,,Emily, ta norka tě převálcuje!" křičel na mě trenér těsně před zápasem. Ano byla jsem si toho vědoma, ale nějak se živit musím. Jsem Emily Castello a jsem sirotek. Na jídlo si vydělávám boxem, no není to box, to přiznávám. Jedná se spíš o klec do...
,,Emily, musíš víc trénovat. Čeká tě těžký zápas!" křičel na mě Stuart a já jen kroutila hlavou. ,,Myslíš si že to nevím? Ale dáváš mi neskutečně zabrat!" ,,Emily...nechci aby tě zabila jasné?" promluvil už klidněji a sedl si naproti mě do křesla. ,,Ještě mě nikdy nikdo nezabil tak toho nech." zamumlala jsem a on se mi zpříma podíval do očí. ,,To ale neznamená že se to nemůže stát. Ta norka má dva metry! Podívej se na sebe, jestli jí necháš dát ti jen jednu jedinou ránu, půjdeš k zemi." Ach no jasně už jsme zase u toho, můžu snad za to že nejsem dvoumetrová obryně? Se svými sto sedmdesáti centimetry ale přeci nejsem žádný podprůměr. ,,Fajn jak chceš, víš kde mě najdeš." konstatovala jsem po chvíli a odešla do tělocvičny. Nelíbilo se mi jak tvrdě mě trénuje, ale zase musím říct, že to mělo smysl. ,,Emily ještě něco." ,,Hm?" otočila jsem se k němu zpět a on se na mě usmál. ,,Mám tě rád, holka." ,,Já vím Stuarte, i já tebe." zamumlala jsem mu nazpět a s konečnou platností zavřela dveře od našeho malého bytečku v rohu tělocvičny. Žila jsem tu s ním už od svých deseti let, kdy se moji rodiče zabily při autonehodě. Ani nevím proč se mě ujal, ale nikdy mu za to nebudu víc vděčná než jsem teď. Je jako můj otec a nejlepší přítel v jednom. Aby nás uživil musel se vzdát svého snu a začít pracovat jako každý jiný člověk.
Jeho snu jsem se ujala já. Mladá černovlasá holka, co mu chce splatit to co pro ní udělal. Každý večer bojuju na smrt, nebo alespoň zmrzačení s jinýma zoufalýma holkama ve zdejším klubu. Za vítězství jsou celkem slušné peníze, alespoň tak Stuartovi pomáhám. On sám se ujal mého tréninku a dává mi dost zabrat. Mě to ale nevadí, je to jen malá cena za to, že se vzdal toho co miloval. Miluju ty volné večery kdy jen sedíme u telky a sledujeme různé filmy, můj oblíbenec je jak jinak Undisputed. A hádejte koho mám jako vzor. Ano Yuri Boyka. Miluju jeho styl boje a Stuart souhlasil s tím že mě to naučí. Skákala jsem snad dva metry do vzduchu když souhlasil, no oto míň jsem skákala když s tréninkem opravdu začal. Každý večer jsem padla na postel mrtvá únavou, ale neslo to své ovoce. Nemám konkurenci. Nikoho jsem ještě nezabila, ale dokázala jsem pokaždé vyhrát. Ovšem to co mě čeká za pár dní bude opravdová výzva. Čeká mě Girden, norská dvoumetrová holka, co stejně jako já nemá konkurenci. Vždyť vypadá jako chlap proboha! ,,Emily, začni už a vypadni z té své krásné hlavy." uslyšela jsem Stuartův hlas a jen pokroutila očima. On snad vidí i za roh. ,,Jo!" zahučela jsem a nasadila si rukavice. Jak popsat styl kterým bojujeme? Vyhraj nebo zemři. Jednoduchý a účinný. Žádnej styl nemáme, jedna boxuje, druhá kolem sebe jen máchá rukama a já? Já se snažím vyrovnat svému vzoru. Není nic lepšího než si dát do uší sluchátka s mou oblíbenou kapelou a trénovat až do padnutí. Jestli mi něco říkají nákupy a kadeřník? Ne, tohle je můj svět a ten se měl za pár dní od základu změnit.
♥♥♥
Ahojky vítejte u mého nového příběhu, původně to měla být jednodílovka, ale nakonec by mi to bylo stejně líto :D
Takže to bude o něco delší příběh :)
Fajn tady máte Emily oblíbenou skupinu, jo je to kopec starý, ale vzhledem k tomu, že je to i má oblíbená kapela tak...no nic :D
Linkin Park-Breaking The Habit
Fajn takže tady máte takovou krátkou kapitolu na začátek, ještě vám úplně neřeknu o čem přesně to bude, protože to sama nevím, ale doufám, že to alespoň někoho zaujme.
Je to v kategorii Fantasy schválně, protože abych napsala příběh bez nějaké té příšerky? To bych nebyla já :)
Ještě vám představím Emily...jo vím že jsem si vybrala docela známou zpěvačku, ale ona mi na ní prostě sedí nejvíc ♥
Emily:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jo a ještě něco, kdybyste nevěděli, kdo je Yuri Boyka tu ho máte krasavce ♥♥♥:
