The bride's death✔️

16.Kapitola

Uběhl týden od mého zápasu s Girden a můj svět se začal točit kolem Stuarta. Šlo to s ním z kopce. Každý den trávil v Růži a opíjel se do němoty. Už vůbec nebyl jako dřív, a čím dál tím víc se uzavíral do sebe. David mě několikrát prosil aby jsme se přestěhovaly k němu, ale já jsem to odmítala. Tělocvična je můj a Stuartův život a já věděla, že chce být tady.
Z myšlenek mě vytrhla příchozí zpráva.

David: Ahoj princezno, jak je?
Emily: Ahoj, jde to. Stuart je zase v Růži.
David: Stavím se pro něj a hned jsem u tebe.
Emily: Jsi nejlepší.

David se stal jakýmsi osobním řidičem Stuarta, každý den, když za mnou večer jezdil se nejdřív stavil pro Stuarta a pak mi ho pomohl uložit do postele.
Vstala jsem ze sedačky a šla je čekat před tělocvičnu. Byl nádherný jasný večer a měsíc zářil na celou tichou ulici. Netrvalo dlouho a objevilo se Davidovo auto.
,,Ahoj krásko." pozdravil mě a já mu pomohla dostat Stuarta z auta.
,,Stuarte!" zakřičela jsem na něj a on s trhnutím otevřel, alkoholem zakalené oči.
,,Holčičko!" zachraptěl a mě se udělalo zle z jeho dechu. Vzala jsem ho za jednu ruku a přehodila si jí přes rameno, David můj pohyb zkopíroval a tak jsme táhly zpívajícího Stuarta do postele.
,,Měli by jsme mu to zarazit." řekl David, když jsme Stuarta uložily do postele a přesunuly se do obýváku.
,,No jo já vím." povzdechla jsem si a on si mě zabalil do náruče.
,,Takže...jak jsi se dnes měl?" zeptala jsem se když jsem se na sedačce schoulila pod jeho ruku a hrála jsem si s jeho prsty.
,,Chyběla jsi mi." zavrněl mi do vlasů a já k němu otočila hlavu.
,,Co koleno?" zeptal se najednou a položil mi na něj ruku.
,,Už je to celkem dobrý, sice pořád září jako duha, ale nekulhám a to je fajn."
,,To jsem rád." řekl a vzal mou tvář do dlaní.
,,Emily...chtěl jsem se na něco zeptat. Moji rodiče...no chtějí tě poznat." vysoukal ze sebe a já ztuhla. Jeho rodiče?
,,Nejsou to moji pravý rodiče, jsem adoptovaný, ale i tak by chtěli poznat dívku za kterou každý večer mizím." usmál se a já chytila jeho ruce na mých tvářích. Složila jsem si je do klína a on trpělivě čekal na odpověď.
,,Ehm...ráda je poznám." vysoukala jsem ze sebe a on se na mě zářivě usmál.
,,Děkuju Emily, máma byla dost nesnesitelná když jsem jí řekl o Stuartově nemoci a tak všem. Řekla cituji: Chci jí poznat ať se jí to líbí nebo ne." řekl a usmíval se u toho jako sluníčko. Očividně jí má hodně rád.
,,Půjdu ráda, ale...kdy?" zeptala jsem se, on se na mě provinile podíval a při tom mě hladil po prstech.
,,No v sobotu." řekl tiše a udělal na mě psí oči. Já jsem ty svoje vykulila.
,,Ale...ale vždyť to je zítra!" koktala jsem.
,,To nic princezno, to zvládneš." usmál se a já se zvedla ze sedačky.
,,Ale já nemám co na sebe, a nemám ani vhodné boty! A...a podívej se na můj obličej!" soukala jsem ze sebe a chodila jsem sem a tam jako lev v kleci.
,,Emily, uklidni se." zarazila mě v pohybu Davidova náruč a já k němu zvedla hlavu.
,,Půjdeme zítra něco koupit a co se týče tvého obličeje. Rodiče vědí o tvém zápasu, táta tam dokonce byl. Je to tvůj velký fanda." řekl a já otevřela pusu.
,,Co?"
,,No jo, byl na všech tvých zápasech. Div neskákal do vzduchu když jsem mu řekl, že chodím zrovna s tebou." řekl a já otevřela pusu ještě víc. Teď bych se mohla přirovnat k tomu slavnému obrazu.
,,My spolu chodíme?" řekla jsem užasle a on mi prsty zavřel pořád otevřenou pusu.
,,No a ne?" zeptal se s úsměvem, já mu skočila kolem krku a on se i se mnou posadil zpět na sedačku.
,,My spolu chodíme." vydechla jsem a když jsem se k němu přiblížila, stiskl mi zadek. Seděla jsem na něm obkročmo a ruce jsem měla v jeho vlasech.
,,My spolu chodíme!" řekla jsem znovu a políbila jsem ho, jeho ruce se mi vsunuly pod triko a já se k němu víc přitiskla.
,,Emily dost...počkej." zastavil mě když jsem mu začala zasypávat krk polibky.
,,Princezno..." vydechl když jsem mu svlékla triko a sklonila se k jeho hrudníku.
,,No tak, i bez tohohle mám problém se ovládat." řekl když mě chytl za bradu a přitáhl si můj obličej ke svému.
,,Co když nechci aby ses ovládal?" špitla jsem a on mě v tu chvíli hladově políbil.
,,Znamená to?" řekl a já se usmála.
,,To znamená, že tě chci ve své posteli a nahého." zašeptala jsem mu do ucha a on se i se mnou kolem pasu bez problému zvedl.

Když jsme dorazily do mého pokoje, už jsem neměla ani triko a ani podprsenku a tiskla jsem se k jeho nahému hrudníku zatímco jsem ho líbala na krk. Líbilo se mi to teplo které z něj sálalo. Při mém dalším polibku zavrněl a něžně mě položil na postel kde mi začal svlékat kalhoty.
,,Emily..."
,,Beru prášky...tak trochu jsem to plánovala." usmála jsem se a on mě políbil. Dle vášnivosti toho polibku byl za tu informaci nesmírně rád a než jsem se vzpamatovala jeho kalhoty byly taky dole.
,,Jsi tak nádherná." zašeptal mi do kůže na boku a začal mě líbat od břicha, přes žebra až se dostal znovu k mým rtům.
,,Ty máš co říkat." vydechla jsem a pak jsem uslyšela trhání látky.
,,Promiň." usmál se David když zahodil mé roztrhané kalhotky a tak jsem pod ním byla nahá. On si sundal ten poslední kousek oblečení a znovu si ke mě lehl.
,,Vážně to chceš?" zeptal se když se nade mnou znovu sklonil a já přikývla. Milovala jsem ho a to že mi řekl, že spolu chodíme mi ke štěstí stačilo. Já vím, je to banalita, ale i tohle málo pro mě znamená posun k lepšímu a už konečně vím co mezi námi je. Aspoň maličko.

Rozevřela jsem pro něj svoje nohy a on si mezi ně lehl. Když jsme omotala svoje ruce kolem jeho krku a políbila ho, ucítila jsem ostrou bolest, ale bral si mě tak něžně a pomalu, že jsem bolest přestala vnímat a začala jsem se topit v chvění které svými pohyby vytvářel v celém mém těle.
,,Emily." vydechl moje jméno, já se prohnula proti jeho tělu a s tichým stenem jsem zaklonila hlavu.