Probudila se uprostřed noci, zmateně se kolem sebe rozhlédla. Asi až po 10 vteřinách jí vše došlo. Poslepu nahmatala svůj mobil a zapla ho. Hodiny na displeji ukazovala 4:35 ráno. Ospale si promnula oči a zívla. Její pozornost upoutala ikonka otevřené obálky, která oznamovala že jí přišla nová zpráva.
ON: Jak to, že tam nejsem já??
S:???
ON: NA té stěně s těmi jmény. Jak to, že tam nejsem já??
S: Protože neznám tvé jméno. Ale až ho zjistím tak ho tam přidělám.
ON: Ještě že tak. Jinak je to velmi krásné.
S: Děkuji, je to můj vlastní předvánoční dárek.
ON: To je jediné co chceš?
S: Ano. Nechci od táty nic jiného, navíc toho má teď moc.
ON: Jsi až moc skromná
S: Já vím, jsem taková odmala.
ON: Vždycky jsem to na tobě nesnášel.
S: Vážně??
ON:Jo. D
S: Už musím Lexi se začíná probouzet.
ON: Ona u tebe spala??
S: JO. Proč?
ON: Ale nic, zatím.
Sofie se nemohla přestat usmívat, vždy ji rozveselilo, když si sním psala.
"Proč se tak usmíváš?" Zeptala se jí Lexi.
"Radši se neptej." Zasmála se.
"Je v tom nějaký kluk?" Zeptala se, ale Sofie jí neodpověděla.
"Já to věděla. Kdo to je? Jak vypadá? Jak se jmenuje? Znám ho?" Zahrnula ji otázkami.
"Není v tom kluk." Sofie se snažila udržet pevný hlas a taky se jí to povedlo.
"Ach jo." Lexi se zatvářila smutně.
Sofie se snažila dosáhnout na vozík a přisunout si ho k posteli aby si na něj mohla sednout. Jakmile se jí to podařilo, vydala se do koupelny kdy si vyčistila zuby, učesala se a jemně se nalíčila. Po ní tam šla Lexi.
Obě dvě seděli u stolu a čekaly až Sofiin táta dodělá snídani. Připravoval palačinky s horkým ovocem. Byli božské a taky byli hned pryč.
ČTEŠ
Od Koho Jsou??
Historia CortaSofie se s nikým moc nebaví, je tajnůstkářka, na Venek, se snaží vypadat drsně, ale uvnitř je to milá, hodná a kamarádská holka. Přesto, tyhle city na sobě nedá zdát. Vše se změní když dostane dopis od někoho, kdo jí zřejmě hodně dobře zná a podepi...
