3.Neměla by je odhánět.

137 14 0
                                    

Jakmile se Sofie probudila, rychle se oblékla a šla se podívat jestli tam dopis pořád je. Nebyl tam. Sofii se rozbušlo srdce, bála se že dopis našli její rodič. Rychle se učesala, vzala si tašku a utíkala do školy.
Sedla si do poslední lavice vedle svojí jediné kamarádky Lexi. Po hodině spolu šli ke skříňkám Sofie se kolem sebe rozhlížela a sledovala jestli na ni nikdo nečumí.
"Si vpoho Sof?" Zeptala se jí Lexi.
"Jo. Proč?"
"Jen, že se celá třeseš a pozoruješ všechny okolo."
"Jsem vpoho neřeš to."

O týden později:
Sofie se vrátila ze školy a měla v plánu se jít učit. Od toho dne kdy dostala ten dopis uběhl týden. Sofie na něj už pomlu zapoměla. Celé odpoledne se učila. Večer si chtěla sednout na parapet, ale když otevřela okno, do vnitř spadla obálka. Posadla se na parapet a začala číst:

"Neměla bys od sebe každého odhánět. Mohla bys nakonec zůstat úplně sama a to by byla škoda.
Chápu že jsi zvědavá kdo jsem, ale to tě nemusí trapit. Můž ti s klidem řict, tedy napsat že nejsem žádný vrah ani nic jiného.
Jsem jen někdo kdo tě zná a byl by rád kdybys poznala ty mě, ale v ten pravý čas
-ON

Od Koho Jsou??Kde žijí příběhy. Začni objevovat