We [CZ]

Lo-... Los Angeles?

Nevím. Držely jsme se na ruce a tys mi něco nadšeně vyprávěla, zatím co já jsem tě jenom sledovala. Věděla jsem, že pohledu na tvojí rozzářenou tvář se nebudu moci nikdy nabažit.

"... A tak jsem tomu prostě nemohla uvěřit! Ještě se budu muset zeptat na názor rodičů, ale myslím, že mi to dovolí..." tohle mě probralo z transu.

"Co ti mají dovolit?" bylo mi blbé dělat, že vím o čem jsi mluvila, když to nevím a trochu mě to vylekalo.

"Christine! Neposloucháš mě!" zamračila jsi se, nafoukla tváře a našpulila pusu v náznaku uražení. Nesnášela jsem urážející se lidi, ale protože jsi to byla ty a navíc jsi to jenom hrála, jsem tě na ty rtíky jemně políbila.

"Myslím, že jsem ti už jednou říkala, ať mi tak neříkáš. Nesnáším svoje plný jméno," pustila jsem tvojí ruku a šla vedle tebe sama se sebou. Trochu jsi se nad tím pozastavila, ale nic nenamítala. Dokud jsem takhle neušly pár metrů a ty jsi mě trochu dotčeně neobjala zezadu a tím mě zastavila. Asi ses bála toho, že jsem se naštvala. Ovšem to nebylo možné... Ne na tvojí osobu.

"Říkala jsem, že mě vybrali na konkurz a když se mi to povede, odjedu na rok do Los Angeles...," tohle mi vyrazilo dech.

Znala jsem tě týden. Nebo přesněji, scházela jsem se s tebou už týden. Za tu dobu jsme se hodně poznaly, já se do tebe zamilovala až po uši a právě po tomhle našem kratičkém čase by ses měla někam na rok... přestěhovat?