Ten Pravý (Ross Lynch)

45. Část

(Z pohledu Emily)

Vyřešilo se pár věcí, no vlastně jen jedna a to ta, že Silly už do mě není zamilovanej. Jediný co ještě musíme zvládnout je to, aby jsme dohodili Belle Jakea, protože jinak to tu nepřežiju.

Dnes je pátý den... Den číslo tři a čtyři nebyl nijak zajímavý, nic novèho se nestalo, jen se holky zas baví s Ericou a Erica na mě už není naštvaná. Ten kdo nás odposlouchával nebyla Erica, ale stále nevíme kdo to byl. Vážně už chci domů, nechci tu řešit ty prcky.

( Z pohledu Rosse)

Už je večer pátého dne, za což jsem opravdu rád. ,,Rossi slyšíš to?" naráží Emily na hluk z vedlejšího pokoje. ,,To si ze mě dělaj srandu! Ty malý parchanti už mají dávno spát!" rozlobím se a jdu do vedlejšího pokoje.

,,Co se to tady děje?!" zařvu, když otevřu dveře. Holky jsou u kluků v pokoji. ,,Kolik vás tu je raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm!" Kde je Bella s Jakeam?" zeptám se. Karmen ukáže na skříň. Otevřu skřín a v nich Bella a Jake. Dávají si pusu. ,,To nemyslíte vážně?" začnu na ně řvát, když všech deset stojí, jak vojáci vedle sebe. ,,My jsme jenom..." snaží se mi odpovědět Jake, ale já ho přeruším. ,,Nic mi neříkej, mě to nezajímá. Mám vás plný zuby! Řešíte tu kraviny! Hrajete si na velký, ale chovat se neumíte! Takže holky okamžitě do svýho pokoje a spát, to platí i pro vás pánové a jestli ještě něco uslyším garantuju vám, že budete spát venku!" seřval jsem je a holky odešli do svýho pokoje. Zbytek noci bylo ticho.

Ráno všichni příšli včas na snídani, jsem rád, že už zítra jedeme domů. ,,Takže pánové a dámy, dnes půjdete do lesa sbírat houby. Samy, jestli nepřinesete alespoň 50 hub nevracejte se." řeknu. Všichni si tedy vezmou po snídaně košíky a je od nich pokoj.

,,Byl to dobrej nápad se jich takhle zbavit, ale co když se jim v lese něco stane?" ptá se mě Emily. ,,Tak se nevrátí a to je jedině dobře."

Děcka se do oběda vrátí a chudáci nemají žádné houby. ,,My jsme žádný nenašli." říkájí všichni Emily. ,,No, to nevadí, bežte se najíst Ross vás stejně jen vypekl, je jaro, to houby neroustou." řekne Emily. Všichni mě vraždí pohledem, ale já se jen směju.

Po obědě jdeme na výlet. Museli jsme vylézt na jeden velkej kopec, kam se nám absolutně nechtělo, ale děti jsme tam nějak dostat museli. ,,Víte co? Chcete jít na zmrzku?" zeptal jsem se jich. Samozřejmě, že souhlasili. ,,Tak když vyletete ns ten kopec, tak tam prodávají tu nejlepší zmrzlinu." řeknu jim. Všechny tam běží hned.

Za hodinu se vrací zpátky, úplně naštvaní. ,,Žádnou zmrzlinu tam neprodávaj!" zlobí se děti. ,,No jo no." směju se. Jsou naštvaný, ale co už že?

(Z pohledu Emily)

Večer po večeři si balíme věci, jsem moc ráda, že zítra už odjíždíme. Rychle si zabalím, pak pomůžu i Rossovi a nakonec i dětem. Potom už jdeme spát.

Ráno se vzbudím a Ross nikde. ,,Rossi?" koukám do koupelny. Ross nikde... Do háje, kde je. Jdu dolů na snídani. Jsou tam už všechny děti i Sandra, ale Ross tam není. ,,Sandro neviděla si Rosse?" ptám se. ,,Ne neviděla." ,,Nevím, kde může být." ,,Děti neviděli jste někde Rosse?" Nic neříkají. ,,Děti?" zeptám se ještě jednou. Jen se začnou smát. ,,Můžete mi vysvětlit, proč se smějete?" ,,Kanadská noc!" začnou se smát. ,,Pane bože!" řeknuba okamžitě se rozeběhnu ho hledat.

,,Rossi? Rossi?" hledám ho. Najednou slyším nějaký šramot z místnosti, kde se první den zamknul Silly. ,,Rossi?" zařvu. Ozývá se jen šramot. Odemknu a otevřu dveře. ,,Rossi?" rozhlédnu se. Ross sedí se svázanýma rukama a nohama, svázaný k židli a zalepenou pusou, navíc je nahý a počmáraný po celém těle.

Rozvážu ho a sundám mu lepící pásku z pusy. On se jen rozeběhne pryč. Běžím za ním, ale on sprintuje do našeho pokoje. Když k pokoji doběhnu, chci je otevřít, ale Ross je zamknul. ,,Rossi otevři!" křičím na něj a bouchám do dveří. Otevřít mi nechce a tak vezmu pinetku a odemknu si.

,,Rossi!" rozhlédnu se po pokoji, kde je. Leží na posteli, už v trenkách. ,,Nemluv na mě!" říká a tváří se jak, kdyby se měl hned rozbrečet. ,,Rossi co je?" jsem milá. ,,Nic mi není jen mě ty malý parchanti v noci unesli svlíkli do naha, počmárali a svázali." je naštvanej. ,,Rossi já vím, ale to přece nevadí." ,,Beru to že mě svázali a počmárali a to že mě dostaly odsud až tam, tak že jsem se nevzbudil, to je obdivuju, ale svlíknout mě!" to poslední bere dost špatně. ,,Zlato." obejmu ho. ,,Oni z toho nic nemají, že tě viděli nahatýho." ,,Ty si mě taky viděla." řekne. ,,No a jsem za to ráda." začala jsem se smát a dala mu pusu. Začali jsme se líbat a Ross byl najednou v pohodě.

Potom jsme museli už jít. Ross se šel rychle osprchovat a já zatím vzala kufry do autobusu. Všechny děcka na mě koukali, jak na blázna. Nechápala jsem proč. ,,Máš na puse barvu." řekne mi Sandra. Bella mi podá její malé zrcádko. Vážně mám špinavou pusu od barvy a to od barvy, co měl na puse Ross. ,,Super, víc jsze ho počmárat nemohli co?" říká Belle. ,,Počkej co, oni ho počmárali?" ptá se Sandra. ,,V pohodě Sandro, neřeš to." nenapráskám je.

Když Ross konečně přijde do autobusu, můžeme vyrazit. Já jdu postupně za každým děckem. Bella sedí s Jakem, takže to vážně vyšlo. ,,Děti to co jste udělali, bylo trochu moc. Nebudu vám za to nadávat a tak, ale příště buďte trochu mírnější. Jak říkám v pohodě, žádný průšvich mít nebudete, ale jen proto, že se vám to povedlo." řeknu tiše a začnu se smát. Začnou se smát taky.

Vrátili jsme se! Sláva! Se všema se rozloučíme a jdeme ještě k mým rodičům na oběd. Nakonec jedene domu.

Další část bude v pátek slibuji!