"Alandy Priscillo Katelyn Amélie Perksová!" zakřičela jsem a šla obejmou mojí jednoduše nejlepší kámošku. Nikdy jsem se s ní nepohádala. Nikdy jsem jí nic nezazlívala. Znala jsem jí déle než Olivera, protože s Ali jsem se houpala už v kolébce.
"Dojdi pro něco k baru, kočko! Musíme oslavit můj návrat!" s úsměvem jsem přikývla. V klubu hrála hlasitá hudba a lidi se na tanečním parketu svíjeli jak hadi. Musela jsem se pousmát, když jsem si vzpomněla na minulý týden a na to, jak jsi mě tu zachraňovala. No, úsměv mi z tváře zmizel hned, jak jsem tě zahlédla s uslzenýma oči a klukem, co ti byl až nebezpečně moc blízko a s hodně nebezpečným výrazem ve tváři.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.