My dreams, love and family. -pomalé přidávání-

9.

,,Jsme u školy." zatře se mnou Quido.

Ráno jsem se hýbala jako zombie. A ani extra silný kafe nezabránilo tomu abych neusla v autě. A vít proč.... to jenom k vůli tomu že jsem si do čtyř ráno četla.

Ale já potřebovala vědět jak to skončí.

No a musí se nechat že i slza ukápla. Ona si umře, i přes to že slíbila pokračování.

,,Hele ty lenochode jdeme!" postrkuje mě Quido směrem ke škole, do které se mi ani za mák nechce.

,,Nojo." zamručím a ploužím se směrem ke skříňce.

**************

,,Tak co O'Brienová? Jsi se nějak špatně vyspala ne?" začne si mě dobírat Peter. Takoví magor, jenž byl taky nemocný. Jenomže dnes mi štěstí prostě nepřeje a on si musí přijít.

Snad se ten nahoře nade mnou slituje, a do školy dorazí i Mitzy a Laila. To by bodlo.

Neboť i mého bratříčka skolila ta strašná chřipka řádící v okolí. Proč jsem jí nechytila taky?

Kdyby tu byl Daniel, Peter by ani necek. Sice se dokážu bránit ale s bráchou jako oporou to jde lépe.

Nebo s Quidem. Ale ten je bohužel o ročník víš.

,,Víš co mi můžeš viď?" zamračím se na něj, aniž bych zvedala hlavu z lavice na které tak trochu usínám.

,,Ne nevím. Ale nechtěla by jsi mi to předvést." mrkne na mě.

,,Ne to teda nechtěla." prsknu na něj.

,,Ale no tak Sophií...." začne zvedat obočí.

,,Jdi do prdele Blake." oslovím ho příjmením a otočím hlavu o směrem k oknu, abych se nemusela koukat na toho kokota.

********

,,Tak co? Jak jsi přežila?" pochechtává se Quido, když zase sedím v jeho autě a míříme k mému domu.

,,Vlastně..... ani nevím co jsme dneska brali. Se mi povedlo vše nějak zaspat." odpovím o trochu víc energicky než bych byla schopná ráno. Sice mě bolí za krkem ale ta trocha i nepořádného spánku přes den mě jakž takž nabila.

,,Kam vlastně půjdeš s Frigou?" zeptám se ho. Tahle věc mi vrtá hlavou.

,,Domluvili jsme se na kině. A opovaž si ze mě utahovat...... je to jenom jedna schůzka na kterou jdu vlastně jenom k vůli tobě. Nepočítám s tím že by z toho bylo něco víc." pohrozí mi.

,,Čteš myšlenky či co?" otočím se na něj, lehce zděšená.

,,Ne. Jenom tě znám až moc dobře."

************

,,Jak ti je?" právě telefonuji s Lailou.

,,No jde to. Sice zítra ještě nepřijdu. Ale hned v pondělí tam nakráčím neboj." uklidňuje mě. Zítra je pátek. Konečně. Asi by tam z toho zcvoklo.

Potřebovala bych nějaké hodně dlouhé prázdniny.

,,No to si vyprošuji. Debilní Blake už je zdravej a rozhodl se že bude štvát. Kretén jeden zajebanej." zanadávám si a hned je mi líp.

,,Klídek Sop. " pochechtává se na druhé straně spojení Laila.

,,Sophii večeře!" ozve se domem mamky hlas.

,,Lail..... budu muset končit. Měj se."

,,Jasně. Ahojky." s tím to položila.

Nic extra. Chtělo by to nějaké zpestření.....uvidíme na co přijdu.:D

Crazy