" Uběhly 3 týdny a ty ses ještě neprobrala. Chybí mi tvůj úsměv, tvé oči, vlasy, které ti vždy vlají kolem tváře. Chybí mi to jak jsme si psali. Chybíš mi ty. Prosím, panebože prosím, už se prober.
Asi bych neměl jenom fňukat nad tím jak moc mi chybíš, ale říct ti co se za ty 3 týdny stalo. Proběhl pohřeb tvojí matky, udělala ho její rodina. Tvůj otec, odmítl přijít. Prohlásil: "Já ani moje dcera sní, už nic společného nemáme."
Tvůj táta sem už moc často nechodí, většinou přijde brzy ráno, chvíli tady s tebou sedí, něco ti vypráví nebo tě prosí aby ses probudila. Vypadá strhaně a unaveně. Jakmile odejde, vklouznu oknem dovnitř a zůstanu tu s tebou místo něj. Už se stmívá a já bubu muset jít domů, i když nerad, ale musím.
Probuď se mi co nejdříve, prosím Sof." -ON
ČTEŠ
Od Koho Jsou??
KurzgeschichtenSofie se s nikým moc nebaví, je tajnůstkářka, na Venek, se snaží vypadat drsně, ale uvnitř je to milá, hodná a kamarádská holka. Přesto, tyhle city na sobě nedá zdát. Vše se změní když dostane dopis od někoho, kdo jí zřejmě hodně dobře zná a podepi...
