Lexi se k nim přiřítila jak hurikán. Sofie měla celkem strach z toho jak Lexi zareaguje, ale Sebastian vypadal celkem klidně.
"To není pravda. Jsi to ty, že jo, nebo mám halucinace??" Začala hned Lexi.
"Ano jsem to já Lexi, halucinace vážně nemáš." Zasmál se Seb.
"To není pravda vždyť jsi umřel."
"No já vlastně neumřel."
"A co se teda stalo??" Zeptala se ho Sofie.
"No, začalo to tak, že mi tvá matka vyhrožovala, že tě zabije, jestli se od tebe nebudu držet dál. No a já nechtěl aby se ti něco stalo. Takže jsem nefingoval vlastní smrt, chtěl sem potom hned odjet z města, ale nedokázal jsem to. Takže sem zůstal a zpovzdálí tě pozoroval."
"Udělal si toho hodně, aby si mě ochránil a já vůbec nevím, čím jsem si to zasloužila."
"Zasloužila sis to už jen tím, že jsi. Protože jsi to nejlepší co mě v životě potkalo." Usmál se, přitáhl si jí k sobě a políbil.
Večer ubíhal hodně rychle a Sofie se cítila jako v Sedmém nebi. Přišel čas, kdy musela domů a Sebastian se jí rozhodl doprovodit. Sofii to nepřipadalo jako dobrý nápad. Nevěděla totiž co na to řekne její táta.
Přišli domů a její otec čekal v předsíní. Jakmile Sebastiana uviděl zatvářil se nechápavě. Byl celkem vyvedený z míry, ale poté mu vše vysvětlili a on Sebastiana přivítal zpátky v životě jeho dcery a důrazně ho upozornil, že jestli jí nějak ublíží, že ho zabije. Sebastian se pouze zasmál a odvětil něco v tom smyslu, že to nemá vůbec v pláni.
Sofie a Sebastian si lehli k ní do postele a dlouhé hodiny si povídaly. Usnuli až někdy k ránu.
Tak a je tady další kapitola. Doufám, že se líbila. Do konce nám zbývají už jen dvě kapitoly. Tak Bye Emery.
ČTEŠ
Od Koho Jsou??
Historia CortaSofie se s nikým moc nebaví, je tajnůstkářka, na Venek, se snaží vypadat drsně, ale uvnitř je to milá, hodná a kamarádská holka. Přesto, tyhle city na sobě nedá zdát. Vše se změní když dostane dopis od někoho, kdo jí zřejmě hodně dobře zná a podepi...
