsem mu posílala esemesku, ale on mi stále neodpovídal.

Někdo mě kopnul do nohy a potom mě někdo praštil do ruky. Vzhlédla jsem a uviděla před sebou stát Jesicu s Caroline. Sundala jsem si sluchátka a nechápavě se na ně podívala. Caroline mi nakoukla do mobilu a usmála se.

„Zase jsi ve svém světě, prcku?" zeptala se mě vědoucně. Protočila jsem oči nad jejím dobíráním, schovala mobil se sluchátky do tašky a přehodila si je přes rameno. Všimla jsem si, že se chodby začínají plnit studenty, takže už nejspíš zvonilo. Teď zbývala poslední hodina a pak mě čekal trénink s Nickem. Zvedla jsem se ze schodů.

„Tak jdeme?" zeptala jsem se holek a přehodila si přes každou z nich ruku.

„Jasně," odpověděla mi nadšeně Jesica.

„Hele, Em, co s tebou dneska je? Měla bys slavit, že jsi byla hned druhá po Mathewsovi a ty místo toho jsi dnes zalezlá ve svém světě plného tanečních klipů a písniček."

„Já v takovém světě, ale žiji, Car," řekla jsem jí a snažila se znít vyrovnaně. Pravda byla, že jsme už od včerejška byla nesvá a nebylo to tím, že mě porazil někdo jako Dominic Mathews, ale protože tančil místo Daniela a on se někde toulal a já nevěděla, kde. To místo mělo být jeho. Chtěla jsem sice tu soutěž vyhrát, ale víc jsem to přála Danielovi, protože pro něj to mohlo znamenat nový začátek v tom jeho podělaném životě.

„Ty víš, jak to myslím. Je to kvůli Danielovi?" Povzdechla jsem si a sundala ruce z jejich ramen.

„Takže je."

„To místo mělo být jeho."

„Hele nevím, kde teď ten zmetek je, ale určitě je v pohodě. Znáš ho z nás nejlépe, Em, ale i já se o něj nebojím, protože vím, že se o sebe dokáže postarat. Není to rozmazlený zbohatlík."

„To má být narážka?" zeptala se jí vyzývavě Jesica. Ona totiž byla z bohaté rodiny pocházela a veškeré narážky na zbohatlíky si brala osobně. Caroline to, ale přešla bez povšimnutí.

„Vyrůstal ve stejném světě jako ty a umí se o sebe postarat. Až bude chtít ozve se. Musíš mu jen věřit. Určitě má důvod, proč se neozývá."

„Já vím, jenže nechci aby spadl zpátky do těch sraček jako když byl malý. Jen se o něj bojím. Stačila by jen zpráva, že je v pohodě a hned bych byla klidnější," přiznala jsem se.

„Řeknu tátovi, aby se podíval, jestli není někdo podobný Danielovi pohřešovaný nebo tak."

„Díky, Caroline," poděkovala jsem jí. Jen pokrčila rameny a chytila mě kolem ramen.

„Je výhoda mít otce poldu a ještě k tomu na vysokých místech, ale o závodech mu ani neceknu, slibuji." Poprvé za dnešek jsem se zasmála. Nepřekvapilo by mě, kdyby její otec o nich věděl, ale určitě by se neobtěžoval něčím tak podřadným jako jsou pouliční závody, když on pracoval na vraždách.