Poslední z rodu Tërath: Konečná bitva

[Kapitola sedmá] - Síla kouzla

"A kam to vlastně jedeme, otče?" zeptal se Danniell.

Saer na něho pohlédl s tajemným úsměvem na tváři. "Ještě chvíli vydrž, Saturio. Moje stráže hledají tu zpropadenou holku po celé zemi, ale já mám vlastní tip, kde by asi mohla být."

"Tvá moudrost je nesmírná," odvětil Dann bezbarvým hlasem.

I když Saera těšilo, že ho jeho syn obdivuje a poslouchá na slovo, vadilo mu, že tak činí jenom, protože je pod vlive kouzla. Už brzy, pomyslel si. Už brzy to všechno skončí, jenom co najdeme tu Gabriellu. Stále nedokázal pochopit, jak se mohla dostat nepozorovaně z vězení. Když to zjistil, zabil ze zlosti oba dva strážné, co ji hlídali.

"Už jsme skoro na místě," oznámil mu voják a vytrhl tak Saera ze svých myšlenek.

"Možná vím, jaký je ten tip," řekl Danniell a tázavě pohlédl na svého otce.

Pomalu začali klesat k zemi. Po chvíli přistáli se svými draky před domem.

"Sice si myslí, že o tomto místě nevím, ale to se velice mýlí."

***

Dann seskočil ze svého draka. Pohladil Ferrettha po krku a následoval svého otce až k domu. I přes silné kouzlo, kterým ho držel, vyvstaly v jeho mysli staré vzpomínky na toto místo. Naučil se zde spojit myslí s draky, objevil moc ohně a u jezera Tryhyms Pond poprvé použil vodní živel, i když neměl nejmenší tušení, jak to udělal. Síla otcova kouzla slábla – a on si toho očividně nevšiml.

"Půjdu nahoru, ty hledej tady," přikázal jeho otec pevným rozhodným hlasem.

"Ne," řekl, až moc rychle. Saer pozvedl nechápavě obočí. "Já půjdu nahoru, nenamáhej se zbytečně... otče."

"Těší mě tvá starost, ale já to zvládnu," ujistil ho a chtěl se vydat po schodech nahoru, ale Dann ho včas zastavil.

"Opravdu. Já to udělám, nemusíš se bát."

Saer přikývl. "Tak tedy dobrá," přitakal a nechal Danna jít.

Danniell vyběhl po schodech a začal prohledávat jednu místnost po druhé. Nic však nenašel. Upřímně se mu ulevilo, netušil, co by dělal, kdyby ji tu opravdu našel. Musel by ji přivést ke svému otci. Netušil, proč o ní tolik stál a ani na to neměl moc času na přemýšlení. Otcovo kouzlo na něj nepůsobilo neustále, občas se stávalo, že zesláblo natolik, aby se Dann aspoň na pár minut vrátil ke svému starému já. Jediný důvod, proč se ještě nepokusil o útěk, byl, protože tyto stavy netrvaly dostatečně dlouho. Vlastně si ani nepamatoval, co prováděl, kdykoliv ho Saer ovládal a radši to ani vědět nechtěl. Pak si vzpomněl nato, co chtěl udělat. Letmo položil ruku na náprsní kapsu. Teď nebo nikdy, projelo mu hlavou. Vrátil se zpátky k prvním dveřím. Jeho bývalý pokoj. Vstoupil dovnitř. Ohlédl se přes rameno a potichu zavřel dveře. Na posteli ležela jeho stará školní taška. Otevřel tu nejmenší kapsu, která tam byla a vložil do ní malý kus papíru.

"Saturio?" zvolal jeho otec. Danniell s sebou škubl. Rychle kapsu zavřel, vstal a seběhl dolů.

"Nic," odvětil na nevyřčenou otázku.

"Tady taky. Škoda. Myslel jsem si, že tu bude. No tak se vrátíme, jsem si jistý, že brzy ji najdeme." Saerovi se opět po tvářil rozlil široký úsměv. Vzal svého syna kolem ramen a zamířili společně zpět ke svým drakům.

