,,Emily, ta norka tě převálcuje!" křičel na mě trenér těsně před zápasem. Ano byla jsem si toho vědoma, ale nějak se živit musím. Jsem Emily Castello a jsem sirotek. Na jídlo si vydělávám boxem, no není to box, to přiznávám. Jedná se spíš o klec do...
Když mě pustila a já se přetočila na záda po mém boku, venku za klecí, se objevil Stuart s Davidem. Oba na mě něco křičeli a já si byla jistá, že to je to abych to vzdala, ale nevzdal se Boyka a nevzdám se ani já. Převalila jsem se zpět na břicho a pomalu se zvedla, koleno nebylo zlomené a to byla moje jediná útěcha, i tak jsem se na něj nemohla skoro postavit, ale využila jsem druhou nohu. Girden se na mě škodolibě usmívala a já jí vyšla vstříc svou pravou rukou, minula jsem a ona mě kopla do zraněného kolene, vykřikla jsem, ale i tak jsem zůstala na nohou.
Když zaútočila znovu, schytala jsem pár ran pěstí a nakonec mě poslala k zemi tím, že mě znovu kopla do zraněné nohy. Vyplivla jsem z pusy další krev a znovu se postavila na nohy. Ona na mě nevěřícně zírala, ale nakonec se znovu škodolibě usmála a znovu zaútočila. Rozběhla se a po pár ranách do žeber jsem jí konečně zasáhla já, zakolísala, já jí nabrala na rameno a tím poslala k zemi. Znovu jsem si na ní klekla a znovu jsem jí zasypávala obličej ranami. Byla jsem vyčerpaná a noha mě neuvěřitelně bolela, ale já jsem tenhle zápas chtěla vyhrát. Neodejdu odtud jako poražená. Vzpamatovala se ale rychleji než jsem čekala a znovu mě ze sebe shodila. Když jsme se obě postavily, šla na mě nohou, ale tu jsem jí chytla a ranou do břicha jsem jí poslala na záda, na tvrdou zem. Odkulhala jsem na druhou stranu klece a sledovala jí jak se otřeseně zvedá. Asi čekala, že se po té ráně do kolene vzdám, ale to já nemám v povaze. Dívaly jsme se jedna druhé do očí a ona si po pár sekundách klekla na kolena a zvedla ruce.
Vzdává se.
V tu chvíli jsem znovu začala vnímat svět, jako kdyby se mi otevřeli dveře na párty a já znovu slyšela všechen hluk okolo. Všichni tleskali, skandovali moje jméno a já se během chvíle ocitla ve Stuartově náruči a pak i na jeho ramenou. Zvedla jsem ruce nad hlavu a zaklonila hlavu.
Vyhrála jsem!
,,Ty holka jedna bláznivá!" zakřičel na mě David a Stuart mě poslal z jeho ramen rovnou do jeho náruče. ,,Já jsem to vyhrála!" zakřičela jsem a omotala jsem Davidovi nohy kolem pasu tak abych mohla znovu zvednout ruce. Podíval jsem se směrem ke Girden, která se vytrhla svému divoce gestikulujícímu trenérovi a podívala se na mě. Poslala jsem jí vzdušnou pusu a ona naštvaně odkráčela do davu lidí kteří obklopovali celou klec. Otočila jsem se zpět k Davidovi, vzala jeho tvář do svých dlaní a políbila jsem ho. ,,Jdeme to zapít!" přerušil nás Stuart a já slezla z Davidovi náruče.
Později téhož večera
Byla jsem osprchovaná a oblečená když jsem v zrcadle kontrolovala škody které ta holka napáchala. Měla jsem dost zřízený obličej, hlavně levou stranu, kde jsem měla pod okem a po celé tváři krvavé šrámy a červené modřiny. Pak na několika místech roztržené obočí, ret a to nepočítám to zatracené koleno které až teď začalo pořádně bolet. ,,Princezno?" ozvalo se za dveřmi a já se opřela zády o umyvadlo. ,,Pojď dál." řekla jsem a ještě si osušila vlhký obličej. ,,Ty vypadáš." povzdechl si David a objal mě. Trochu jsem vyhrkla bolestí, ale jeho náruč jsem si užívala. ,,Pojď, zavážu ti to koleno." řekl a posadil mě na lavici. Když jsem si vyhrnula kalhoty zamračil se. ,,Měla jsi to vzdát." zakroutil hlavou. ,,Davide, vyhrála jsem a tohle nic není. Stuart říkal, že jsem měla štěstí, že ta holka neměla tak velkou sílu. Mám to jen pohmožděné a naražené. Nic co by nespravila trocha lásky." sladce jsem se usmála a on mě, na moje všemi barvami hrající koleno, políbil. ,,Lepší?" zeptal se a já ho pohladila po tváři. ,,Mnohem, teď mi to zavaž ať se můžu jít opít." dala jsem mu pusu na nos a on mi začal nohu stahovat. ,,Bál jsem se o tebe princezno." řekl když skončil a já se s jeho pomocí postavila. ,,Už nějaký ten pátek v tom chodím Davide." usmála jsem se a on mě objal. ,,Jsem rád, že to byl poslední zápas." zašeptal mi do ucha a já posmutněla, co teď vlastně budu dělat? ,,Copak?" zeptal se když se na mě podíval a já dlouze vydechla. ,,Nevím co teď budu dělat, celý život jsem jen bojovala. Nic jiného neumím." povzdechla jsem si a on vzal můj obličej do dlaní. ,,Emily, jestli budeš se mnou, nic dělat nebudeš a budeš si konečně užívat život." ,,Vidíš, a to je právě to, vždyť ani nevím co mezi námi je." vymanila jsem se z jeho dlaní a opatrně od něj poodešla. Jak s ním mám být, když ani nevím jestli to se mnou myslí vážně? ,,Emily...já..." začal a já se na něj otočila. Vypadal trochu zaskočeně a taky nerozhodně, ani on sám neví co mezi námi je. ,,Nech to být, jsem ráda za to co je teď." usmála jsem se a políbila ho. Co na tom, že já ho miluju a on mě třeba ne, je mi to jedno. Mám ho po svém boku a podle všeho ho po svém boku budu mít i v budoucnu. Není nic co bych si přála víc, snad jen to aby tu byl i Stuart. ,,Tak pojď princezno, odnesu tě k baru." řekl a vyzvedl si mě do náruče. ,,Davide! Já můžu chodit!" protestovala jsem, ale on se jen usmál a společně jsme vyšli do baru.
Všichni kolem mě zdravili a plácali po ramenou, cítila jsem se trochu hloupě, protože jsem byla v Davidových rukách, ale on vypadal spokojeně a tak jsem mu to nechtěla kazit. ,,Holčičko!" zajásal Stuart když nás uviděl a David mě posadil na barovou stoličku vedle něj. ,,Koukám, že jsi lehce napřed, trenére." zasmála jsem se nad jeho lehce přiopilým výrazem a on se zatvářil víc než kajícně. ,,Jsem tak rád, že jsi to přežila." řekl a na tváři vytvořil něco co vypadalo jako výraz starostlivého rodiče. ,,Stuarte, ještě mě nikdo ani nezmrzačil, klid." konejšila jsem ho a Charlie k nám poslal celou láhev Jacka. ,,Tak na tebe Emily!" zavolal Stuart když nám všem nalil a všichni v baru začali volat mé jméno. ,,Na mojí princeznu." zašeptal mi do ucha David a já k němu otočila hlavu a podívala se mu do očí. ,,Jenom tvojí."
♡♡♡ Girden:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
