,,Emily, ta norka tě převálcuje!" křičel na mě trenér těsně před zápasem. Ano byla jsem si toho vědoma, ale nějak se živit musím. Jsem Emily Castello a jsem sirotek. Na jídlo si vydělávám boxem, no není to box, to přiznávám. Jedná se spíš o klec do...
Blížilo se tři čtvrtě na šest a já už byla osprchovaná a oblečená. Zbývalo si jen něco udělat s vlasy a modřiny trochu zamaskovat make-upem. Chvíli jsem přemýšlela co si se svými dlouhými, černými vlasy počnu, ale nakonec jsem si je jen sepnula nad ušima a nechala tak. S tou věcí co mi měla zakrýt modřiny a škrábance ze zápasu to šlo hůř. Nikdy jsem tyhle věci nepoužívala a tak jsem to nakonec vzdala. Vždycky když jsem se tím natřela, připadalo mi to, že na sobě mám hrubou omítku a to jsem opravdu nechtěla. Zrovna když jsem odkládala asi sto padesátý ušpiněný kapesník, zapípal mi mobil.
David: Tak co, jak jsi na tom? Emily: Už na tebe čekám. David: Za pět minut jsem tam.
Trochu mě zarazil tón kterým mi odepisoval, je snad kvůli něčemu naštvaný? Pokrčila jsem nad tím rameny a mobil schovala do malé kabelky na řetízku, kterou jsem si přehodila přes rameno. Naposledy jsem se na sebe podívala do zrcadla a povzdechla si nad svými botami. Jestli dnes neskončím se zlomenýma nohama, bude to úspěch. ,,Emily! Je tu David!" zakřičel na mě Stuart a mě se rozbušilo srdce. Já jedu na večeři s jeho rodiči! ,,Klid Emily. Jsi Emily Castello, nebojíš se ani dvou metrové norky. To zvládneš!" povzbuzovala jsem se a vyšla ze dveří. Ti dva se na mě okamžitě otočili a já zrudla. ,,Nikam nejdu!" zahlásila jsem a chystala se vejít zpět do pokoje, když mě zastavila ruka kolem pasu a pevná hruď za mými zády. ,,Jsi nádherná, princezno." zašeptal mi do ucha a já si opřela hlavu o jeho rameno. ,,Tvoje přesvědčovací metody bych chtěla umět taky." usmála jsem se a otočila jsem se k němu čelem. Ruce jsem mu položila na ramena a až teď jsem si všimla že na sobě má černou košili a černé oblekové kalhoty. ,,No páni." protáhla jsem uznale a on pokroutil očima. Nejvíc se mi asi líbily jeho vyhrnuté rukávy a rozepnuté knoflíčky u krku. Měla jsem nutkání ho tam políbit, ale byl tu Stuart. ,,Takže útěk se nekoná?" ozval se dotyčný a já se na něj podívala. ,,Pořád mám chuť utéct, aby bylo jasno." zašklebila jsem se a David mě vzal za ruku. ,,To abych si tě pevně držel." zasmál se a vedl mě ke dveřím. ,,Hlavně mi jí vrať v celku." zamával nám Stuart a my nasedli do auta. ,,Bojím se." povzdechla jsem si když jsme vyjížděli z příjezdové cesty a já ještě mávala Stuartovi. ,,Budu tam s tebou, nemáš se čeho bát. Batista je na tebe zvědavý a táta se div nepřetrhl, máma vaří snad už od oběda. Jednoduše chaos." zasmál se David a já se trochu uvolnila. ,,Jak starý je Batista?" zeptala jsem se opatrně a David se na mě otočil. ,,Je o rok mladší, ale někdy mám pocit, že je tak o pět let starší." zasmál se, ale hned zvážněl. ,,Nemám v plánu mu tě přenechat." ,,Ale takhle jsem to nemyslela." usmála jsme se. ,,Jen je to další informace o tvém tajemném životě." ,,Emily, ne dnes, prosím. Slibuju, že před tebou nebudu mít tajemství, ale dej mi čas prosím." zaprosil a já si všimla jakou silou držel volant. ,,Já jsem ale na nic nenarážela Davide. Já