Hned druhý den, když byla Sofie na rehabilitaci šel její otec za Bradem.
"Co tady děláte?"
"Přišel jsem za tebou kvůli tomu co jsi udělal mojí dceři."
"A co jako??"
"Nech si ty šaškárny." Napřáhl se a praštil ho.
Začala bitka, která se po pár minutách přesunula na chodbu. Sofiin otec měl nad Bradem velkou převahu. Sofie zrovna vycházela z rehabilitační místností, když to vše viděla.
"Dost tati, nech ho být. On za to nestojí." Zakřičela přes celou chodbu, ale oni nepřestali. A tak znovu zakřičela,ale tentokrát pořádně nahlas.
"DOST" Oba dva se na ni otočili a odstoupili od sebe. Brad se pohnul jako první, prošel kolem ní a zavrčel:
"Za to mi zaplatíš!!! A dost tvrdě."
Její táta k ní přišel a ona si ho pořádně prohlédla. Místo kole oka mu začalo modrat a fialovět. Měl roztržené obočí a ret, žádné další zranění neměl. teda aspoň ona je neviděla.
Dojeli domů a Sofie tátu poslala do kuchyně. Sama šla do koupelny pro lékárničku.
"NA oko ti dám studený obklad, ale nejdřív vyčistím a zalepím to obočí." Řekla a z náplasti vystřihla 2 mašličky-dva trojúhelníky, které nebyli přerušené. Vyčistila ránu a zalepila ji pomocí mašliček. Podala tátovi obklad na oko a ještě vyčistila ránu na rtu.
Popřála mu dobrou noc a šla do svého pokoje.
ČTEŠ
Od Koho Jsou??
KurzgeschichtenSofie se s nikým moc nebaví, je tajnůstkářka, na Venek, se snaží vypadat drsně, ale uvnitř je to milá, hodná a kamarádská holka. Přesto, tyhle city na sobě nedá zdát. Vše se změní když dostane dopis od někoho, kdo jí zřejmě hodně dobře zná a podepi...
