32. Můžeš si za to sama

61 6 0
                                    

"Dneska půjdu do nemocnice sama." Oznámila Sofie tátovi a vyšla na ulici. Už mohla chodit bez berlí, takže jí cesta netrvala moc dlouho. 

"Ahoj Elis."

"Ahoj, tak dneska sundáme tu ortézu. Jo??" Zeptala se jí Elis.

"Dobře."  Odpověděla rozhodně Sofie.

Elis jí opatrně začala sundávat ortézu a pomohla jí vstát. Prvních pr kroků udělala Sofie s její pomocí a dalších pár sama. Jenže noha nebyla ještě úplně v pořádku, proto jí Elis znovu nasadila ortézu a poté s ní cvičila pohyblivost nohy i s ortézou.

Po rehabilitaci šla Sofie domů, na chodbě ji zastavil Brad. Chytil ji za loket a přirazil ke zdi. Silně svíral její ruku až moc silně.

"Já říkal že za to zaplatíš." Zavrčel a strčil ji do komory hned vedle. 

"Teď už nás nikdo neuvidí a nevyruší." Zasmál se a hodil s ní o zem.

"Jsi jen pouhá nicka." Zakřičel a kopl do ní. Mlátil jí a kopal do ní, jenže to mu nestačilo. Vytáhl ji na nohy a hodil na stůl uprostřed místnosti.

"Můžeš si za to sama." Zašeptal jí do ucha. Sofie ho prosila ať to nedělá, prosila ho ať přestane. Ale on se jen smál a nepřestával. Osahával ji všude, mačkal ji prsa, kousal ji a vše okolo. Snažila se ho odstrčit,ale nešlo to.

Najednou se otevřely dveře a někdo ho od ní odhodil. Slyšela zvuky rvačky, ale nebyla schopna otočit hlavu. Zrak měla rozmazaný, točila se jí hlava a začala cítit neskutečnou únavu.

Někdo ji vzal do náruče a povědomí hlas zašeptal "Vydrž."

Pak už si nic nepamatuje, pamatuje si jen to, že se probudila v nemocničním pokoji. Seděl tam kluk v černém, s kapucí na hlavě, která mu zakrývala obličej. 

"Ehm... Ehm..." Odkašlala si a on vyskočil na nohy, otevřel okno a zmizel do probouzející ho se města. Sofie asi právě potkala poprvé JEHO.

S:Proč jsi zase utekl??

ON:Protože.

S:Proč??

ON:....

Od Koho Jsou??Kde žijí příběhy. Začni objevovat