jsem se s tím už smířila." řekla jsem a pohladila ho po noze, což u něj vyvolalo ještě silnější stisknutí volantu, až jsem měla strach, aby ho nerozlámal. ,,Tohle už nedělej, jestli si to nechceš rozdat v autě." zavrčel a jeho oči ještě víc potemněly. Neodolala jsem té představě a horko v mém těle se znásobilo. ,,Emily!" zavrčel a já se vzpamatovala. Tiskla jsem mu stehno a on zastavoval v nějaké odlehlé části města. Asi mám problém. ,,Promiň...já si to neuvědomila." vyhrkla jsem, ale jeho oči mě umlčely. Téměř okamžitě se dostavila chuť ho políbit, a když opravdu zastavil, vyhoupla jsem se mu do klína, zatnula prsty do jeho vlasů a políbila ho. Šíleně moc se mi líbilo to jak u toho zabručel a stiskl mi zadek. ,,Ty mě opravdu zničíš Emily." vydechl když na malý okamžik opustil mé rty a hned na to mě znovu políbil. Matně jsem si uvědomovala jeho ruku mezi námi a než jsem s nadála, nadzvedl mě a vzal si mě. Hlasitě jsem zasténala a pak jsem se sklonila k jeho krku zatímco jsem se pohybovala. Líbil se mi ten pocit, že ho teď ovládám já a podle stisku jeho rukou na mém pozadí se to líbilo i jemu.
Propadávala jsem se stále níž nebo hlouběji a David společně se mnou. Políbila jsem ho a nechala jsem svůj i jeho vzdech ztratit v našem polibku. ,,Bože Emily." vydechl David a já se usmála schoulená v jeho náruči. Líbilo se mi poslouchat jeho uklidňující se srdce. ,,Tyhle spontální nápady se mi líbí čím dál tím víc." usmála jsem se a po chvíli jsem si sedla na své místo. ,,To bys ale musela nosit častěji šaty." usmál se hříšným úsměvem a znovu nastartoval. ,,Zvážím to." řekla jsem naprosto vážně, ale v duchu jsem se pořád usmívala. Mohla bych být někdy šťastnější? ,,Už tam budeme. Připravená?" oznámil mi po pár minutách jízdy a mě se znovu vrátil ten pocit nervozity. ,,No...víc už asi připravená nebudu." vysoukala jsem ze sebe a David vjel železnou bránou na velký pozemek kterému vévodil obrovský bílý dům, nebo vila? Tady bydlí prezident? ,,Tohle je váš dům?!" řekla jsem užasle a David se usmál. ,,Ne. Tohle je dům mých rodičů se kterými bydlí bratr. Já bydlím za městem." oznámil mi a já otevřela pusu. ,,Kdy jsi mi chtěl říct, že máš vlastní dům?" ,,Já ti to neřekl?" zasmál se a já ho šťouchla do ramene. To už jsme ale zastavily a já se snažila netvářit jako myš před kocourem. Připadala jsem si tak malinká a proto jsem byla Davidovi šíleně vděčná, když mě objal kolem ramen a vzal mě tak pod svá ochranná křídla. ,,To zvládneš." zamumlal mi do vlasů a políbil mě na tvář. ,,Pořád mi tak věříš." usmála jsem se a on taky. ,,Hlavně mi nezmlať bratra, občas je..." ,,Emily!" přerušil ho vysoký kluk, a v tu ránu jsem byla metr nad zemí, s jeho rukama kolem pasu. ,,...trochu moc spontální." dořekl David a ten kluk mě pustil na zem. Byl to vysoký blonďák s kudrnatými vlasy a hnědýma očima. ,,Batista, předpokládám." usmála jsem se. ,,Jo, ten hezčí z nás." zasmál se blonďák a plácl Davida do ramene. ,,Tak honem! Umírám hlady." řekl nadšeně a já s Davidem jsme se na sebe podívaly. ,,Jo mimochodem, Davide? Ty si umíš vybrat kočku." mrkl na svého bratra a já se začervenala. Kam se můžu schovat?
♡♡♡
Batista:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
