18.

161 20 0
                                    

,,Páni. To je pro mě?" vyjekla s neskrývaným nadšením mamka, když jsme jí ukázali tu motorku.

Já, Daniel i táta jsme na ní koukali jako na zjevení. Čekali jsme všelijaké reakce jenom né pozitivní a ona příjde s tímhle? Jako vážně?

,,No ehm.... tra je moje." řekne brácha nervózně po té co se vzpamatuje.

,,Aha." zazní mamka trochu sklesle.

Vážně? To mu ani nebude dávat přednášku o bezpečnosti?

Máme asi tu nejlepší mamku na světě.

++++++

Jsem u sebe v pokoji a zkouším zahrát jednu písničku na kterou jsem narazila na internetu. Líbila se mi a nemělo by být těžké jí zahrát. Teda alespoň jsem si to myslela. Je to strašně složité. Jaksi jsem vyšla ze cviku.

,,Tuhle písničku nám hráli na svatbě." ozve se ode dveří mamka. 

Zvednu k ní oči od textu. Má lehce zastřený pohled. Pravdě podobně je někde jinde, proplouvá vzpomínkami. 

,,Přijde mi to jako včera. Byla.... jsem nervózní. Vystresovaná. Jo a nehorázně mě štvali podpatky, které mi byli vnuceny. No těsně před tím než jsem vešla do kostela jsem si je sundala a šla na boso." promluví po chvíli.

Musím se usmát. Mamka úplně nesnáší podpatky. Tak nějak jsem to zdědila po ní. 

,,Mami..... jak jsi poznala taťku?" zeptám se jí s malým úsměvem.

Nikdy nám to moc nevyprávěli a my se neptaly. Jenomže teď mě to zajímá. 

,,Bude to znít jako nějaké knižní klišé." pousměje se, přisedne si vedle mě na po stel a spustí: ,, Jednou jsem si před koncem vejšky musela dojít nakoupit nové, konzervativní a společenské oblečení. Byla to pro mě otrava. Pak jsem ještě s někým telefonovala, myslím že to bylo s Beatrice, a nedávala jsem pozor. A někdo do mě vrazil. Byla jsem vytočená. Hodně vytočená......" 

Moje matka vyprávěla. Vyprávěla a vzpomínala snad na všechny chvilky s taťkou.

V tu chvíli jsem se rozhodla. Taky chci najít někoho kdo mě bude taky tak moc milovat a já jeho. 

Nevzdám to a budu za někoho takového bojovat. Budu ho hledat. Ať se děje co se děje.

 Protože sezením na zadku nic nedokážu. ON se prostě  jen tak neobjeví. 

Třeba to může být někdo koho znám celý život jenom jsem si ho niky nevšimla. 


I am SO sorry!!! Vážně mě mrzí že píšu tak pomalu.... nechápu Proč?!!! Na školu to svádět ani nebudu.... i když ta mě zásadně obírá o čas :D už jenom to že tam celé hodiny sedím, v podstatě nic nedělám jenom si čtu :D som rebel! No ale teď jsem doma s nějakou virózou tak jsem se k tomu zase hezky dostala. O díky ti Bože!! :D 

Taky jste tak zničení z toho že TW 5.řada skončila? Já to snad nevydržím!!! To čekání na další sérii!!! A ke všemu......TEN KONEC! Já nemůžu! Stidya!!- Píše se to tak že jo?:D- A to s Alison!! Já..... asi budu brečet! Ne ... dělám si srandu.... možná ! :D




My dreams, love and family. -pomalé přidávání-Kde žijí příběhy. Začni objevovat