Naskočil na Ferrettha a když se jeho otec vznesl do vzduchu, následoval ho. Čím dál byli od Tryhyms Pond, tím víc se mu zdálo, že je kouzlo silnější. Ještě naposledy se ohlédl přes rameno s pohledem upřeným na malý domek. Snad to najdeš, stihl si pomyslet předtím, než ho jeho otec plně ovládl.

***

"Nevím, jestli se ti to dostane do rukou, ale budu v to muset doufat. Snad jsi ještě nepřestala věřit a nepoddala ses názoru ostatních. Vím, že Saer dokáže být docela dost přesvědčivý, ale především je dost nedůvěryhodný. Jeho kouzlo není tak silné, jak si o něm možná myslí. Jsou chvíle, kdy se mé staré já vrací, jako v tuhle chvíli, kdy ti to píšu. Jen ty mě dokážeš zachránit, Gabriello," dočetla a pohlédla na Setha.

"To je všechno?" zeptal se dračí jezdec.

"Ano," odvětila Gabriella sklesle.

Seth beznadějně mávl rukama. "To nedává smysl. Jak ho můžeš zachránit, když ti nenapsal jak?"

Přesně to samé ji zajímalo taky, nechtělo se jí to však přiznávat. "Určitě je v tom dopisu nějaký skrytý klíč," řekla po chvíli s hranou nadějí, přestože to moc přesvědčivé nebylo. Nastala chvíle ticha, během které byli oba dva zahryzaný ve svých myšlenkách, i když každý přemýšlel nad něčím jiným.

"Měli bychom se vrátit," pronesl Seth neutrálním hlasem a vstal z postele.

V tu chvíli si Gabriella něco uvědomila. "To je už po druhé, co jsme spolu v posteli," zasmála se.

Seth na ní pohlédl s povytaženým obočím, ale po několika vteřinách mu došlo, na co naráží.

"Poprvé jsme spolu v posteli nebyli, jen jsem tě tam donesl," namítl s úsměvem.

Gab mávla rukou. "To máš jedno."

Seth se uchechtl a zavrtěl hlavou. Rychle seběhli dolů a vyšli ven. Hipogryfy tam ale nenašli.

"Zpropadená zvířata!" zaklel Seth. "Vrátili se. Co teď budeme dělat?" otočil se na ní, ale Gabriella byla v ten moment zaujatá něčím jiným. V dáli na obloze se pohyboval nějaký objekt. Jak se přibližovat, zjišťovala, že to jsou objekty dva. I Seth si toho už všiml. "To jsou..."

"Draci," dokončila za něj. Téměř nedýchala. Někdo sem letěl a ona měla strašlivé tušení, že ten někdo ví o ní a Sethovi. Schovali se za roh a vyčkávali.

Trvalo to snad celou věčnost, ale nakonec se draci přiblížili do takové vzdálenosti, až Gabriella poznala, kdo to je. Její dračí podstata v ní vřela jako vroucí voda. Poznávala jednoho z nich. Šupiny zbarvené do modři nejhlubších vod jezera Tryhyms Pond a svítivě zelené ještěrčí oči. Verath i se svým novým jezdcem přistál několik metrů od místa, kde se ukrývali. Po dlouhé době měla pocit, že spojení mezí ní a zvířetem je silné téměř jako předtím. Instinktivně, aniž by si to uvědomila, se s ním pokusila spojit myslí. Tu zeď, kterou někdo vytvořil mezi ní a Verathem, se jí podařilo prorazit, tušila, že na to má vliv drakova blízkost. Oslovila ho. Žádné odpovědi se jí nedostavilo, ale viděla, jak to draka vyvedlo z míry. Jeho jezdec, člen královské stráže, ho napomínal, aby byl v klidu. Verath se rozhlížel a hledal ji. Dodalo ji to odvahy. Znovu ho oslovila. Až po chvíli Gabrielle došlo, jak moc hloupý nápad to byl.