54. Část

197 18 1
                                    

(Z pohledu Rosse)

Po tý naší po škole jsem šel domů s klukama. Šli se mnou až ke domů, tam se odpojili a já s Nickem jsme zalezli do našich bytů.

Emily nebyla doma, šla někam s holkama. Měl jsem čas jen pro sebe a uvažoval jsem co budu dělat. Vážně jsem nevěděla a tak jsem se rozhodl jen tak přemýšlet a samozřejmě kde jinde než na starém hřišti na okraji lesa.

Šel jsem lesem a přemýšlel jsem. Přemýšlel jsem o Annie, teď se o ní často mluví. Louis říkal, že prej celkem dobře líbá, ale ostatní, že zas ne, tak já teda nevím. Ona je celkem hezká, ale přijde mi, že je fakt kurva. Prostě to jak se chová ke klukum, no já nevím Emily by to nikdyneudělala.

Došel jsem až na kraj lesa a sedl jsem si na starou zrezlou houpačku, na které jsem minule seděl, hned vedle té na které seděla Daisy. Přemýšlel jsem o Annie tak moc, až mě to dost znervózňovalo. Tohle není dobrý Rossi, tohle není dobrý, nemysli na Annie. říkal jsem si pro sebe.

,,Ahoj Rossi." pozdravila mě najednou Daisy a tím mě zcela rozrušila. Sedla si vedle mě na houpačku a usmála se na mne. ,,Ahoj Daisy, co tady děláš? Jdeš přemýšlet?" zeptal jsem se jí. ,,Ne spíš jen hledám tebe, protože od toho, jak jsme se tu potkali a ty jsi mi dal pár rad do života se můj život obrátil k lepšímu a já jsem za to moc šťastná, tím pádem tobě vděčná." řekne. ,,Není zač. Jsem moc rád." odpovím s úsměvem na tváři. ,,No, ale tebe asi něco trápí, když si se sem vydal." řekne Daisy. Samozřejmě má pravdu, to s Annie mě dost trápí, nevím co si o ní myslet, navíc ji ani neznám.

,,No víš, jedna holka ze školy, slyšel jsem na ní špatné, ale i dobré ohlasy, ale víc tich špatných a nevím jaký si teda na ní mám udělat obrázek." řeknu Daisy popravdě. ,,Ty se s ní bavíš?" zeptala se. ,,Ne, právě żeji vlastně skoro neznám, jen z vyprávění, jinak nevím jaká je." řeknu. ,,No tak vidíš, když se s ní nebavíš a nevíš jaká je, tak jaksi asi na ní můžeš udělat asi nějaký názor ne? Začni se s ní bavit a poznej, jaká doopravdy je." řekne Daisy a usměje se na mě. ,,Ty jsi skvělá a hlavně chytrá!" obejmu ji.

Zůstal jsem tam s Daisy až do večera, pak jsme šli zpět lesem až k pláži, kde se Daisy ode mě odpojila a šla k sobě domů. Když jsem přišel domů Emily už tam byla.

,,Ahoj Rossi, kde si byl? Nestíháš!" řekne Emily, dám mi pusu a hned si balí něco do jejího baťůžku. ,,Venku a co nestíhám, nebo co?" ptám se. ,,No nemáš připravený věci miláčku." řekne Emily. ,,Co?" nechápu. ,,Ježiši, nemáš připravený věci na zítřek." řekne. ,,Kam jede zítra?" ptám se, protože vážně nevím, kam bychom měli jet. ,,Zítra jedeme se školou na výlet." řekne Emily. ,,A jo já zapoměl."

Úplně jsem zapoměl, že zítra jedeme se školou na výlet. To nepochopím, na vysoký a školní výlety, ale tak nevadí. Zbalím si věci a jdu potom spát.

(Z pohledu Emily)

Ráno jsem se probudila a bylo vážně krásně. ,,Super!" zajásala jsem, protože dneska jedeme na školní výlet. Ross ještě spal, což bylo divný, protože jedinej kdo spí déle než já jsou snad medvědi, kteří mají zimní spánek.

,,Rossi vstávej, musíme zacjvilku jít." budila jsem ho. Kobečně se probral, a tak jsme si šli dát snídani a potom se osprchovat, obléknout se a vzít si věci.

Před barákem na nás už čekali Jenny s Nickem a pak už jsme konečně šli ke škole.

Před školou stál velký červený autobus a my do něho nasedli. Chtěli jsme si sednout do zadu do pětky, ale bylo obsazeno. A takjsme si sedli do obyčejných dvojek. Chtěli jsme sedět s Jenny spolu, a tak jsem s ní tedy seděla a Ross seděl s Nickem. Oni dva si teď strašně rozumí, takže to není vůbec žádný problém. Za ně si samozřejmě sedne Fred a Louis.

Ten Pravý (Ross Lynch)Kde žijí příběhy. Začni objevovat