My dreams, love and family. -pomalé přidávání-

13.

Ke škole jsme se dostali docela brzy. Místu tu bylo dost.

Zaprkovala jsem a když jsme oba vylezli ven, koukali na nás všichni co se tu nacházeli.

,,Vidíš, i jim se to auto líbí." řeknu Danielovi.

,,Ne. Jenom jsou zvědaví." odsekne brácha.

,,Hej... co je? Proč jsi tak nepříjemnej?" dloubnu ho do žeber.

,,Ale... no má pozvat tu Sarah. A nevím jak to udělat." odpoví na rovinu. Ví že nemá cenu mi něco zatloukat.

Poznám na něm každou změnu nálady i myšlenek.

Jaká si intuic mezi dvojčaty.

,,No tak... to dáš. Já ti věřím. Vůbec se nestresuj. Normálně jí pozvi k nám na náštěvu. Ale nesmíš na ní tlačit. Musíš se jí zeptat jestli jí to nevadí a popřípadě se domluvit na den a čas který bude vyhovovat." snažím se mu pomoct.

Někdy jsme sice jako kočka a pes, ale vždycky se můžeme na toho druhého spolehnout že nás podpoří nebo nám pomůže. Kdykoli s čímkoli.

,,Díky ségra." rychle mě obejme a rozeběhne se ke své skříňce.

Vyzvednu si věci na první hodinu a jelikož mám stále spoustu času, zamířím do knihovny.

Nevím kam jinam. Nikdo z mích kámošů tu není. Všichni jezdí chvíli před začátkem.

Vejdu do místnosti přeplněné knihami. Zdá se že krom naší věčně znuděné knihovnice tu nikdo jiný není.

Tašku hodím na jednu ze židlí a vydám se prozkoumat ten papírový labyrint.

Dojdu k polici, ve které chybí jedna určitá kniha. Vytáhnu jí z batohu a vrátím jí na své místo.

Rozhlížím se po nějaké jiné, která by mě mohla bavit. Na konec vytahuji knihu od stejného autora.

Papírová města.

Podle hodinek mám ještě dost času. Sednu si na zem, zády se opřu o hřbety neznámích knih a začtu se do nového příběhu.

++++++++

Během vyučováni se nedokážu soustředit. Neustále musím myslet na pokračování děje. Dokonce si o něktarých hodinách čtu, knihu schovám za barikádu učebnic, sešitů a penálu.

Vím že je to strašně nenápadné ale já to prostě potřebuji dočíst.

,,Hej! O'Brienová!" mává mí něčí ruka před obličejem.

Zvhlédnu a setkám se s udiveným pohledem Mitzy.

Za ní stojí ještě Sebastian, Laila a Matt.

,,Děje se něco?" zeptám se tónem který jim má říct ať mi dají pokoj.

,,Nic až na to že máme oběd." vysvětlý mi Laila ironickým tónem.

,,Jo aha. Už jdu." začnu se zvedat. Naházím si učení do tašky, jenom tu knihu nesu v rukou.

S ostatními vyjdu ze třídy a zamíříme k jídelně.

Připadám si nepatřičně. Laila se baví s Mattem. No nejen baví.

Mitzy a Sebastian spolu bez ostychu flirtují. Zdá se že si padli do oka.

Všem jim přeju štěstí, ale proč mě radši nennechali ve třídě si číst, když se semnou stejně niko nebaví.

,,Co tak sklesle sestřičko?"objeví se vedle mě z nenadání Daniel, vedle něhož kráčí Sarah.

,,Ale to nic." pokusím se o úsměv.

Sarah na to možná skočila ale Daniel zajisté.

Zatím co vcházíme do jídelny, mě obdarovává pohledem z něhož vyplývá že se k tomu vrátíme.

Převezmu svou porci a rozhlížím se po místě na sezení.

Mé obviklé je zase zabrané. Chvíli tam tak stojím a pozoruji svého nejlepšího přítele jak se neustále usmívá a Friga o něčem brebentí.

Jeho úsměv bych mu skoro věřila ale něco v něm chybí. A však nedokážu přesně určit co.

Začnu se znova rozhlížet po jídelně.Všichni jsou všude šťastní.

Mí přátelé i bratr. Nikde nesedí nikdo kdo by si s někým nepovídal. Nikde nikdo kdo by se neusmíval.

A já tu stojím u zdi bez povšimnutí.

Tác s nedotčeným jídlem dám na pás a jdu směrem ke knihovně.

Tak ještě dneska jeden díl. Co říkáte na to jak se to vyvíjí?

Měla bych se učit. Ale jaksi se mi nechce. Jo jsem cvaklá!

Ale kdo není že?:D

Omlouvám se za chyby!

Crazy