Sofie se s nikým moc nebaví, je tajnůstkářka, na Venek, se snaží vypadat drsně, ale uvnitř je to milá, hodná a kamarádská holka. Přesto, tyhle city na sobě nedá zdát. Vše se změní když dostane dopis od někoho, kdo jí zřejmě hodně dobře zná a podepi...
S Lexi vybrali 3 návrhy, které použijí na stěny. Na stěnu nad postelí vybrali házenkářku a kolem ní napíší různé motivační citáty. Na stěnu kde je okno chtějí nasprejovat jména důležitých lidí v Sofiiném životě, rozmístí je kolem jejího jména. A na pravou stěnu, kde byl počítač rozhodli, že dají strom s opadávajícím listím.
Vše měli do detailu nachystané, jen poprosili Sofiiného tátu aby zabalil vše do igelitu a donesl jim barvy, štětce a spreje. Nejprve začali s házenkářkou, nejprve si ji nakreslili tužkou, teda to udělala Lexi, poté ji začali vybarvovat, Sofie začala u noh a postupovala až tam kam ze sedu dosáhla. Zbytek udělala Lexi. Nechali barvu zaschnout a mezitím si nachystali motivační citáty a přemýšlely jak je rozmístí. Zase si je načrtly tužkou a Lexi je poté obtáhla. Sofie mezitím chystala jména na zeť u okna. Její jméno mělo být uprostřed a mělo bát největší. Kolem potom měli být jména jejích přátel a rodiny. Nachystala tam jméno Lexi, táty- Dexter, Babičky- Jevy, dědečka- Grahama a jejího bratra Nicolase, který asi před 3 roku odstěhoval. Tehdy začali problémy jejích matky, tu tam schválně nedala, nechtěla si její jméno připomínat.
Nasprejovat to zvládla s menší pomocí Lexi celkem sama. Sofie byla hodně unavená a neměla už sílu udržet štětec ani tužku, která jí asi pětkrát vypadla, když kreslila strom. Lexi jí řekla ať si odpočine že to dodělá a sama ho dokreslila. Vše bylo dokonalé. Sofie se rozhlížela po pokoji a nemohla tomu uvěřit, bylo to překrásné, ona a Lexi odvedli dobrou práci.
"Tati, můžeš jít sem?" Zavolala ho Sofie.
"Co je?" Vešel do pokoje a ztuhl. Prohlížel si dílo jeho dcery a její kamarádky.
"To je.. Nejde to vyjádřit slovy, je to překrásné a ještě lepší by bylo kdyby jste se u toho tolik neušpinili." Zasmál se nad jejich vzhledem. Obě byli od barev a sprejů, vypadali komicky.
"Běžte se umýt, já potom hodím Lexi domů."
"A nemohla by tady Lexi přespat, prosím." Zaprosila ho Sofie.
"A kde by spala?"
"Vždyť si sám říkal že s eten gauč dá rozložit, spala by tady, v mém pokoji. Prosím." Zaprosila ho znovu a podívala se na něj psíma očima, o kterých věděla, že na něj platí.
"No dobrá." Svolil nakonec. Sofie se šťastně usmála a vjela vozíkem do koupelny, nějak se jí podařilo umýt a převléct. Po ní šla do koupelny Lexi. Sofiin táta, přinesl do pokoje ještě jeden polštář a deku, rozložil gauč, právě ve chvíli kdy Lexi vyšla z koupelny. Popřál jim dobrou noc a odečel.
Sofie a Lexi si sedli na postel a povídali si, povídali si asi do půl 11 a pak už šli spát.
Tak je tady další kapitola, doufám že se vám bude líbit.
Tady máte menší ukázku dvou maleb na stěnu které jsem použila.
1.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nejsou kole ty citáty, ale snad nevadí. Pokud by jste chtěli tak bych vám je někam napsala.
2. obrázek
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Berte v potaz jen ten strom, toho stolu si prosím nevšímejte-
PS: MOC děkuji za více jak 500 přečtení a jako obměnu jsem pro vás připravila něco jako tag. najdete ho v "knížce"Tag. Snad se bude líbit. Bye Emery.
