Pro Sofii to obvykle byl den jako každý druhý. Včera byla na kontrole v nemocnici. Vše bylo podle doktorů v pořádku, jen musela ještě pár dní poč kat, než mohla ruku plně zatížit.
Sofieb seděla na gauči pod oknem. V uších měla sluchátka a čmárala si na papír.
ON: Jak to, že se nechystáš na dnešní oslavy???
S: Nikam nepůjdu. Nemám ráda silvestr.
ON: Proč???
S:Protože mě to nebaví.
ON: A půjdeš aspoň na to vystoupení házenkářek aby ziskali nějaké peníze???
S:Jo tam jdu, no spíš musim. To vystoupení jsem vymyslela já.
ON: Tak to jsi dobrá. :O :-D:-D
S: Děkuji. ♥♡♥ :-*:-):-*
ON: Neděkuj.
S: Musim jít. Pa. :-*
ON:Sbohem. I ♥ You.
S:I ♥ You too.
Sofie se pokusila vstát a opřít se o jednu berlu, doskákala k vozíku a sedla si na něj. Skákat o jedné berli, i když jen na kratkou vzdálenost ji vyčerpala. Ruka ji bolela, ale dalo se to vydržet. Dojela do kuchyně, kde její táta chystal oběd.
"Ahoj, to je dost, že jsi vylezla z toho pokoje." Zasmál se.
"Hele, vždyť jsem byla u snídaně. " Zašklebyla se na něj.
"Jo to sice byla, ale pak si zmizela ve svém pokoji a už navylezla. "
"Psala jsem si s Lexi."
"Aha. Tak teď už chápu proč jsi navylezla z pokoje. "
"Co to bude až to bude???"
"Pilantule. Doufám, že máš hlad."
"To si piš, že jo. Mam hlad jako vlk." Zasmala se.
"Tak to bych si měl asi pohnout."
"Jo to teda měl. " Vyplázla na něj a zasmála se.
"Jsem rad, že se zase směješ. " Řekl a zastrčil ji pramen za ucho.
Zapipala minutka a její táta vytáhl pekáč z trouby. Nechal ho chvíli vychladnout a poté nandal sobě i Sofii.
S:Co jsi měl na oběd???
ON: Právě obědváme a teta se na mě nedívá zrovna pěkně.
S: Proč???
ON:Kvůli mobilu. Podle ní mpbil nepatří k jidlu. To je celá ona. Právě dostávám kázání o tom jak jsem závislí na mobilu, ze bez něj vydržím ani chvíli.
S: Neměla jsem ti psát je to moje chyba, promiň. :-( :-( :'( :'(
ON: Zanic se neomlovej. Ale já už budu muset jít, jinak mě teta zabije pouhým pohledem.
Chudak pomyslela si Sofie. Prejela vozíkem ke skříni. Chvili do ni jen tak hleděla. Nakonec si vybrala černé leginy s uloženými prvky, k tomu černobílé tilko a na to házenkářskou bundu, která měla červenou barvu. Oblekla se, rozčesala si vlasy, lehce se namalovala a prohlédla se v zrcadle. Nechtěla být sexy ani příliš elegantně, spíš chtela zachovat svul házenkářský styl, který tak milovala. Do vaku si dala mobil, sluchátka, peněženku a piti a byla připravená vyrazit. S tátou nasedli do auta a vyjeli směr házenkářská hala. Pro Sofii to byl divný pocit tam jet.
ČTEŠ
Od Koho Jsou??
Short StorySofie se s nikým moc nebaví, je tajnůstkářka, na Venek, se snaží vypadat drsně, ale uvnitř je to milá, hodná a kamarádská holka. Přesto, tyhle city na sobě nedá zdát. Vše se změní když dostane dopis od někoho, kdo jí zřejmě hodně dobře zná a podepi...